Zemní rekuperace se solarním ventilátorem

[ludvik]

Zdravím všechny.Uvažuji nad tím že bych upřímě laicky(jelikož budu dělat kanalizaci) zakopal trubku cca 30 m dlouhou průměr 150 do země.Jelikoš mi to přijde(laicky)docela levné a přínosné i bez rekuperační jednotky viz. http://www.tzb-info.cz/2772-vyuziti-zem ... raci-tepla
Chci se zeptat na vaše názory a jestli bych to mohl nasávat a odsávat nějakým solárním ventilátorem.Prosím zatím jen teoreticky.Vím že vim prd.Proto dekuji za veškeré ponaučení a rady.

[Peggin]

Otázky zemního registru se tu probírají v několika vláknech. Jako asi každá věc má své plusy a své zápory. Na misce PRO je skutečný zisk tepla ze země. Na misce K ŘEŠENÍ leží mnoho dalšího.
1) čištění - je to vlhká tmavá roura pod zemí, zkuste si udělat v kanálech kamerové zkoušky a pak zvažte, zda takovou rourou chcete přivádět čerstvý vzduch do domu a nakolik se tomu bude dát říkat čerstvý vzduch. Nemusí jít nutně o závadný vzduch, četl jsem několik studií a když se sací kanál pravidelně sanituje, problémy zásadní nebyly prokázány.
2) kondenzát - v letním období se musí někam odvádět. Když uděláte nějakou šachtu s dnem vysypaným jen kačírkem pro vsakování, můžete mít problém s radonem a jeho přivádění do domu.
3) těsnost - každé potrubí pod tlakem zeminy může být časem netěsné, to jsou další okolnosti k řešení. Vsakování vody (v souběhu s kanalizací) ještě lepší varianta.
4) všeho s mírou - jde o to, že co získáte ze země, může vás připravit o účinnost rekuperace. Zkrátka teplejší vzduch v pasivním výměníku následně není schopen odebrat teplo odpadnímu vzduchu.
5) vybíjení - zemní výměník se po určité době provozu (během dne) vybije, je potřeba s tím počítat a nečekat zázrak. Rozdíly účinnosti s ohledem na provozní dobu v hodinách denně jsou značné.
6) cena / výkon - velmi zásadní záležitost. Spočtěte si kolik zisku zemní registr přinese a porovnejte s náklady. Když se nákladově dostanete na 20 tisíc Kč, těžko kdy se dočkáte svých investic zpět.

PS: Solární ventilátor je alternativa. Pozor však na to, že hlavním přínos je v zimním období.

[Leon]

Inu, když spočtete povrch trubky ( π * 0.15 * 30) [ m² ],
ponásobíte koeficientem přestupu tepla "bajvoko" 2.0 [ W / (m² K) ]
a nějakým proměnným teplotním diferenciálem
(proměnným nejen v průběhu dne a roku, ale i podél trubky),
tak jste si pořídil 100 W přihřívárnu/chlaďák....

Jenže tady je problém, protože spousta marketingových nálevek tlačí lidem do hlavy, např. cituji: "...získané teplotné rozdiely môžu byť až 14 K.." a to už si člověk řekne, že to stojí za to.

[ludvik]

Děkuji velice a upřímě za vaši ochotu takto se parádně rozepsat ohledně mého dotazu.
Pouze ještě zmíním že mi jde pouze o získávání tepla v zimě.Viz můj odkaz na tzbinfo kde jsem jako laik pochopil že bych z -20 měl nasát do budovy cca 0 celsia.
Jasně chápu že(pokud tomu tak bude) bude třeba vyřešit kondenz a čištění této trubky,což chápu jako důležité detaily,ale napřiklad,nevyplatilo by se to třeba i do budoucna jako předehřev?

[Pedro]

Jenže tady je problém, protože spousta marketingových nálevek tlačí lidem...

Tady je docela slušná pomůcka http://www.qpro.cz/?id=54_1_1_1#OdkazNaZacatekVypoctu a dobře číst.

[kybos]

P.P.S.:
Velmi dobré a validní poznatky tu nabídl PT Kybos, určitě se taky ozve ...

Hezká pomůcka je k dispozici zdehttp://www.passiv.de/old/04_pub/Literatur/PHLuft/PHLuft10.zip Umožňuje dokonce dosadit vlastní klimatická data a pohrát si se simulací topologie registru, program vyčíslí i minimální teploty výstupního vzduchu pro daná klimatická data a oproti pomůcce qpro dokáže řešit i zapojení paralelních větví v Tichelmannově zapojení. I když si nejsem jist, zda jsou výsledky spočteny zcela korektně (vliv některých zadávaných parametrů se při mém testování zdál být až příliš zanedbatelný) vzhledem k zadaným okrajovým podmínkám, jeví se mi PHLuft10 jako luxusnější varianta teoretického řešení s rychlými a přehlednými výsledky. Až na pár nedořešených okrajových podmínek funguje v zásadě spolehlivě.
Pokud se rozhodnete ke svépomocné realizaci, proveďte napřed řádný geologický průzkum - zejména je třeba zjistit úroveň hladiny spodní vody v průběhu roku. Je nutno předpokládat, že se pravděpodobně nepodaří udržet registr dlouhodobě ve vodotěsném stavu a bude tedy nutno zohlednit hloubku uložení vzhledem ke hladině podzemní vody. Podzemní voda má sice vysoký energetický potenciál, ale riziko zatopení registru je také poměrně vysoké. Po zkušenostech s vlastní svépomocnou realizací doporučuji veškeré spoje zajistit samovulkanizační pryžovou páskou a řádně obetonovat. Pokud navrhnete kvalitní vstupní filtr před registrem, není třeba se obávat znečištění registru prachem a vstupní průlezná šachta je potom zcela zbytečná investice. Spádování volte ve směru toku vzduchu. Hodláte-li napájet ventilátory z obnovitelných zdrojů, doporučuji řešit optimalizaci tlakové ztráty vhodným počtem paralelních větví, jelikož jednou již zabudované tlakové ztráty nelze po realizaci díla bez větších nákladů snížit.
Viz také http://forum.living.cz/viewtopic.php?f=144&t=1649509&st=0&sk=t&sd=a&hilit=zemn%C3%AD+registr+m%C4%9B%C5%99en%C3%AD
Naměřené hodnoty jsou sice staršího data ale registr funguje s nezměněnými parametry i v současné době.

[Ilf]

Článek odstraněn pro porušení pravidel. Nabízené zboží formou skryté reklamy nikterak nesouvisí se vzduchotechnikou.