Předehřev vzduchu, pomocí směšovací komory

[celleron]

Zdravím všechny na fóru.

Zaujal mě iGoNY se svým návrhem na ochranu před namrzáním rekuperátoru, pomocí směšovací komory. Prý se to tak dělá v dospělé vzduchotechnice.
Máte s tím někdo zkušenost v domácích podmínkách? Zajímá mě třeba, jak je to s kondenzací vlhkosti a hlavně s udržením rovnotlaku.
Chci si vyrobit také filtr s aktivním uhlím, tak si říkám, jestli je dobrý nápad udělat mu takovou předkomůrku, kde by se přimíchal vnitřní vzduch z podkroví k venkovnímu a společně by pak prošly filtrem.
Přikládám i současnou verzi mého návrhu na rozvod (myslím ten potrubní).

Pokud tam vidíte nějaký kopanec, tak prosím o zpětnou přihrávku.

Děkuji.
O.C.

[Pedro]

ochranu před namrzáním rekuperátoru, pomocí směšovací komory. Prý se to tak dělá v dospělé vzduchotechnice.
Máte s tím někdo zkušenost v domácích podmínkách? Zajímá mě třeba, jak je to s kondenzací vlhkosti a hlavně s udržením rovnotlaku.

V průmyslové vzduchotechnice samozřejmě své místo směšovací komory mají, ale víc než jako protimrazová ochrana se používají u teplovzdušných systémů. musíte počítat s tím, že směšovací komora není úplně jednoduché zařízení dle vašeho plánku. Velmi důležitá je regulace proudění, vzájemný poměr vzduchu a k tomu odpovídající regulovaný výkon ventilátoru. Když uvažujete se směšováním vzduchu bez regulace, nebude problém jen s výsledným tlakem, likvidujete zároveň rekuperaci. Při stejném průtoku 50:50 se bude průměrovat i teplota vstupu do rekuperátoru. Při venkovních 0°C a vnitřních 21°C, bude do rekuperátoru vstupovat vzduch kolem 10°C. To je s rekuperací amen. Když ještě chcete použít čínsko-turecký stroj, víc provaříte na ventilátorech než získáte rekuperací. K mísení vzduchu v komorách se obvykleji používá vzduch až za rekuperátorem a před ohřívákem. Točí se vzduch vnitřní, do kterého se přidává čerstvý. To se i jednodušeji reguluje. Můžete samozřejmě točit i vzduch rekuperátorem s rozdílnými průtoky, ale na to nemáte jednotku stavěnou. Když vidím přisávací klapku na EHRku, tak je mi jasné, že to něco foukne a díky malým průtokům v poměru k infiltraci domu "se to ztratí", ale směšovací komora je o trochu něčem jiném.

Chci si vyrobit také filtr s aktivním uhlím

To bude další malér pro tuhle jednotku. Pokud filtr s aktivním uhlím, tak počítejte s poměrně obří tlakovou ztrátou a bez pomocného ventilátoru to asi nedáte. Myslím, že celkem úspěšně prozkoumáváte slepou uličku. Poznáte sám.
PS: Hlavní kopanec by mohl přijít, až nateče voda do jednotky z výfuku na střechu. Nezapomeňte proto na odvod kondenzátu. Na to samé nezapomeňte samozřejmě ze směšovací komory. Chce to i kvalitní sifon, hlavně z té směšovací komory, protože tam se bude sát. Nasátí zápachu z kanalizace by rozhodně na kvalitě vzduchu v domě nepřidalo.

[celleron]

Souhlasím s Vámi, že profi směšovací komoře s žaluziovými klapkami se to nepodobá, ale to ani nebylo cílem. Moje představa je, že při montáži a regulaci soustavy se nastaví na jednotce stupeň 2 pro přívod vzduchu a stupeň 1 pro odtah a měřením se stanoví pevně daný směšovací poměr, za kterého bude dosaženo rovnotlaku, za pomocí dvou klapek (cirkulační a sání).
Při teplotách nad nulou by cirkulace neběžela vůbec. Vzduchem rozhodně topit nechci.

Možná na to jdu moc složitě. Třeba právě číno-turek, který má před aktivní rekuperací jen obyčejný křížový deskáč s mizernou účinností, nebude namrzat tolik jako vysoce funkční Recair.

Provozujete někdo pasivní rekuperátor s křížovým výměníkem? Jak dlouho mu trvá, při teplotách kolem nuly a průtoku 100m3/hod, než zamrzne?

Třeba bude stačit prachobyčejný přerušovaný...provoz.


S tím filtrem, to je také zajímavá věc.
Patrona KS Kopa 450, který je stavěná na průtok 190m3/h má tlakovou ztrátu max. 130 Pa.
Říkal jsem si, použiji dvě, možná tři. Musím sehnat někoho, kdo mi to spočítá.

Ohledně odvodu kondenzátu, naprosto souhlasím.
Ve zdi mám už připravený sifon HL138, nic lepšího jsem nenašel.
Myslíte, že je nutné zvlášť odvádět kondenzát z výfukového potrubí? Má to takto někdo?
Při aktivní rekuperaci by teplota výfuku měla být cca do 5°C. Myslíte, že při této teplotě hrozí nějaké velké potoky vody, které by odvod kondenzátu v jednotce nepobral?

Děkuji.

O.C.

[Pedro]

Patrona KS Kopa 450, který je stavěná na průtok 190m3/h má tlakovou ztrátu max. 130 Pa.
Říkal jsem si, použiji dvě, možná tři.

To ale v podstatě žádná jednotka pro RD neprotlačí. Obvyklý výkon je 250-300m3/h při 100-150 Pa a to už většina jednotek jede na maximum s maximální spotřebou. Nechci vás strašit, ale právě u takhle zatížených jednotek se projeví rozdíl v kvalitě ventilátorů. Jednak ve výdrži a také ve spotřebě. Jedete hodně na hranu a riskujete, že se vám levnější nákup noname jednotky výrazně prodraží. Když ještě použijete ještě několik patron, bude to chtít skoro jistě přidat tlačný ventilátor.

[celleron]

Pokud ale do filtrboxu osadím ty 3 patrony paralelně, tak snad celková tlaková ztráta filtrboxu klesne, nebo ne?
Jestli dobře počítám, tak ve třech patronách dohromady, je plocha filtrační vrstvy, kterou vzduch prochází, cca 0,6m2. Vrstva uhelných granulí je 3,5 cm.

Když tím budu prohánět cca 100m3/hod, nemusela by být výpomoc tlačným ventilátorem moc velká.

Číno-turek má maximálku 500m3/hod. při 165 Pa.

[Pedro]

Tlakové ztráty si netroufám odhadovat, to je natolik alchymie, že je kolikrát teoretický předpoklad se velkým obloukem mine s realitou. Neznám konstrukci zamýšleného filtrboxu. Zatím jsem neviděl filtrbox s aktivním uhlím pro RD, který by měl nějakou přijatelnou tlakovou ztrátu. Což ale nemusí nic znamenat.

[celleron]

Představuji si to nějak takto.
Spojit dvě bedny na kapsový filtr, do první z nich dát filtr F7, do druhé ty patrony KS KOPA 450 a nakonec ventilátor.
Co Vy na to?

[Pedro]

Zbývá jen regulace ventilátoru a jsem přesvědčen, že to bude fungovat. Vytváříte prakticky prvek průmyslové ventilace v malém.

[celleron]

...Zatím jsem neviděl filtrbox s aktivním uhlím pro RD, který by měl nějakou přijatelnou tlakovou ztrátu. Což ale nemusí nic znamenat.

Tak jsem zjistil, že tudy cesta nevede.
Patrony KS KOPA se opravdu nehodí pro takové to domácí filtrování, neboť jsou, podle informací od výrobce, při průtoku 100m3/hod, prakticky neprodyšné.

Nabídli mi však PANEL FILTR KS WA , který kombinuje kapsový předfiltr a aktivní uhlí a má neporovnatelně nižší tlakovou ztrátu : 30 Pa při 500m3/hod a 10 Pa při 100m3/hod.

Co vy na to?

Můj problém je - soused palič - tam je mi jasné, že filtr vše špatné nezachytí.
Dále je to nedaleký pivovar, který produkuje dobrý mok, ale občas nepěkný puch.
Tam by myslím tento filtr, mohl fungovat velmi dobře.

O.C.

[MIRAS]

Mně se to zdálo divný. Proto tam navrhovali pomocný ventilátor. Už jsem pár rekuperací viděl, ale potvrzuju že pachovou filtraci ještě ne.

[pmajer]

Zdravim,

rad bych se zeptal jak jste vyresil problem s predsazenym filtrem pro zachyt pachu. Resim obdobny problem. V lokalite kde bydlime je vyssi koncentrace domu, v letnich mesicich se griluje, sousedi jsiu silni kuraci a ve vedlejsi vesnici je vyrobna psich granuli coz je obca zazitek.

Zajima mne zda jste nejak vyresil filtraci pachu a jaky filtr jste pouzil - uvazuji take o KS WA, pripadne neco na miru.

diky

P.M.