Aktívna rekuperácia

[Wild]

Dobrý deň. Chcem sa opýtať, lebo mi jedna vec nie je celkom jasná. Rozumiem, že tepelné čerpadlo v základe nedokáže energiu vyrobiť, ale len prečerpať z jedného miesta na druhé a na to prečerpanie potrebuje nejaký príkon. Ak mám však aktívnu rekuperáciu s rovnakým množstvom vstupného vzduchu a odťahového a teplota odchádzajúceho vzduchu je cca.20C prečo rovnaká teplota, teda 20C nie je aj na výparníku, teda vstupný vzduch do domu, keď to čerpadlo len prečerpáva, nie vyrába. Na výparníku môže byť aj 45C. Ako je to možné? Poprosím o ľudské vysvetlenie, nie profesorské. Ďakujem

[rew]

Jsou tu desítky vláken, které princip vysvětlují, proč zakládáte nové?
Máte hokej v terminologii i představě o funkci. Vzduch do jednotky z venku je SÁNÍ, vzduch do jednotky z domu je ODTAH, vzduch z jednotky do domu je PŘÍVOD a vzduch z jednotky ven z domu je VÝFUK. Kondenzátor je ohřívaná část aktivní rekuperace (TČ), výparník je studená část. Teď popis funkce. ODTAH (20°C) z WC, kuchyně a koupelny přichází na studený výparník, který má nízkou teplotu například 3°C (může mít i -15°C), tím odpadní vzduch ochladí a na VÝFUKU z domu je např. 5°C. Vzduch SÁNÍ o venkovní teplotě např. 6°C se ohřeje průchodem skrz kondenzátor, který má teplotu např. 45°C, na teplotu PŘÍVODU např. na 40°C. Nikdy není výparník 45°C. Na výparníku se energie získává na kondenzátoru předává. Pokud jednotka umí chladit, přepíná kondenzátor a výparník, ale pořád platí to samé. Kondenzátor ohřívá VÝFUK a výparník chladí PŘÍVOD.

[Wild]

Jsou tu desítky vláken, které princip vysvětlují, proč zakládáte nové?
Máte hokej v terminologii i představě o funkci. Vzduch do jednotky z venku je SÁNÍ, vzduch do jednotky z domu je ODTAH, vzduch z jednotky do domu je PŘÍVOD a vzduch z jednotky ven z domu je náročný VÝFUK. Kondenzátor je ohřívaná část aktivní rekuperace (TČ), výparník je studená část. Teď popis funkce. ODTAH (20°C) z WC, kuchyně a koupelny přichází na studený výparník, který má nízkou teplotu například 3°C (může mít i -15°C), tím odpadní vzduch ochladí a na VÝFUKU z domu je např. 5°C. Vzduch SÁNÍ o venkovní teplotě např. 6°C se ohřeje průchodem skrz kondenzátor, který má teplotu např. 45°C, na teplotu PŘÍVODU např. na 40°C. Nikdy není výparník 45°C. Na výparníku se energie získává na kondenzátoru předává. Pokud jednotka umí chladit, přepíná kondenzátor a výparník, ale pořád platí to samé. Kondenzátor ohřívá VÝFUK a výparník chladí PŘÍVOD.

Áno ospravedlňujem sa, zamenil som však len kondenzator za vyparnik. Odťah a prívod vzduchu mám správne, ak ste to teda správne prečítal. Snáď vás len pomýlil ten vyparnik. O zakladnom princípe tč som sa tu aj inde dočítal. Podobne ste to zopakoval aj vy. Pýtal som sa ale na niečo iné.
Rozumiem že je to na dlhšie laicke (keďže nie som odborník) vysvetľovanie, preto môžme vlákno uzavrieť.

[Mathilda]

Vy jste toho zaměnil víc, zkuste doplnit, co čím myslíte.

..s rovnakým množstvom vstupného vzduchu

Co je vstupný vzduch? Má to být SÁNÍ?

... a odťahového..

To předpokládám bude ODTAH?

...a teplota odchádzajúceho vzduchu je cca.20C

Odchádzajúcí odkud? Ven z jednotky VÝFUK nebo z domu do jednotky ODTAH?

... prečo rovnaká teplota, teda 20C nie je aj na výparníku....

To jste myslel na kondenzátoru?

... teda vstupný vzduch do domu..

Teď myslíte do domu před jednotkou SÁNÍ nebo do domu z jednotky PŘÍVOD?
Možná bych znal odpověď a rád odpověděl, ale opravdu vůbec není jasné, na co se ptáte. Zkuste to znovu, třeba to není zbytečná otázka a zajímá i ostatní. Není třeba se omlouvat, nikdo není vševědoucí. Buďte v pohodě.

[Wild]

Áno, ak je na ODTAHU 20C a prietok vzduchu 100m3/h, cez výparník logicky prečerpá túto teplotu tč do kondenzátora na VSTUPE a ohreje vzduch o 20C pri rovnakom prietoku vzduchu? To znamená že pri vonkajšom vzduchu 0C sa vzduch na kondenzatore dokáže ohriat na 20C, toto by pre mňa bolo logické. Čítal som však, že tč dokáže pri vonkajšom vzduchu studenom - 10 (sání) a teplote 20C (odtah) rovnakých prietokoch vzduchu 100m3, ohriat vzduch na vstupu na 45C. Ako je to možné?
Je to už dostatočne zrozumiteľne?

[Mathilda]

To je dáno více okolnostmi. V první řadě vzduch ven (ODTAH ) je sice objemově stejný jako vzduch dovnitř (SÁNÍ), zcela zásadní je ale rozdíl ve vlastnostech vzduchu. Venkovní vzduch obsahuje v zimě mnohem méně vodní páry než ohřátý vzduch uvnitř. Z hlediska energií je to obrovský rozdíl. Pro orientační představu k ohřátí 1000 litrů vzduchu o 1°C potřebujete zhruba stejnou energii jako na ohřátí malé plechovky vody (0,33 l) také o jeden 1°C. Stačí zatím takhle?

[Wild]

Ďakujem.
Ak teda tomu správne rozumiem, čím nižšia vlhkosť na odtahu, tým nižšia účinnosť tč? RV v dome a v zimnom období s častým prevetrávaním klesá. Je teda dobré počítať v takomto prípade aj s nižšou účinnosťou čerpadla? Zvažujem kúpu aktívnej rekuperácie, preto sa o tom chcem dozvedieť čo najviac, hlavne s čím počítať a s čím nie, nemám rád nepríjemné prekvapenia. Mnohí ma od kúpy takéhoto zariadenia odhovárajú kôli malej efektívnosti hlavne v pomere ku cene zariadenia.
Zaujímala by ma ešete jedna vec, ak teda má s tým niekto skúsenosti. Ak je rekuperácia nejaký čas vypnutá, teda v nečinnosti a výparník aj kondenzátor nemajú svoju pracovnú teplotu, za aký čas po spustení rekuperácie sa kondenzátor nahreje na konštantnú teplotu trebárs 45C? Dajme tomu odtah 20C, vonkajší vzduch 0C, požiadavka na vstupe 45C.

[Mathilda]

Každé TČ má své pracovní body, kdy má horší účinnost a to se nedá jen tak jednoduše popsat a laicky vysvětlit. Obecně se udává, že přiblížení se teploty výparníku prostředí, odkud je energie čerpána, znamená konec účinnosti. To je ale jen část pravdy a věřte, že je to alchymie. Rozhoduje mnoho věcí od typu kompresoru, chladiva, konstrukce výparníku až po rozteče lamel. Teplota prostředí, vlhkost i tlak umí udělat divy s účinností i za poměrně vysokých teplot. Velmi důležité je, když výrobci dělají skutečná TČ , nepředělávají klimatizace a když se používá TČ přesně na to, na co je určené. Laicky řečeno škrtněte si přívlastek tepelné a zůstaňte jen u čerpadla. Čerpadel jsou stovky druhů a určitě si dovedete sám odvodit, že každé má své typické použití.
Malá efektivnost je většinou tam, když použijete nevhodné čerpadlo do nevhodného prostředí. Co se týče aktivní rekuperace, neexistuje žádné účinnější zařízení na zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu, než je kombinace aktivní a pasivní rekuperace. Ta pasivní část může být zastoupena i tepelnými trubicemi. Efektivita je pojem dost relativistický, musí se stanovit hlediska, co se porovnává a vůči čemu, to je na dlouhou a nekonečnou diskuzi.

Ak je rekuperácia nejaký čas vypnutá, teda v nečinnosti a výparník aj kondenzátor nemajú svoju pracovnú teplotu, za aký čas po spustení rekuperácie sa kondenzátor nahreje na konštantnú teplotu trebárs 45C?

To je otázka vteřin max. jedné, dvou minut. Záleží na typu zařízení.

[Wild]

Máte skúsenosti s kombinovanou rekuperáciou Gott 2600 od nilanu? Mám v úmysle spolu s bojlerom so vstavaným tč. Áno viem aj o kompakte K, ale delená verzia má pre mňa viac výhod. Vyšší výkon, nižšia cena, príprava TUV bez potreby vetrania ak to nieje nutné, bojler s prívodom a vývodom mimo budovu. Výhody kompaktu sú podľa mňa len spoločná regulácia a menej zabratého miesta. Čo sa týka spotreby zariadení, myslím že výsledok by mohol byť porovnateľný. Alebo sa mýlim?

[Mathilda]

Tuto jednotku jsem zaregistroval, ale zatím s ní žádné zkušenosti z praxe nemám. Znám starší typy od Nilanu, kde už tohle dělali, jako byla 10P a teď Compact. Je to novinka a tak pochybuji, že by někdo z kolegů z montážních firem věděl víc.

[Wild]

Ďakujem. Tak snáď počkám ešte nejaký čas na reálne skúsenosti z praxe. Teda ak niekto zverejní. s pozdravom

[jaro_v]

...Výhody kompaktu sú podľa mňa len spoločná regulácia a menej zabratého miesta. Čo sa týka spotreby zariadení, myslím že výsledok by mohol byť porovnateľný. Alebo sa mýlim?

Hlavný rozdiel je v tom, že VP18K dokaze vyrabat TUV a vedlajsi efekt (zadarmo) je chladenie.
Ako to budu 2 samostatne zariadenia, bude mat kazda svoj odber EE, ale suhlas, s vyssim vykonom chladenia...
J.

[zakňaktel]

Dovolil bych si podotázku. Jaká ja schopnost předávání tepla kondenzátoru do vzduchu na přívodu při teplotách sání blížící se spodnímu limitu, tedy kolem -10°C a to při všech režimech průtoku vzduchu. ? Někde jsem četl reakci uživatele akt. RJ Elair, že tato, ač výkonější než VPL 15, toto úplně nezvládá.

[rew]

Někde jsem četl reakci uživatele akt. RJ Elair, že...

Jestli mluvíte o jednotkách téhle kvality viewtopic.php?f=22&t=1196&start=0 tak to se není ani čemu divit. Nejde srovnat fušérem v garáži splátovaný a nebezpečný malotraktor se sériovým výrobkem, byť by do pokusu o malotraktor někdo vložil motor o vyšším výkonu. To je úplně mimo. Ale abych se vrátil k dotazu. Ohřev vzduchu při nízkých teplotách není potíž, konec konců to potvrdí většina dodavatelů TČ. Všichni ale mají problémy, když se počasí zblázní za mlhy někde kolem 0°C nebo mírně vyšší. Ono se to ale dotýká i pasivních deskových výměníků. Stav je takový, že najednou začnou vlhnout filtry na sání, různě podivně namrzá to, co jindy není ani vlhké. Naštěstí je to jen pár dní v roce a většinou to jednotky zvládnou. Někdy je potřeba filtr vyměnit, byť je ještě čistý ale mokrý.

[iii]

K VPL jsou dobry tepelný trubice. -10st. na kondenzátor s nima nikdy nejde.

[zakňaktel]

Nejde srovnat fušérem v garáži splátovaný a nebezpečný malotraktor se sériovým výrobkem, byť by do pokusu o malotraktor někdo vložil motor o vyšším výkonu. To je úplně mimo..

Fušéři to jsou rozhodně, ale garáže bych neodsuzoval. Je to spíš o lidech. Znám člověka, co si v garáži své řadovky postavil vrtulník.
Když byl ve fázi kdy montoval motor, tak se mu na výšku nevešla pod strop ta výstupní hřídel, ve stropě tedy vyřízl díru, rozebral pár parket a hřídel měl chvíli trčící z podlahy obýváku. Občas ho vídám létat.
Ještě by mě zajímalo, VPL 15 má předpokládanou roční spotřebu 2 MWh. Jak se k tomuto číslu dospělo ?

[iii]

To je podle mě zavádějící informace. Může mít a nemusí. Záleží na tom, jaksi to kdo pouští. Jakou chce teplotu výstupu. V každý případě ale příkonu odpovídá výkon. Co spotřebuje mimo chodu ventilátorů a a to bude stejný jako jiný jednotky s EC ventilátorama odhadem něco kolem 200 kWh, vrátí na topení jako TČ vzduch -vzduch s COP kolem 3. Takže to uspoří na topení.
PS: Jinak dneska se dost hnula cena, jestli jste si všimnul.