Každé TČ má své pracovní body, kdy má horší účinnost a to se nedá jen tak jednoduše popsat a laicky vysvětlit. Obecně se udává, že přiblížení se teploty výparníku prostředí, odkud je energie čerpána, znamená konec účinnosti. To je ale jen část pravdy a věřte, že je to alchymie. Rozhoduje mnoho věcí od typu kompresoru, chladiva, konstrukce výparníku až po rozteče lamel. Teplota prostředí, vlhkost i tlak umí udělat divy s účinností i za poměrně vysokých teplot. Velmi důležité je, když výrobci dělají skutečná TČ , nepředělávají klimatizace a když se používá TČ přesně na to, na co je určené. Laicky řečeno škrtněte si přívlastek tepelné a zůstaňte jen u čerpadla. Čerpadel jsou stovky druhů a určitě si dovedete sám odvodit, že každé má své typické použití.
Malá efektivnost je většinou tam, když použijete nevhodné čerpadlo do nevhodného prostředí. Co se týče aktivní rekuperace, neexistuje žádné účinnější zařízení na zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu, než je kombinace aktivní a pasivní rekuperace. Ta pasivní část může být zastoupena i tepelnými trubicemi. Efektivita je pojem dost relativistický, musí se stanovit hlediska, co se porovnává a vůči čemu, to je na dlouhou a nekonečnou diskuzi.
Wild píše:Ak je rekuperácia nejaký čas vypnutá, teda v nečinnosti a výparník aj kondenzátor nemajú svoju pracovnú teplotu, za aký čas po spustení rekuperácie sa kondenzátor nahreje na konštantnú teplotu trebárs 45C?
To je otázka vteřin max. jedné, dvou minut. Záleží na typu zařízení.