Rekuperacia so zemnym výmenníkom tepla na glykólovej

[pkas]

Dobry den, rad by som sa opytal na Vaše názory na realizáciu rekuperácie so zemnym výmenníkom tepla na glykólovej báze. Nie som odborník v danej veci, plánujem stavať montovaný bungalov NED, kde by som chcel dať rekuperáciu, ktorá mi bude v lete zabezpečovať aj chladenie vzduchu v rozumnej miere tak, aby bolo v dome príjemne a komfortne. Práve preto ma velmi zaujala táto varianta zemneho výmenníka tepla na GLYKOLOVEJ báze. Zaujímal by ma velmi Váš názor alebo skusenosti s touto technológiou a hlavne ako efektivne dokáže chladenie v dome cez leto zabezpečiť ?

Predajca uvádza na svojej stránke nasledovné:
"v praxi napríklad inštalácia v Bratislave, v kombinácií s centrálou sa teplota interiéru v prípade aktívneho nedostala počas celého leta nad hodnotu 22,6°C. V prípade deaktivácie systému teplota postupne stúpla až na 26°C. V prípade vonkajšej teploty 30,4°C je do interiéru privádzaný vzduch o teplote 20,2°C. ".

Čo si o tom myslíte, resp. aké máte skúsenosti s týmto ? Je tá účinnosť uvádzaná výrobcom pravdivá ?
Vopred pekne ďakujem za Vaše odpoveďe a názory.

[Jan Čenský]

Chlazení zemním výměníkem možné je, ale toto je jen marketigový pokus o blamáž. Není definováno mnoho proměnných od velikosti výměníku, průtoku vzduchu, vlhkosti...až po tepelné zisky a velikosti daných prostor, že nikdo není schopen validně posoudit deklarované vlastnosti. Je to jako s otočeným výměníkem na odvlhčování, kde se jeho vlastnost otočí na zvlhčování a ono to jaksi nefunguje, jak by mělo. Viděl jsem variátorovou jednotku, ze které teče kondenz kudy může! To by se divila i Divá Bára. Zemní výměník celkem efektivně pomůže proti zamrzání, chlazení je podstatně horší a za investované peníze ten mizivý výkon nemá smysl.

[pkas]

Takže z toho jednoznačne vyplýva že pasivna rekuperácia s chladením s glykolom je úpný nezmysel v zmysle funkcie chladenia... Takže túto variantu tým padom úplne zavrhujem.

Ako "neodborník" v danej veci sa snažím zbierať informácie z tohto fóra aby som dospel k nejakému vhodnému riešeniu pre môj vysnívaný dom , ale čim viac čítam tým viac sa v tom zamotávam

A teda čo by som očakával ako výsledok vhodného riešenia? Zoraďujem podla priorít:
1.) stále "čerstvý" vzduch - t.j. komfort riadeného vetrania a prijemnu teplotu v dome POČAS CELÉHO ROKU (t.j. aj cez leto a cez zimu)
2.) rozumné náklady na energie

Takže riešenie variantou pasivnej rekuperacie + chladenie glykolom je zamietnute.

Vynára sa teda u mňa nová otázka, alebo skor kopec novych otázok, čo je lepšie naplánovať pre môj budúci NED montovaný dom - bungalov, cca 150m2, pre 2 osoby, kde mám už na pozemku plynovú prípojku dovedenú, plánujem podlahové vykurovanie...
Je lepšia pre mňa pasívna rekuperácia alebo aktívna ?
a) z pohladu komfortu ?
b) z hladiska ekonomiky a investícii (a ktoré zariadenia dať do projektu?
c) ako v spojitosti s tým vyriešim rozumným spôsobom chladenie cez leto ?

Ak sa na to pozerám z pohladu a) KOMFORTU bývania:
Ak spravne rozumiem fungovaniu týchto zariadení, počitam s tým, že :

- PASIVNA rekuperácia : beží NONSTOP, ak podlahovkou vytopím na 22C, pasívna mi bude dávať cca 20C a zvyšok dohreje podlahovka. To znamená,že ked beží nonstop, budem mať stále prísun čerstvého vzduchu na nízky výkon (keďže ten bude vždy o cca 2C chladnejší), zároveň krásne teplú podlahu od podlahoveho topeni ktore bude dohrievať. No ak ak sa zvysi CO2 alebo vlhkosť, zopne na vyšši výkon. Cez zimu zamrzaniu pomože elektrický predhrev. Takže úplne ideálne z pohladu KOMFORTU. Ale ako rozumne vyriešiť to chladenie cez leto spolu s tymto systémom....???

- AKTIVNA rekuperácia - nebeží nonstop, lebo tepelné čerpadlo buď topí na max. alebo netopí. Takže bude hriať velmi teplým vzduchom chvílu až kým dosiahne nastavenú teplotu, potom vypne...ale tým padom prichadzam o nonstop vymenu čerstveho vzduchu v miestnosti a podlahovka nebude mať dovod dohrievať - t.j. vysledok studena podlaha. A čo ked CO2 čidlo zisti vyššiu hodnotu ? Spustí aktívnu rekuperáciu ktorá začne vzduch vymieňať, ale zároveň prehrievať ? Lebo vždy topí na max.alebo netopí, (nič medzitým) je to tak ? Cez leto ale dokáže efektívne chladiť.

Za predpokladu ze je to takto, znamenlo by to že pre komfort je lepšia pasívna, lebo mení vzduch nonstop, nikdy ho neprehreje a zároveň bude komfort aj teplej podlahy z jemne dohrievajuceho podlahoveho kurenia. Je to ale tak ?
Ale znovu - ako potom vyriešiť to chladenie v lete ???

Ak sa na to pozerám z pohladu EKONOMIKY prevázdkovych nakladov:

- asi tu je odpoveď jednoznačná, že aktívna varianta je oproti pasívnej z pohladu ekonomiky prevádzky jednoznačne výhodnejšia, to bez pochýb.
Ale ak je dom montovaný - nízkoenergetický (2 byvajuce osoby, t.j. nizka spotreba teplej vody, na pozemku pripojka plynu), je tá úspora aktivnej rekup. taká velká, aby malo význam riešiť otázku z pohlasu EKONOMIKY v porovnani s pasivnou rekuperaciou + plyn na topení ?
Neviem zatial čísla, ešte nemám projekt, len plánujem...ale v priemere ?

Lebo ak by z pohladu EKONOMIKY prevázdzky bol rozdiel malý, tak otázka najlepšieho KOMFORTU by mala jednoznačnú prioritu č.1.

Z toho by mi vychádzalo, že PASÍVNA rekuperácia, kde sa nonstop mení vzduch (t.j. nevypína a nezapína priebežne a neprehrieva prichadzajuci vzduch viac ako odchadzajuci) v spojitosti so stale teplou podlahou z podlahoveho topení ako z POHLADU KOMFORTU TO NAJLEPŠIE RIEŠENIE. (Ale ako sakra vyriešiť to chladenie v lete ?)
Je to teda tak alebo je to cele uplne inak ? Prosím o opravu ak je to celé z mojej strany pochopené nesprávne...

Ďakujem pekne za Vaše reakcie s skúsenosti, každý odborný názor velmi pomôže...

[Karel Höger]

- PASIVNA rekuperácia : beží NONSTOP, ak podlahovkou vytopím na 22C, pasívna mi bude dávať cca 20C a zvyšok dohreje podlahovka. To znamená,že ked beží nonstop, budem mať stále prísun čerstvého vzduchu na nízky výkon (keďže ten bude vždy o cca 2C chladnejší)

2°C dolů jsou dost optimistické a navíc to znamená, že musí být předehřev. Jinak počítejte, že přívodní vzduch může být i o 10°C nižší než odtah. Při jakémkoliv intenzivním větrání bez ohledu na typ rekuperace si vyberete, dokonce i zcela bez rekuperace bude vzduch ztrácet vlhkost a tak bude pocitově topit o nějaký ten stupeň více. Dále byť lehce proudící vzduch bude pocitově vnímám ještě chladnější než ve skutečnosti je a budete ho muset dohřívat, jinak zapomeňte na komfort. Do místnosti požadovaných ca 23°C je potřeba přivádět vzduch pro komfortní pocit nejméně ca 27°C.

AKTIVNA rekuperácia - nebeží nonstop, lebo tepelné čerpadlo buď topí na max. alebo netopí. Takže bude hriať velmi teplým vzduchom chvílu až kým dosiahne nastavenú teplotu, potom vypne...

To je jenom pokud nemáte správné nastavení. Přirovnal bych to topení v krbu a podlahovým topením. V určitý okamžik musíte rozhodnout, čím vlastně chcete topit. Těžko vyčítat krbu, že přetápí místnost, když ho rozhoříte při vnitřních 24°C a nevypnete podlahovku nebo se naopak začnete zlobit na podlahu, že netopí, protože zrovna jste si usmyslel zatopit v krbu.

Máte také možnost zvolit zařízení,které má aktivní i pasivní dohromady. Tím si můžete vybrat jen výhody obou systémů.

pohlasu EKONOMIKY v porovnani s pasivnou rekuperaciou + plyn na topení ?

Ohřev vody aktivní rekuperací nebo TČ je i v nejhorších podmínkách minimálně o polovinu levnější než elektřinou. Ptejte se tedy, jestli plyn je u vás o více jak polovinu levnější než elektřina. Když budete chtít chladit, tak nezapomeňte k plynu ještě připočítat elektřinu na chlazení.

[Ferin]

- PASIVNA rekuperácia : ... Ale ako rozumne vyriešiť to chladenie cez leto spolu s tymto systémom....???

Na některé pasivní rekuperace se dá nasadit chladící jednotka. Nabízí to například Zehnder. Ale není to nejlevnější.
Jinak ty otázky jsou mi velmi povědomé.
Nicméně jednoduché, jednoznačné a ideální řešení to nemá.

[pkas]

Super, vďaka za info, nevedel som že sa dá kúpiť zariadenie ktoré kombinuje aktívnu aj pasívnu rekuperáciu.
Našiel som teraz na webe NILAN GOTT 2600, ktorý vraj práve takúto kombinovanú funkciu ponúka....tak zatial sa mi toto javí ako najlepšia varianta. Aký je Váš názor a skúsenosti s touto rekuperáciou ? Považujete to za dobrú volbu, alebo by ste doporučili niečo iné ?
Ďakujem

[Radovan Lukavský]

Kombinaci aktivní + pasivní rekuperaci má i jednotka Compact. Kdysi tu psal i Leon a ten má VPL + tepelný trubice. To je něco jako pasivní rekuperace, levněj ale vyjde ten Gott. Pokud se nepletu, tak ho má BobtheBuilder.

[BobTheBuilder]

Budem mať tiež podlahovku a kondenzačný kotol.
Riešil som presne túto istú dilemu a po dlhých mesiacoch bádania, študovania a konfrontovania (aj tu na fóre) som dospel k aktívnej rekuperácii.
Pasívna s predohrevom a dohrevom + riadenie vyjde cenovo tak isto ako aktívna.
Pasívna však nedokáže chladiť.

AKTIVNA rekuperácia - nebeží nonstop, lebo tepelné čerpadlo buď topí na max. alebo netopí. Takže bude hriať velmi teplým vzduchom chvílu až kým dosiahne nastavenú teplotu, potom vypne...ale tým padom prichadzam o nonstop vymenu čerstveho vzduchu v miestnosti a podlahovka nebude mať dovod dohrievať

Tu sa mýlite, výmena vzduchu beží stále, iba čerpadlo sa vypína a zapína podľa potreby.
Vhodným nastavením aktívnej RJ dosiahnete, aby primárnym zdrojom kúrenia bola podlahovka, tým pádom nebude vypínať kvôli aktívnej RJ.

Ekonomicky : aktívka má samozrejme vyššiu spotrebu ako pasívna (spotreba čerpadla), ale túto spotrebu premieňate na teplo s COP 3 (približne). Takže tá spotreba navyše oproti pasívnej nie je "jalová" ale efektívna.

No a samozrejme chladenie - to je pre mňa najdôležitejší faktor, ktorý ma presvedčil pre kúpu aktívnej RJ.
Uvedomte si ale, že rekuperácia nie je klimatizácia, takže od nej nečakajte rovnaké výsledky.
Aktívna RJ dokáže pomôcť eliminovať tepelné zisky v lete, nie však priamo ochladiť interiér.
Záleží samozrejme aj od chladiaceho výkonu, ktorý býva bežne okolo 1kW, u drahšieho modelu 2,3kW.
Pri navrhovaní klimatizácií sa počita na 10 m2 klimatizovaného priestoru cca1 kW chladiaceho výkonu.
Pri stavbe domu je ohľadom chladenia najdôležitejšie čo najviac zabrániť tepelným ziskom z vonku, t.j. dobrá izolácia a tienenie. Potom sa dá pomocou aktívnej RJ udržať v dome príjemnú teplotu.
Ja som si v byte urobil aj prípravu na klimatizáciu pre prípad, že by pri vysokých vonkajších teplotách aktívka nestíhala.

P.S. nechcem tu robiť reklamu, ale vybral som si práve vami dopytovaný typ RJ.

[BobTheBuilder]

Ohřev vody aktivní rekuperací nebo TČ je i v nejhorších podmínkách minimálně o polovinu levnější než elektřinou. Ptejte se tedy, jestli plyn je u vás o více jak polovinu levnější než elektřina.

Na SK vychádza ohrev vody plynom zhruba podobne ako s TČ.
(Neberieme teraz v úvahu investičné náklady)

[Bojo]

Zdravím.
Tak napriek Vaším negatívnym hodnoteniam,som si dal do NED k jestvujúcej rekuperácii pred 2 mesiaci namontovať glykolový zemný výmenník.Zatial som spokojný,pretože pri vonkajšej teplote mínus 9 °c do rekuperačnej jednotky po prechode cez zemný výmeník prichádzal vzduch o teplote 7°C.Okrem toho,že nemusím mať na rekuperačnej jednotke zapnuté elektrické vyhrievanie proti zamrznutiu rekuperátora,do rekuperačnej jednotky prichádza podstatne teplejší vzduch,čo sa prejavuje podľa môjho pozorovania menej častým zapnutím kúrenia.
Ako bude glykolový zemný výmenník chladiť cez rekuperačnú jednotku dom v letných mesiacoch,budem sa snažiť Vás informovať.
Bojo.

[Návštěvník]

Já si nemyslím, že by solankový výměník nefungoval nebo byl v principu hloupost, Jen mi to nevychází finančně smyluplné řešení. Můžete uvést cenu, na kolik vás to vyšlo?

[BOJO]

Zdravím.
Firma Nelumbo ,mi namontovala v mojom NED dome 1000 l elektrokotol a 4 slnečné vakuové kolektory na podporu podlahového kúrenia a v ďaka i rekuperácii moje priemerné mesačné náklady za minulý rok na elektrickú energiu /plyn som si nedal zaviesť/predstavovali 63,5 Eura.To sú náklady na celú spotrebu energie v rodinnom dome.Nutne som pre zabezpečenie konfortu bývania uvažoval v letných mesiacoch,kedy u nás vystupuje vonkajšia teplota nad 35 °C s chladením celého domu.Uvažoval som s klimatizáciou,len mi vychádzali veľké prevádzkové finančné náklady na energiu a preto som sa rozhodol pre doplnenie rekuperácie namontovať glykolový zemný výmenník,kde predpokladám v zimných mesiacoch úsporu na kúrení /čo sa potvrdilo/ a v v letných horúcich dňoch vychladenie.Zvýšené náklady na prevádzku glykolového výmenníka pri činnosti sú len na pohon ventilátora a malého obehového čerpadla.Celý výmenník i s montážou ma stál 3200 Eur.Ako sa prejavý namontovaný glykolový zemný výmenník v chladení v letných mesiacoch ako som slúbil budem informovať.

Bojo,

[Návštěvník]

a v ceně jsou i zemí práce? Jak hluboký a dlouhý je zemní kolektor? Mohl byste podrobně rozepsat, kolik stál výměník (co je to za typ), kolik solanka (množství), kolektor (jak hluboko uložený), montáž a zemní práce?

Pro zajímavost - na stanici Doksany (s nadmořskou výškou 158 m nad mořem, severozápadní Čechy) byla v únoru 1986 v 5 cm pod povrchem půdy naměřena minimální teplota -11,1 °C, v hloubce 20 cm -9,2 °C a ve 100 cm -1 °C. Naopak ta nejvyšší teplota půdy v hloubce 5 cm pod povrchem byla naměřena v červnu 1994 37,9 °C, v 50 cm 26,2 °C v hloubce 100 cm 22,7 °C.

[BOJO]

Zdravím.
Ja som to potrubie umiestnil v kopanej hlbokej studni,v ktorej je na výšku najmenej 2 m vody.Dali sme tam asi 5O m stočeného potrubia z cekového množsta 100 m.Zbytok po tepelnom zaizolovaní sme zakopali v ryhe asi 19 m dlhej a O,5 m hlbokej ako prívod do technickej miestnosti.Tú ryhu mi pracovník vykopal za 50 Eur.
Montáž s kompletnou dodávkou materialu mi za uvedenú cenu vykonala fima www.comair.sk.
Bojo.

[Zohan]

Tohle můžou vymyslet jenom na Slovensku. 3600 € je 90.000 Kč a to ten borec nezapočítává zemní práce, protože to dal do studně. Za ty prachy získal předehřev, který se dí běžně pořídit do 10.000 Kč. Takže 80.000 Kč má na provoz. Tak to je mazec! Je x lidí, co mají jen pasivku a žádnej předehřev nepotřebujou. Velká většina pak provozuje předehřevy několik dní v roce. Kdyby nakrásně v průměru nonstop celý měsíc. 24 x 0,8 x 30 = 576 kWh x 3 Kč =1728 Kč. Teď už jenom podělit 80 000 : 1 728 =46 Návratnost je ČTYŘICETŠEST LET! No nekup to od bzukára. Teplota vody ve studních je dost odlišná a možná to bude překvápko ale místo obvyklých 15°C může mít i přes 20°C. Chtělo by to víc informací o velikosti výměníku, průtoku vzduchu, průtoku média. Pokud si přečtete reakce skutečných uživatelů a ne nějakých virtuálních posluhovačů ovád ér, moucha ér nebo jiných hmyzů ér. Zjistíte že solankový výměník pro vzduchotechniku je totální finanční blbost.
http://forum.tzb-info.cz/128747-solanko ... rekuperace

[Bojo]

Zdravím.
Veľmi zaujímavé sú reakcie,to sa vráti až za xxxxx rokov. Keby som si dal iné kúrenie ako elektokotol s podporou slnečných kolektorov a rekuperáciou,kedy by sa mi investície do kúrenia vrátili ?
Keby som si dal nainštalovať klimatizáciu do celého domu,lebo chcem riešiť chladenie v dome v letných mesiacoch ,kedy by sa mi investície vrátili ?Pokial som si spočítal,tak na elektrickú energiu je klíma veľmi náročná a podstatne by mi zvýšila mesačnú faktúru za elektrickú energiu.
Treba sa na alternatívne zdroje pozerať zo všetkých strán a ich výhoda je podstatne znížená spotreba energie pri zvyšovaní konfortu bývania a o to by nám malo ísť.

Bojo.

[Zohan]

Bojo, kdo tu mluví o rekuperacích nebo slunečních kolektorech? Solankový zemní registr netopí, probůh co vám to u komára namluvili? Je to předehřev a jestli topí, tak rekuperace nerekuperuje. To znamená, že teplo vyháníte z domu ven a nahrazujete ho teplem z registru. Kdo má normální rekuperaci, dosáhne podobnýho efektu mnohem levněji. Solankový výměník má jenom zabránit zamrznutí jednotky, nic víc. O topení tu nemůže být řeč. Leda by kolektor využívalo tepelný čerpadlo.

[Bojo]

Zdravím.
Pán Zohan,kde ste vyčítali v mojich príspevkoch,že som chcel riešiť predohrev v rekuperačnej jednotke,tam už to výrobca vyriešill zabudovaným elektrickým predhrievačom .Glykolovým zemným výmenníkom chcem riešiť chladenie v horúcich letných dňoch a to ,že v mrazivých zimných dňoch prihrieva nasávaný vzduch do rekuperácie je len príjemným plus bónusom.Ako ste Vy uviedli ,v horúcich letných dňoch 20 °C vychladený vzduch výmeníkom cez baypas v rekuperátore podstatne spríjemní pobyt v celom dome a o to mi ide.Porovnávať prevádzkové náklady s originál klimatizáciou ,dúfam ,že i Vám je jasné ,čo je výhodnejšie.
Zvyšovanie komfortu vždy niečo stojí,i Vy dúfam ,že máte osobné auto i keď ste presvedčený ,že chodiť peši,alebo hromadnou dopravou je podstatne lacnejšie a zdravšie a určite viete,že neexistuje taký matemetický vzorec,podľa ktorého by ste vypočítal návratnosť hodnoty auta.

Bojo.

[Zohan]

Jestliže solankový výměník předehřívá vstupní vzduch více než je nutný proti zamrznutí jednotky, je to kontraproduktivní. Žádný bonus! Představte si, že by výměník předehřál vzduch až na teplotu odtahovaného vzduchu z domu, v ten okamžik by pasivní výměník přestal úplně plnit svoji funkci a mohl byste jej demontovat. Vy totiž potřebujete maximálně studený vzduch, který ochladí odpadní vzduch, jinak jde teplo z domu ven. Proto se nemůže jednat o žádný bonus. Vy neskutečně drahým zařízením pouze dodáváte do domu teplo a přesně o to samé snižujete účinnost pasivní rekuperační jednotky. Protože máte teplo z výměníku zdarma, můžete si dovolit jiné teplo vyhazovat oknem ven. Jen byste měl pochopit, že tím nic nezískáváte.
Chlazení solankovým výměníkem je záležitost možná, ale měl byste popsat velikost výměníku, povrchovou teplotu a průtok. Pak jsme schopni dopočítat, kolik uchladí. Nemějte ale iluze, že to bude srovnatelné s klimatizací. To se opravdu nedá srovnávat. Já nemluvím o ceně komfortu, mluvím o srovnání výkonu.

[Zohan]

Abyste neřekl, že nejsem objektivní nebo konkrétní.
Podíval jsem se ná váš odkaz a přímo ze stránek komáru jsem stáhnul graf výkonu solankovýho výměníku.

Při průtoku 100 m3/h dává ani ne 0,5kW výkonu.

Při průtoku 200 m3/h to je necelá 1kW výkonu.

Celé chlazení bude o těchto výkonech, to sám snad uznáte, že nemůže konkurovat klimatizaci. Takže jste zaplatil 90.000 Kč za přichlazení přívodního vzduchu. K tomu připočítat rekuperační jednotku. No potěš. Takhle bych chtěl taky vydělávat!