Airforum.cz

Zdravím odborníky, procházel jsem samozřejmě předem příbuzná témata v celém obsahu fóra, ale můj konkrétní případ jsem nebyl schopen nalézt. Proto se chci zeptat, či nechat odkázat od zkušených na následující.

Nejdříve popis situace: nezateplený (vytápění kondezační kotel + radiátory pod okny), dodatečně hydroizolovaný přízemní byt ve starém cihlovém domě, tři průchozí místnosti (kuchyně-obývák-ložnice), plocha cca 60m2, stropy 2.7m, všude špaletová okna a nekonečný boj s vlhkostí a jejími negativními projevy (plísně), které uspokojivě řeší pouze velice frekventované manuální větrání průvanem, který se ovšem nedostane všude (kouty, kolem skříní atd.).

Můj konkrétní dotaz zní, zda a jak by můj problém vyřešila vzduchotechnika, přičemž má úvodní idea byla dvě hygroskopicky řízené lokální rekuperační větrací jednotky (např. Korasmart 1400) v krajních místnostech. Ovšem po studiu obsahu ve fóru jsem k lokálním rekuperačním jednotkám vycítil značný despekt a samozřejmě se nedokážu ve výrobcích a typech výrobků zodpovědně zorientovat.

Priorita je vysoušení, automatický/programovatelný provoz, úroveň hluku pokud by jednotka měla být v zadní ložnici. Vedlejší cíle jsou ona rekuperace, snadnost údržby a samozřejmě pořizovací a provozní náklady.

P.S.: Varianta centrální jednotky zřejmě narazí technicky na nemožnost natažení rozvodů.

Děkuji za jakoukoliv radu a názor.

Vzduchotechnika resi Vas problem, bohuzel jenom castecne.

Vas nepritel c.1 je rosny bod a s tim spojena kondenzace par v interieru.
Nepasuji se do role odbornika, ale ja bych postupoval nasledovne:

1. Vzduchotechnika (rekuperace - hezky vysusuje vzduch, v zime az moc)
2. Prizemni byt, nejspis podsklepeny - zaizolovat strop sklepu,
3. izolace obvodovych zdi,
4. tepelne-izolacni skla (trojsklo=jistota, bohuzel horsi zvukova izolace)

Strop 2,7m je vhodny k snizeni (norma je asi 2,5m, ale nebal bych se 2,4m - mensi objem pro vytapeni - uspora nakladu) a umistneni rozvodu pro vzduchotechniku do podhledu.

Chtělo by to více informací. Problémy jsou jen v zimě, nebo i v létě? jáká je hydroizolace a kde probíhá? na jakou teplotu v zimě topíte místnost? Pan Moorgos má pravdu v tom, že problémem je rosný bod. Plíseň má ráda teplo, vlhko a co nejmenší proudění vzduchu.
V zimě se plísně zbavíte vytápěním na vyšší teplotu (tím se zvedne i povdrchová teplota stěn a dostane se nad rosný bod) a větráním přiváděním předehřátého vzduchu (rekuperace uspoří náklady, ale není nezbytně nutná). Pokud je však chyba v hydroizolaci, tak Vám toto nepomůže nebo pomůže pouze za vysokých provozních nákladů. Chová se to totiž podobně jako spojené nádoby. Čím více vlhkosti odebíráte, tím více se jí odpařuje. Takže kvalitní izolace je opravdu základ.
V létě můžete paradoxně větráním situaci i zhoršit. Pokud je venku 30°C a 50% vlhkosti a doma máte příjemných 20°C (starý dům, vysoká akumulace), tak po přivedení venkovního vzduchu se vám tento ochladí na těch 20°C a bude mít 92% vlhkosti. No a pokud některá stěna bude mít 18°C, už dosáhne rosného bodu. takže v létě větrat s rozvahou.
K návrhům pana Moorgose:
Ad1) Nejde o rekuperaci, ale o přívod předehřátého venkovního vzduchu. Rekuperace Vám uspoří provozní náklady, ale sama o sobě neodvlhčuje. Může se stát, že pro Vás bude výhodnější levná přívodní jednotka a dražší provoz, než drahá rekuperační. Ve vašem případě nedoporučuji rotační rekuperátor, který přenáší vlhkost.
Ad2) Souhlas
Ad3) Souhlas, ale pro Vás bude asi problém v tom, že budete muset prosadit zateplení celého domu. V žádném případě neizolujte zevnitř.
Ad4) V tomto bodě bych nesouhlasil. Moderní okna mají cca 10x menší infiltraci než stará, tedy 10x méně větrají (zavřená) a vy větrat potřebujete. Takže nová okna až butete mít vzduchotechniku.

anonym píše: Rekuperace Vám uspoří provozní náklady, ale sama o sobě neodvlhčuje.

Odvlhčuje, byť odvlhčovat lze více způsoby. Pokud se bavíme o odvlhčení větráním, tak základním principem je výměna venkovního suchého vzduchu a vnitřní vlhký. Ideálně se odvlhčuje v zimě. Je to jako s takovým cimrmanovsky absolutním vytíráním podlahy. Z venku přichází suchý čistý hadr a mokrý špinavý vyhazujete ven, pořád dokola. Čím intenzivnější výměna hadrů, tím rychlejší vysušení podlahy. Když cestou ven mokrý špinavý hadr částečně vyždímete na ten čistý suchý (čemuž se říká entalpické vytírání), podlaha bude suchá o něco později. O čistotě podlahy se v tomto případě vedou diskuze.
V létě z venku suchý hadr nepřichází, výměna mokrého za mokrý podlahu nevytře. Jelikož z venku přichází čistý hadr, bude podlaha sice pořád mokrá, ale zase čistě mokrá.
Problémy nám udělají teploty hadrů a podlahy, ale to zatím neřeště.

Netuším ,jak by mohla pomoci jen přívodní jednotka? Třeba i v zimě. Dovnitř by se dostaly suché hadry a co pak? Nasáknou se na podlaze a kam s nima? Když hadry nebudete taky z domu vyhazovat, naplní se dům a další dovnitř už nenatlačíte.

Děkuji za reakce a samozřejmě rád zodpovím dodatečné dotazy.

Podsklepená ja polovina bytu, každopádně tepelná izolace (8cm šedivého EPS) je v podlahách po celé ploše.
Nová okna mají na vnějšku dvousklo, na vnitřku jednosklo + frézované silikonové těsnění (některé segmenty jsem odebral a infiltrovaným vzduchem se vlhkostní situace trochu zlepšila - ovšem nepovažuji to za řízené řešení).
Problémy jsem pozoroval především v zimě, konkrétně v krajních místnostech, kde jsou obvodové zdi, zejména v rozích při zemi. V létě zatím nic, i když vlhkost je zvýšená prakticky neustále.
Hydroizolace je u části zdí dodatečná podřezáním pod úrovní současné podlahy a u části (z důvodu nedostupnosti - sousední řadový dům) injektáží. Negativní vlivy vlhkosti se objevily v obou případech.
Topeno bylo na 24 stupňů.
Ano v létě větráme spíše jednorázově i z důvodu tepelného komfortu (celodenně otevřená okna při 30 stupních by nám původně příjemně chladný dům brzy vyhřála). V zimě několikrát denně průvanem, což se samozřejmě setkává s nelibostí zbytku rodiny.
Izolace zdí - bohužel právě ty "napadené" zdi zaizolovat nemohu, jelikož jedna z nich je do ulice (Pražská památková zóna) a druhá k sousedovi na dvůr. Zbylé postupně izoluji, ale u nich ani bez izolace žádné problémy nebyly.


Pomohly tyto odpovědi k případnému návrhu vzduchotechnického řešení? Jde realizovat i nějakou sadou lokálních jednotek (v oněch krajních místnostech jak jsem v původním dotazu spekuloval)?

Asi takhle, lokální rekuperační jednotky skutečně problematiku neřeší. Vůbec nerozhoduje, jaká je to značka. Je tam problém v principu. Buď je jednotka tichá a pak nemá výkon, nebo má výkon a pak není vhodná pro instalaci do místnosti. Ona by stejně dopadla i centrální jednotka, proto se také centrální jednotky dávají do technické místnosti a na rozvod tlumič. Stejně tak digestoř. Spalo by se vám dobře při běžící digestoři? Mně ne.

Malá díra = málo luftu. Přidáním rychlosti = hodně luftu + hodně kraválu. Velká díra = dost luftu + málo kraválu, ale na zdi bedna jako velbloud. Malá škatule = malá díra. Malá díra = málo luftu...

Je jen na vás, co si chcete nechat od koho nakukat, nebo jestli budete poslouchat fyziku. Lokální jednotky jsou jen lákadlem pro lidi ve vaší nelehké situaci a vodu na mlýn obchodníkům s deštěm a jiným šmejdům.

PS: Srovnávat větrání lokálními jednotkami s průvanem je od sebe daleko jako vzducholoď a vzduchovka. Sice se obojí šmrncne o vzduch, ale...

Souhlas se Zohanem, lokalky bych nebral, vice nevyhod nez vyhod (hluk, udrzba, zabrani prostoru, cena)

To je fajn ze jste napsal dodatecne informace ktere chybeli na zacatku.

Okna OK
Zatepleni fasady chapu, pamatkari maji "silne" a silene argumenty...

8cm EPS v podlaze je malo (nevytapeny sklep) a nejspis to Vam zpusobuje vlhko od podlahy.
Nalepil bych minimalne 20cm EPS na strop sklepa.

Muzu se zeptat co Vam brani snizit strop na 2,4m (2,5m) a vyuzit prostor pro rozvody vzduchu?. Do Vaseho bytu by se hodila jednotka velikosti CT150, umistneni nekde v kuchyni, dal od odpocinkove zony aby nerusila hlukem, k tomu sono hadice a cenou by jste nebyl moc daleko od lokalnich jednotek co jste psal na zacatku...

Omlouvám se za pozdní odpověď, promýšlel jsem poslední dny varianty centrální jednotky. Ještě textové doplnění.

Strop nemůžu snížit jelikož už bohužel řeším situaci s křížkem po funuse a všude po bytě už jsou vestavěné skříně až do stropu. Ano, měl jsem to řešit předtím, bohužel nikoho kdo se mi na rekonstrukci podílel nutnost rozvodů nenapadla... Čili mám zavedené pouze odtahy (ve sníženém stropě) v koupelně a wc plus digestoř do vložkovaného komína v kuchyni.

Nicméně, a to bude lépe vidět z přiloženého obrázku, podél 2/3 bytu probíhá domovní chodba, kde tuto možnost ještě mám a chci se tedy zeptat, zda mnou načrtnutá varianta rozvodů dává smysl, popř. jak jí upravit.

Legenda je:
- modrohnědá krabice je jednotka (může být téměř kdekoliv na chodbě)
- modře je rozvod čerstvého vzduchu
- hnědě je rozvod znehodnoceného vzduchu
- červeně jsou stávající odtahy wc, koupelna

Samozřejmě, jelikož nechci udělat z bytu "řešeto", tak se domnívám že do kuchyně, kde už je zmíněná digestoř plus dva odtahy ve vedlejších místnostech není třeba další odvod znehodnoceného vzduchu.

A naopak v obýváku + ložnici, které jsou oba dost malé pokoje, zda by nestačil čerstvý vzduch v jedné místnosti a odtah znehodnoceného v místnosti druhé, namísto vždy dvojice přívod/odvod v obou místnostech? (beztak prakticky není kam)

Dále nevím zda ten odtah z horního pokoje (ložnice) který by byl veden venkem po fasádě (dvorek) by nemusel být nějak speciálně izolován, když se bude nacházet ve vnějším prostředí?


Dotaz navíc - přes chodbu naproti tomu řešenému bytu je ještě jeden malý byt, který možná časem začne vykazovat podobné symptomy. Dá se s nějakou jednotkou dostat do módu odděleného řízení obou bytů, nebo jsou třeba jednotky dvě?

to Zohan:
Rekuperační jednotka sice odvlhčuje, ale odpadní vzduch, to je jen vedlejší produkt. Cirkulovat tento vzduch nemá smysl, protože by nám narůstal CO2. Odvlhčení bytu probíhá přivedením čerstvého ohřátého vzduchu. Pro odvlhčení je jedno, jestli ho ohřál rekuperační výměník, nebo třeba elektrický ohřívač. Pokud vzduch přijde, musí také odejít. To v tomto případě (stará okna) celkem není problém aby přišel infiltrací. Váš mokrý hadr škvítou v okně neprojde, to ne, ale vzduch jí projde.

Mně se nechce dokola opakovat základy. Co to zase máte s odvlčením odpadního vzduchu? Když je venku zima, absolutní vlhkost (g/m3) je nízká. Uvnitř je absolutní vlhkost vzduchu vyšší. Jakákoliv prostá výměna těchto vzduchů způsobí, pokles vnitřní vlhkosti. Čím bude výměna intenzivnější, tím bude vlhkost v interiéru klesat.
Tady můžete skončit a také začít s dalšími teoriemi.

to Zohan: Ano přesně tak.
Pokud mám rekuperaci a odvádím z místnosti vzduch např. 22°C / 60% a tento vzduch předá teplo vzduchu přívodnímu, čímž se ochladí, stačí, aby se ochladil na cca 14,5°C a dostane se na rosný bod a začne být odvlhčován (z rekuperátoru teče kondenzát). Toto odvlhčení je ale k ničemu, protože odvlhčuji vzduch, který pak tak jako tak vyhodím. To odvlhčení je vedlejší produkt.
Proto trvám na tom, že je třeba vzít venkovní vzduch např. -10°C/90%, ohřát ho např. na 22°C a tím jeho vlhkost bude cca 10% a pojme skoro 9g vody na 1kg vzduchu než se nasytí na 60%. Samotná rekuperace mi k odvlhčení místnosti nepomůže! Jediné o co jde je ten přívodní vzduch ohřát z -10°C na +22°C a to jde i bez rekuperace. Jestli se dotyčnému vyplatí levná jednotka bez rekuperace s dražším provozem, nebo si raději koupí dražší rekuperační s levnějším provozem, to se musí rozhodnout sám, ale výsledná vlhkost bude v obou případech stejná.

Dobry den,

Mne se vas navrh vzduchotechniky moc nelibi, udelal bych ho viz. nacrt.
Kuchyne:
Pokusil bych se vytvorit podhled (ctvercovy, obdelnikovy prurez, jenom pro sono potrubi) k protilehle zdi s vydechama-je jedno jestli horizontalne nebo vertikalne. Zrusit samostatne odsavani koupelny a wc a napojit ho do rekuperacky. Digestor by pak stacila recirkulacni s uhlikovym filtrem (nemusite kupovat novou, staci urvat odvod ze stavajici digestore ).

Obyvak: Proc ne, ale mozna bych posunul modrou linku az k protilehle zdi, stejnym zpusobem jak kuchyn, pokud to pujde, jinac muze zustat.

Odsavani (hneda linka) venku po fasade jednoznacne tepelne izolovat, v zime by jste mel obrovsky problem s kondenzaci uvnitr kanalu!
Nikde nevidim privod cerstveho vzduchu z venku (modra linka) ale klidne muze byt na stejne zdi jak odsavani (hneda linka) akorat nezapomente otvory min. 1,8 m (dle normy, myslim) od sebe.

Pokud v budoucnu planujete vetrat i vedlejsi byt, to neni vubec zadnej problem, musite akorat myslet na rozvody vzduchu a dostatecne dimenzovat rekuperacni jednotku. Pak se to da pripojit do "stavajiciho" systemu.

to: ANOnym
Moje poběžovická prababička na tohle říkávala Gott es will..., já na to neříkám nic. S takovým fyzikálním tatarákem si poradí snad jen ON. (IJK)

Děkuji za obecné přípomínky i validaci náčrtu. Pokusím se odpovědět/reagovat na vše dosavadní:

- prostupy fasádou: díky přítomnosti domovní chodby (kde teplota pod 0 je silně nepravděpodobná) si můžu dovolit (nákres upraven) vést vše chodbou a prostupovat slabou zdí do bytu a zbytek rozvést v něm
- počítám s vedením v kastlíku v rozích u stropu, popř. podél garnýže: počítám správně s venkovním průměrem rozváděcích sono trubek 12,5 cm?

- upravený nákres od Moorgose jsem tedy ještě upravil dle stavebních možností:
- do kuchyně mohu (kvůli zmíněnému nábytku - vedení trubky by šlo skrz X skříní) přivést (podél garnýže) pouze spodní vstupní vedení
- přepojit odtah wc+koupelna teoreticky mohu - nyní je to plastová trubka zhruba o 10cm průměru - předpokládám že vstupní ventilátory na wc a koupelně bych vyměnil pouze za mřížky?
- přívod do obýváku bych mohl protáhnout vedením v rohu u stropu až dále do místnosti a zakončit ho buď až v rohu, nebo nad šoupačkami do kuchyně, kde by částečně suploval Vámi navržený horní přívod do kuchyně
- odtahové vedení z ložnice (ona problematická, vlhká místnost - konkrétně její pravý horní roh) nemusím vést po fasádě venkem ale mohu opět kolem garnýže vést obývákem a prostoupit tenkou stěnou
- zde mám dvě varianty vedení, nevím jestli z hlediska vzduchotechniky je lepší spodní nebo horní větev, ale jelikož je postiženější je horní stěna, tak opět dál kolem garnýže do rohu a pak podél stěny do nejvzdálenějšího rohu
- vstup a výstup z větrací jednotky bych realizoval skrz stejnou stěnu z technické místnosti na konci chodby a normy 1,8m bych dosáhl vertikálně, tedy vstup u země a výstup v cca 2m výšce (či naopak?)

- mám nový dotaz ohledně řízení jednotky a její reakce na vlhkost, na příkladu: v koupelně se bude někdo sprchovat, vlhkost stoupne na 100%, v ostatních místnostech bude např. 50% co se stane? začne jednotka odsávat (a tlačit) vzduch ze všech větví, nebo má oddělené "okruhy" a zintenzivní pouze koupelnu a ostatní místnosti nechá ve standardní intenzitě?
- zapojení bytu 2: jelikož ten je obýván jinou rodinou, tak můj základní dotaz zní, jestli je možné dosáhnout rozdílných větracích režimů, anebo jednotka odsává/tlačí do všech potrubí stejně a museli by obyvatelé dojít ke kompromisu? a samozřejmě když rozšířím předchozí dotaz, tak co se stane s bytem 2 když v bytě 1 stoupne, nepř. kvůli sprchování vlhkost v jedné mísnosti - bude i on "podroben" výšší intenzitě větrání?

- vestavěné skříně jsem vyznačil zeleně na schématu
- citlivost na průvan: je to jeden z iniciátorů, kdy po první zimě už další ledové průvany skrz byt (okno ložnice - okno předsíň) neustojí (nyní v létě to je samozřejmě akceptovatelné) a proto to v předstihu před zimou řeším
- jsem ochoten utratit, resp. měl jsem díky úvodní idee dvou lokální jednotek představu kolem 50, schopen jsem o nízké desetitisíce víc, ale musela by to být "tutovka" navěky
- manuální odvlhčování - já ano, ale s výhledem, že byt bude obývat výhledově někdo jiný (ať už z rodiny, nebo nájemník) tak bohužel ne - nedovedu si představit někomu dalšímu vysvětlovat že má vynášet plata se solí už teď jsem cílem nelibosti když manželka narazí na zhrudkovaný prací prášek a dětskou kaši
- IR trubice a UV lampa - mohl byste rozvést?

A odhad rozpočtu pouze na větrání v těch diskutovaných intencích je tedy orientačně jaký?

Fasády, resp. sousedství jsem doplnil do poslední verze schématu.

Chodba má na konci (upraveno taktéž ve schématu) uzamykatelnou technickou místnost, a tedy si myslím, že je pro umístění jednotky použitelná (obzvlášť když z chodby ani do chodby žádné vývody nebudou).

Nejedná se o bytový, ale o rodinný dům - "nájemníky" je tedy myšleno různé "části" rodiny (které ale přirozeně budou chtít větrat, topit, chladit atd. zvlášť). Byl rekonstruován (přízemí včetně těch dle možností dostupných hydroizolací) předloni, "byt 2" stejným způsobem loni.

Odhad nákladů? Co děláme rodinné domky (jedno zařízení s rekuperací cca 200-250m3/h), tak se nabídky pohybují tak 120-140tis.

voborl00 píše:A odhad rozpočtu...

Nejhorší z možných otázek Pokud mohu radit, nikdy ale opravdu nikdy tuhle otázku žádné firmě nepokládejte. Vždy chtějte cenovou nabídku. Předběžný odhad znamená, že tlačíte na firmu. Firma, když bude chtít zakázku, má dvě možnosti.
1) podstřelit
2) přestřelit
Obě jsou blbě.
Když podstřelí a zjistí to při sestavování cenové nabídky, začne hledat možné úspory a to pro vás nemusí dopadnout dobře. Věřte starému (dobře postaršímu) praktikovi.
Když přestřelí, utečete od takové firmy a chytnete se té firmy, co podstřelila nebo která prodává totální verky od samého začátku. A že těch verků se dá sehnat od polských rozvodů a izolací až po čínskošpanělské jednotky nepočítaně. Ve finále na to dojedete tak jako tak.
Znovu tedy zopakuji správný postup.
1) nikdy nechtějte odhad ceny
2) nikdy nechtějte odhad ceny
:
99) nechte si zpracovat řádnou cenovou nabídku. Nejlepší je mít k nacenění hotový projekt a vybranou jednotku. To se potom také nejsnáze porovnává. Pokud někdo chce zaměnit navrhované rozvody, chtějte řádné zdůvodnění a opět se poptejte i u ostatních firem, jak by se u nich pozměnila cena s takovým materiálem. To samé s jednotkou. Když máte vybráno a někdo by ji chtěl vyměnit (určitě vždycky za lepší), ptejte se proč. Zjistěte si něco o navrhovaném řešení. Dnes je přístup k informacím poměrně snadný. Čtete-li odpověď zde, určitě se kamarádíte s Googlem a tak...

Rozumím, nicméně částečně jsme odbočili - prvotně bych potřeboval zvalidovat (či navrhnout jiné), zda prezentované náčrty v kombinaci s konkrétním osazením (zmiňovaný nilan) pomůžou řešit vlhkostní situaci (a její dopady) v bytě, a jako "bonus", zda je tato konstalace (nebo obdobná s např. jinou, pokročilejší jednotkou) rozšiřitelná (nezávisle!) i do dalších částí domu (berme bytů): tzn. byt 2 z nákresu a úplně stejného 1. patra? (Tedy moje předchozí dotazy co začne dělat jednotka když v jedné větvi - typicky koupelna bytu 1 - bude najednou 100% vlhkost: bude honit vzduch i v ložnici, nebo dokonce i v dalších bytech, anebo je schopna různá vedení odlišit?)

Pokud ne, tak k rozpočtování/nabídkám ani nedojde a začnu dávat pod postel plato s rýží, pokud ano, tak milerád přistoupím k projektu a pak na celý dům (tedy 2 totožná nakreslená podlaží) nemám problém s nástřelovými +-100 tisíci (které samozřejmě nevidím jako adekvátní když defacto potřebuji vyřešit vlhkost/klima ve dvou místnostech 25m2).

Dobry den,
tak me napada, pokud je prioritou vysouseni stareho objektu - chapu, vzduchotechnika ma neco do sebe, ale - proc davat horentni sumu (aby za neco stala) za vzduchotechniku, nestacilo by koupit nejaky odvlhcovac?

Bud na nejakou dobu pujcit neco vetsiho profi, kvuli prvotnimu odvhlceni nasaklych zdi vodou a potom provozovat nejaky maly domaci, min vykonny, ktery by pokryval normalni beh domacnosti.
Nebo investovat do nejakeho lepsiho domaciho, aby to neco vydrzelo dlouhodobe a pocitat s tim, ze pocatecni "nabeh do sucha" nebude tak rychly jako s pujcenym profi, ale vydrzi.

Ted budete mit urcite steny "nasakle" vodou, se vsemi negativnimi dusledky - mensi tepelny odpor, takze nizsi povrchova teplota sten, dalsi vlhkost uz stena ze vzduchu nevezme, takze se zacne srazet a vznikaji plisne.

Samozrejme je potreba spravne vetrat. To ale jde i bez vzduchotechniky, jen ten prvopocatek, docilit toho aby steny neobsahovaly nadbytecnou vlhkost a tim byly schopne kryt denni vykyvy produkovane vlhkosti, k tomu bych prave volil ten odvlhcovac.

Meli jsme take problem, nejaky mesic to trvalo a z odvlhcovace se ze zacatku casto vylevaly litry vody, ale pak se to ustalilo a bylo po problemu Cas od casu se odvlhcovac pusti, na suseni pradla v zime je susiccka a domaci meteostanice nas informuje o vlhkosti, takze jsme se naucili i lepe vetrat; nebyt lini a udelat na chvilku pruvan zkrz byt, ano maly diskomfort to na tech par minut je, ale steny neprochladnou a vymeneny vzduch ohreji velice rychle.
Rodina se to naucila a prijala to a myslim, ze to tak dobre. Nebudou zhyckani a az budou deti na tabore, skole v prirode apod. kde by nebyla vzduchotechnika, budou si umet vyvetrat a udelat si prijemne zivotni prostredi, no ne?

PS: aha, tak koukam, ze tento prispevek zda se byti zbytecnym, neb hned od pocatku mluvi IJK o "soupKlimosce" upravene na odvlhcovac ..jj, hned mi to nedocvaklo co šoupKlima je

Omlouvám se za pozdní odpověď, i přes domovní nepřízně jsem byl bez internetu na dovolené. Ale k věci.

K zapomeňte:
0-2 OK
3 mi snad někdo odborný navrhne
4 - a co naopak brát?
5 - digestoř má odtah nepoužívaným komínem vyřešený

K dopřesněte:
6 - neměl, jsou v něm jen ty dva ventilátory WC a koupelna (a digestoř), jinak vůbec nikdy nic

pro byt 1
7a - 37m3 zadní ložnice, 10m3 koupelna, 2,5m3 WC
7b - 40m3 obývák
7c - 67m3 kuchyně

pro byt 2
7a - 13m3 koupelna+WC
7b - 45m3
7c - 22m3

8 - byt 1: 2 dospělí, 1 dítě, byt 2: 2 dospělí


K variantě odvlhčovač:
Ano priorita je odvhlčení, nicméně vzhledem k zamýšlenému budoucímu využití bytu pravděpodobně nepoučenou osobou je nutnou podmínkou i automatika (jinak řečeno - babička nebude chodit vylévat kondenzát ani sama sledovat kvalitu vzduchu a manuálně zapínat/vypínat jakékoliv přístroje, max. neřízeně vyvětrá (když bude vůbec doma)). Pro úvodní dobu meteostanice vnitřní i venkovní, řízené větrání atd. už nyní funguje, ale s nadcházející zimou a studenými průvany už určitě u rodiny narazím a proto ten tlak na nějaký samo (čidly/programováním) řízený systém.