Vzduchotechnika v trubkách, je to zbytečná obava?

[tp2013]

Zdravím účastníky fóra, několik měsíců čtu zde a na TZB info ve snaze udělat si názor na to, jakou technologií (pakliže nějakou) vybavit zamýšlenou novostavbu rodinného domu, a asi nadešel čas se přímo zeptat. Dům bude na jižním svahu, dvě patra (z toho přízemí v sobě bude mít garáž cca 38 m2) plus podsklepení (to hlavně kvůli tomu svahu, nemám pro ten sklep žádné extra využití), vnější rozměry cca 15 x 9 m. Okna převážně jižním směrem, stíněná přesahem střechy v horním patře a balkonem pro přízemí. Mentálně jsem dospěl k tenké masivní zdi (VPC 20 cm; co statika dovolí) plus zateplení. Masivní zeď kvůli akumulaci a beze snahy mít jit jako izolant. Ideálně i betonový strop i nahoře, jednak kvůli statice, jednak kvůli akumulaci.

Nemám strach, že bych dům nevytopil. V této fázi uvažuji nad plynovým kotlem, mám zkušenost s krbovými kamny a klidně budu v létě protahovat tělo sekáním dřeva do krbu. Můj větší strach je přehřívání domu v létě. Na tepelné ztráty a podobná kritéria ve snaze minimalizovat spotřebu energie na topení firmy a auditoři a štítky a procesy existují. Co ale opačný proces, chlazení? Mám snahu to primárně řešit akumulací, ale dokáže to vůbec někdo spočítat, jak se ten dům v praxi bude chovat, a pokud ano, jaký výpočet po něm mám chtít? Nebo se věci spojené s akumulací řeší tak nějak od oka?

Co se týče vzduchotechniky, nějak se neumím rozhodnout, kterou její část použít. Topit plánuji teplovodně v podlaze nebo zdech a vzduchotechnika klasicky znamená mít tam duální distribuci média, co nese teplo. A stejně jako u zdi (masiv na akumulaci, EPS na izolaci) bych asi rád nesvazoval proces regulace tepla s větráním. Mnohem radši bych ten dům měl postaven tak, aby vzduch přiměřeně a užitečně sám od sebe proudil mezi patry a při tom se bez rekuperace postupně ohřál/ochladil než to hnát postupně se zanášejícími trubkami. Je to nesmysl, nebo nějaké komínové efekty fungují a daly by se použít? Odkaz na přiklady realizací bych moc ocenil.

Dům bude mít z důvodu terénu relativně velký sklep. Dal by se použít jako registr chladu v létě a tepla v zimě, ale narážím na pravděpodobnou kondenzaci při nasávání letního vhkého vzduchu. Zemní registr jsem zavrhl (opět je to trubka, kde si malé organismy budou žít vlastním životem), sklep mi pro účely vstupu vzduchu přijde přirozenější opět z toho důvodu, že je přece jenom vidět, co na těch zdech je a není. Dělá se to nebo je to ujetá myšlenka? A opět nevím, jestli má cenu to teplo a chlad řešit vzduchem, nebo jestli tam prostě dát klimatizaci a chladit trubky a zdi, a větrat nárazově oknem a spolenout se na to, že akumulace zdí a stropů nedovolí při tom větrání příliš velkému pohybu energie dovnitř či ven.

Chápu, že se stavím proti velkým technologickým a marketingovým pokrokům v oblasti rekuperací, kdy pokud do toho vlaku nasednu, budu mít z jedné krabice teplý i studený vzduch a tím spojeno vytápění a chlazení s větráním. Akorát prostě nevím, jak vzduchu proudícímu z rozvodu mentálně přiřadit nálepku "čerstvý", a kromě toho preferuji teplou podlahu před prouděním teplého vzduchu, a pak už z té technologie používám jenom část a celé se to sype.

Děkuji za případné postřehy, J.

[Laďa Jaskva]

Zdravím účastníky fóra, několik měsíců čtu zde a na TZB info ve snaze ...

Dobrý den. Podle mě je naprosto jasné, že vzduchotechnika bez trubek už není vzduchotechnika, čili to bude diskuze o ničem.
Asi jste si ze všech diskuzí vybral pouze ta negativa a na tom je postavena celá Vaše filipika.
Nebudu hodnotit Vaše návrhy a rozporovat Vaše přání a myšlenky s realitou. Nicméně, pokud chcete něco opravdu funkčního, tak si vyberte z nějakých ověřených instalací. Sklep, jako zásobník chladu, by musel být plný ledu, jak byly staré hospody ve sklepech ( na chlazení piva )..................................atd.
S pozdravem Laďa

[MIRAS]

Mnohem radši bych ten dům měl postaven tak, aby vzduch přiměřeně a užitečně sám od sebe proudil mezi patry

To není nic nereálného, leč...Kdysi jsem chodil do školní budovy z roku 1921, v každé třídě byla větrací šachta, která venku sála vzduch a komínovým efektem jej vyfukovala nad střechou. Ve třídách pak byly takové mřížky se žaluziemi (v některých třídách vydržely i řetízky pro ovládání lamel). Problém byl v regulaci. Dělalo si to, co chtělo, co povětří venku dovolilo. Přinášelo nám to různé zábavy, kdy jsme posílali psaníčka do třídy pod námi, kdy jsme odposlouchávali, co se u jinde učí... Potíž byla v zimě. Měli jsme ze začátku ještě kamna, kam školník o přestávkách přikládal. Jedno oddělení lavic mělo horko, spolužáci u větracích šachet zase mrzli. Nakonec se to na zimu zacpávalo. Když jsem se do školy vrátil po mnoha letech jako rodič na třídní schůzku, kamna nahradily radiátory, ÚT. Šachty někdo použil, protahal tudy potrubí vzduchotechniky.

[Karel]

Dobrý den,

reaguji jen na Vaši otázku o výpočtu tepelných poměrů v létě - řešil jsem podobné otázky a nechal jsem si za cca 3000 Kč udělat výpočet tzv. letní tepelné stability pro různé materiály zdí a pro různé přesahy střechy. Moje otázky mi tento výpočet zodpověděl a zatím se zdá, že se nijak zásadně neustřelil.

[tp2013]

Dobrý den. Podle mě je naprosto jasné, že vzduchotechnika bez trubek už není vzduchotechnika, čili to bude diskuze o ničem.

Chápu. Není to ale tak, že pokud mám s pohybem vzduchu svázané i další procesy v domě (topení, chlazení), musím prostě točit vzduch, i když pro účely větrání by už bylo možné ty ventilátory vypnout, protože už je v danou chvíli vyvětráno až až?

Asi jste si ze všech diskuzí vybral pouze ta negativa a na tom je postavena celá Vaše filipika. Nebudu hodnotit Vaše návrhy a rozporovat Vaše přání a myšlenky s realitou.

Hmm, mám snahu si ujasnit, kterým směrem v mém konkrétním případu jít. Čili pokud jsem někde mimo realitu, ocením, pokud mě na to někdo s větší zkušeností upozorní. Nechci nikoho přesvědčovat ani nic kritizovat, pokud se Vás mé úvodní shrnutí dotklo, nic s tím asi nenadělám.

Nicméně, pokud chcete něco opravdu funkčního, tak si vyberte z nějakých ověřených instalací. Sklep, jako zásobník chladu, by musel být plný ledu, jak byly staré hospody ve sklepech ( na chlazení piva ).

OK.

[tp2013]

Přinášelo nám to různé zábavy, kdy jsme posílali psaníčka do třídy pod námi, kdy jsme odposlouchávali, co se u jinde učí... Potíž byla v zimě. Měli jsme ze začátku ještě kamna, kam školník o přestávkách přikládal. Jedno oddělení lavic mělo horko, spolužáci u větracích šachet zase mrzli. Nakonec se to na zimu zacpávalo. Když jsem se do školy vrátil po mnoha letech jako rodič na třídní schůzku, kamna nahradily radiátory, ÚT. Šachty někdo použil, protahal tudy potrubí vzduchotechniky.

Jinými slovy říkáte, že pokud člověk nechce větrat okny, je kvůli tepelné regulaci i kvůli přeslechům mezi místnostmi třeba jít cestou spočítané vzduchotechniky v potrubí, jest tak?

Jak s tím ale pak jde do hromady v případě rekuperace odtah ze špinavých místností a vstup čerstvého vzduchu do obytných, kdy se jaksi počítá s tím, že si ten vzduch mezi místnostmi cestu najde, například pode dveřmi bez prahů?

[tp2013]

řešil jsem podobné otázky a nechal jsem si za cca 3000 Kč udělat výpočet tzv. letní tepelné stability pro různé materiály zdí a pro různé přesahy střechy. Moje otázky mi tento výpočet zodpověděl a zatím se zdá, že se nijak zásadně neustřelil.

Super, díky za informaci a klíčová slova. Dělal Vám to projektant stavby nebo nějaká specializovaná profese?

[MIRAS]

....se jaksi počítá s tím, že si ten vzduch mezi místnostmi cestu najde, například pode dveřmi bez prahů?

On by si jen tak cestu nenašel a také není to jediná cesta, co si může najít. Nezapomeňte, že ten vzduch na jedné straně ventilátory tlačí dovnitř do domu a na druhé tlačí ven z domu. Vzduch se pohybuje cestou "nejmenšího odporu", mohou to být škvíry mezi dveřmi, ale stejně tak špatně udělaná parotěsná zábrana a škvíra do izolace směrem na půdu, může to být nedovřené okno, odtah digestoře, krb...