Zemní registr v základech

[Slavoj]

Připravuju stavbu základové desky, chci ji dodělat ještě letos. Příští rok budu pokračovat dřevostavbou. V domě bude samozřejmě vzduchotechnika a tak u přemýšlím o zemním registru, který bych položil do na dno pasů a zabetonoval. Šachtu pro kondenzát bych dal vedle přípojky elektro, takže by se celkově nekopalo skoro nic navíc. Šachtu bych si nechal udělat plastovou a zabetonoval ji spolu s deskou. Plánuju tam přivést zásuvku, kde by bylo malé čerpadýlko s plovákem. Moje otázka je na vhodnost řešení s ohledem na statiku základů. Projektant mě varuje, že přivedením chladného vzduchu pod základové pasy můžu způsobit při dlouhodobém zimním provozu promrznutí základu a tím nestabilitu podloží. Tvrdí, a zní to i logicky, že základ se dělá do nezámrzné hloubky právě proto, aby podloží bylo stabilní a mráz nezdvihal stavbu. Co si o tom myslíte? Může mráz pod základem ovlivnit statiku?

[pawlik]

Myslim, ze projektant ma pravdu. Ale ne ani tak s promrznutim zakladu, jako ja bych se obaval toho, ze na ochlazovanem zakladu bude mit tendenci kondenzovat voda. A stavet barak na pasech v bazine neni zcela ono. Neprojevi se to hned, treba za 20 let, treba nikdy.

[Návštěvník]

Vyjádření statika,kterému jsem poslal dotaz ohledně zemního registru:

1. Jak jsem pochopil, účinnost zemního registru stoupá přesně s těmi vlastnostmi zeminy, které jsou z hlediska zakládání a promrzání velmi rizikové, tj. jemnozrnná zemina (jíly, spraše) s nízkým obsahem pórů, nejlépe velmi vlhká až nasycená vodou. Naopak štěrkovité či písčité zeminy, nezvodnělé, jsou pro zřízení zemního registru nevhodné, resp. málo vhodné.
2. Pro dosažení účinnosti zemního registru je nutná značná délka potrubí, pokud možno v přímém směru. Z toho vyplývá, že se nenabízí moc variant instalace z hlediska polohy vůči objektu a jeho základům - a zde spatřuji hlavní možnost, jak situaci příznivě ovlivnit: Jakmile je potrubí registru vedeno z volné plochy pozemku kolmo (nebo i šikmo) na základový pas obvodové zdi objektu, dochází a) ke kontaktu se základovou půdou pouze lokálně a b) až v místě s maximálním efektem předehřevu (tj. vzduch proudící potrubím zde dosahuje v nejhorším případě teplot těsně pod nulou).
Z uvedených dvou skutečností vyplývá, že je nutné se vyhnout instalaci potrubí ZR podél základů, navíc v jejich blízkosti. Takovou instalaci považuji z hlediska statiky objektu za chybnou a rizikovou. Při dodržení této podmínky bych pak ještě doporučil v místě průchodu pod základy provedení zpětného zásypu lokálně z pórovité zeminy (písek + štěrkopísek), pokud se pohybujeme nad hladinou spodní vody. (V případě výskytu spodní vody se celý problém komplikuje a asi by bylo nutné hodnotit každý případ zvlášť v závislosti např. na propustnosti zemního prostředí a tedy intenzitě proudění spodní vody - pokud je její pohyb dostatečný, těžko hrozí zamrznutí v okolí potrubí pod základem.) Dodržením těchto zásad by mělo být jakékoli reálné riziko poškození konstrukce budovy vlivem promrznutí základové spáry v důsledku činnosti ZR eliminováno.