Airforum.cz

Chci se zeptat, zda se Vam take tvori kondenzat v rekuperacni jednotce ve vyfukove casti. Mam strach, ze to odnese ventilator - ten je totiz take mokry (nevim, zda je na nejakou vlhkost staveny). Vlkost vznika i v odpadnim potrubi a to i presto, ze je cely zaizolovany 10cm EPS. Jednotka je tez zaizolovana a to dokonce 14cm EPS - poctive, ze vsech stran.
V potrubi odsavaneho vzduchu pred jednotkou zadny problem s kondenzaci neni.
Nevite, proc vznika kondenzace i na mistech, ktere by nemely byt chladnejsi, nez vzduch, ktery kolem nich proudi - napr kabely, vrtule..... (viz obr).
Nemate nekdo tip, jak tento problem vyresit?

Jeste jeden obr, kde je videt vlkost na spodni plose prostoru a plisen (ci co to je) primo na tele motoru.

Osnova úvah pro Vás:
1) tepelná vodivost (tepelné mosty - instruktivně kabel),
2) čas zdržení v rekuperaci,
3) náhlé změny hydraulického průřezu.
iGoNY

1) vodivost RJ a jeji komponentu zrejme nijak nezmenim
2) kondenzat vznika pri ruznych stupnich vykonu
3) to mate na mysli v RJ ci v rozvodech? V rozvodech pred RJ nikde zadny kondnzat nevznika.

mirek píše:1) vodivost RJ a jeji komponentu zrejme nijak nezmenim

... ale musíte nahradit "přivedený chlad",

mirek píše:2) kondenzat vznika pri ruznych stupnich vykonu

... takže to jen potvrzuje výrok o "dopravním zpoždění" ve výměníku,

mirek píše:3) to mate na mysli v RJ ci v rozvodech? ...

RJ za výměníkem (to bylo také zadáním);

mirek píše:3) ... V rozvodech pred RJ nikde zadny kondenzat nevznika.

... protože tam má vduch
ještě dostatek energie,
aby v dané konstalaci teplot a průtoku
pokryl deficit rosného bodu.
Za výměníkem už dostatek "suché" energie nemá, proto si pomáhá skupenskými změnami.
Zapomeňte na argumentaci "..., ale pára už měla být dávno zkondenzovaná!"
To jen k těm průřezům, rychlostem a povrchům

pěvecký sbor středověká duchovní hra

OK, dekuji za odpoved - ted bych prosil jeste nejakou praktickou radu - co mam tedy udelat, aby voda nekondenzovala tam kde nema?

mirek píše:... prosil jeste nejakou praktickou radu - co mam tedy udelat, aby voda nekondenzovala tam kde nema?

Jj,
já vidím jen dvě jednoduše pochopitelné:
A) Dotopit (a vyfouknout ven, ať si to zkondenzuje až ve volné atmosféře),
B) a/nebo redimenzovat (změnit především geometrii a požadované tepelné toky/výkony).

Jen pro "prďáky":
Vše s GeoLokačním a Meteo kontextem.

Bohužel obojí nakonec každého
"zadarmorádce"
přivede k nepopulárnímu výroku
(obzvláště u staveb, které jsou teprve pár let v provozu).
CHYBNÁ KONCEPCE. Důsledky tisíců drobniček.

pěvecký sbor Brutus

P.S.:
Cosi, jako otázka
"Jak dlouhá je fyzická a morální životnost stavby průměrného rodinného domu?"
a k ní nepopulární otázko-odpověď:
"Nemáš Zelenou Louku? Tak si ji NAPŘED udělej."
Fakt to není tak jednoduché, chytit aspoň 60% kontextu a současně si "být sichr",
že ta nová zelená louka nezahrne i pět sousedních baráků ...
Zrovna teď cca půl roku pozoruji, jak to dělaj profíci z Rakouska i od nás, pod a mezi velkými baráky, kolem jezdí "socka" - prostě profíci (aspoň zatím ...).


P.P.S.:
Vypnout rekuperaci a větrat okny.
Triviální, ale kdo je takovej frajer, aby rovinově přiznal, že ...

Ještě jedna rada zdarma.
To, že se něco běžně označuje
ZTRÁTA nebo ÚČINNOST,
neznamená, že vaše srdce, Diskutéři &Readeři
musí
KRVÁCET nebo JÁSAT!


Praktický příklad
zdánlivé nepodstatnosti kontextu při "neobvyklém užití primitivních výrazů",
který mne v poslední době nejvíce rozesmál?
Kniha (Grada) o Vzduchotěsnosti.
Autor nadefinoval Vzduchotěsnost = Objemový tok Netěsnostmi.

Absurdita jeho počínání?

Dům s menší vzduchotěsností je lepší, než ten s větší vzduchotěsností.
Žádná vzduchotěsnost je nejlepší.
Nekonečně velká vzduchotěsnost je pak absolutní shit.

Smích je velmi hořký.
Nedokážete si představit,
jak tato Drobnička zdržuje při studiu.

iGoNY

metball píše:Žádná vzduchotěsnost je nejlepší.

Žádná vzduchotěsnost = netěsnost, děravost a ta není například u ponorky považovatelná za přednost. U pasivních domů je tomu podobně.

...ááááááááá, PT Bonk.... najprv sa zorientovať, potom komentovať .... PT dobrovolný redaktor metball má svoj nezameniteľný štýl.... a správne tu len poukázal na dôsledok citovanej definície privedenej ad absurdum

metball píše:Autor nadefinoval Vzduchotěsnost = Objemový tok Netěsnostmi.

Minimální tok netěsností = maximální vzduchotěsnost.
Přiznám se, že také v tom nic absurdního nevidím.

Ave,
PT Bonk i PT František Klocnar:

Bonk píše:Žádná vzduchotěsnost = netěsnost, děravost a ta není například u ponorky považovatelná za přednost. U pasivních domů je tomu podobně.

František Klocnar píše:Minimální tok netěsností = maximální vzduchotěsnost.
Přiznám se, že také v tom nic absurdního nevidím.

Bych nepřekročil míru "neslušnosti",
musím trochu "potřepat Makovicí",
než vypálím Podobenství.

Vidím, že Operand Násobení/Dělení by mohl být za DucHovním Horizontem leckohos,
zkusím o stupeň níže = Sčítání/Odčítání.

Oba vaše výroky ?jsou? obhajobou (možná jen nadsázkou, absurditou) pomýlení pojmů.
Ano, je pravdou, že
BÍLÁ JE ČERNÁ.
V kontextu Pozitiv/Negativ.

Stejně tak je pravdou, že nikdo nemůže svobodomyslnému autorovi zabránit v definici
VZDUCHOTĚSNOST ROVNÁSE PRŮTOK.
Určitě si doplníte korektní kontext,
který Operand musí být použit,
jak se říká takovéto funkci,
doplníte identické body funkcí,
definiční obory obou smyslupných funkcí, kterým bývá zvykem říkat např. vzduchotěsnost a průvzdušnost ...
a k nim přináležející obory funkčních hodnot.
Nebojte, je to v oboru reálných čísel .
Když dodáte i obvyklé fyzikální jednotky - tím lépe a radostněji zjistíte
že ROVNÍTKO BÝVÁ ČASTO NEJKRATŠÍ CESTOU DO PEKEL.

Až se dostanu opět ke knize, tak sem napíši přesnou stranu a řádek, k jakým zhůvěřilostem takovéto "NOVÁTORSKÉ ČINY" vedou.

pěvecký sbor středověká duchovní hra

P.S.: Oběma přispěvatelům.
Přečtěte, řekněte nahlas, domyslete. Vaše výroky jsou výrazně nebezpečnější,
než před pár dny se objevivší
"Jak zajistím zamrzání ...", ev. "Mercedes ...".
Pokud to samozřejmě nemyslíte
jako RECESI. Ale Bacha. Řecko, ...

P.P.S.: Pro ostatní - nedivím se, jak lukrativním zaměstnáním je sepisování kupních smluv, smluv o pronájmech, ...
V tomto světle je autor definice Vzduchotěsnost ROVNÁ SE Objemový tok břídilem.
POMĚR Jeho honoráře ku Vynaloženému úsilí
je nezvratným argumentem pravdivosti tohoto žalovatelného výroku.
Pravda, škoda,
kterou autor tímto novátorstvím napáchá je výrazně větší než malá. Jak jasně "zříti vidno".

Bonk píše:

metball píše:Žádná vzduchotěsnost je nejlepší.

Žádná vzduchotěsnost = netěsnost, děravost a ta není například u ponorky považovatelná za přednost. U pasivních domů je tomu podobně.

Tu si přece jen nejsem úplně jist, jak mne znáte a máte načteného ...
tož abych škod dalších nenapáchal ...

Vážený, uvědomte si, co znamená výrok Vzduchotěsnost ev. Vámi pěkně zmíněná Vodotěsnost.
Koupil jste si VodoTěsné hodinky.
Do 10 Atmosfér. OK.
Jejich vodotěsnost,
jsou-li vytaveny tlaku v hloubce 50m
pod volnou hladinou v Mrtvém Moři
při atmosférickém tlaku ....
je NULOVÁ KDY?
Pokud jimi protéká "ta bídná solanka".
Průtok je tedy libovolně málo větší než NULA.
Vodotěsnost se zvětšuje nepřímo úměrně průtoku hodinkami.
A tečka. (Full Stop.)

Když někdo Položí Rovnítko, mlčky předpokládá,
že bude také klást
"MENŠÍTKA A VĚTŠÍTKA".

A tam se právě autor dostal.
Začaly mu lézt Tlustý do Tenkéch, ale přepisovat kvůli tomu půl knihy ...

iGoNY

metball píše:A) Dotopit (a vyfouknout ven..

Ja myslel, ze rekuperace ma mit co nejvyssi ucinnost - vysoka ucinnost = nizka teplota odpadniho vzduchu. Tak nevim - to ten odpadni vzduch mam ohrivat?
Z dnesniho dne mam nove zjisteni - v odpadnim potrubi vznika pomerne dost kondenzatu - sice vede v nezateplenem prostoru, ale ma na sobe 10cm izolace. To ho mam obalit jeste dalsi vrstvou izolace? Nebo mam na nej namotat topny kabel? Fakt uz nevim, co vymyslet

mirek píše:v odpadnim potrubi vznika pomerne dost kondenzatu - sice vede v nezateplenem prostoru, ale ma na sobe 10cm izolace. To ho mam obalit jeste dalsi vrstvou izolace?

Nezateplený nic neříká. Zkuste změřit teplotu v potrubí a na půdě.

Pedro píše:.... v potrubí....

napr:
cca 7 +-

Pedro píše:na půdě.

cca 0 +-
...podle venkovnich teplot

Zeptam se jeste jinak. Je normalni, aby se v jednotce tvoril kondenzat i v mistech mimo vanu, ktera je pro to urcena? Spis me zajima praxe jak teorie.

Kondenzát se tvoří všude tam, kde se potkává vlhký teplý vzduch se studeným, to je známý fakt. V každé jednotce jsou kritická místa oddělená izolací a na té záleží v první řadě. Ani nejlepší izolace však nepomůže u přechodu výměníků. Píšete, že máte jednotku na půdě. Všichni specialisté se shodují, že umístit jednotku na půdu není ideální věc a vyžaduje zesílenou izolaci vnějšího pláště. Ta by se měla pohybovat nejméně kolem 100 mm a více. Někde se tu uvádělo až 300 mm. Jak ale odizolovat plochy v jednotce? Také 300 mm? To sám uznáte, že je nesmysl. V praxi tak dochází k samovolné "rekuperaci" i mimo výměník. Ta je doprovázená samozřejmě i kondenzací. Já mám jednotku plnou vody a to je umístěná v technické místnosti. Izolace jednotky také ovlivňuje známé dohady o účinnosti, slabá izolace zlepšuje výsledky měřené na výstupu z jednotky umístěné v teplé místnosti a naopak zhoršuje při umístění na studené půdě. Vliv izolace je velmi významný a kondenzace všude v jednotce je normální.

Nevím, jestli dobře rozumím použité izolaci. Podle mě izolací vnějšího pláště stejně nejste schopen zcela přerušit tepelné mosty uvnitř žádné jednotky. Vyznačil jsem nepoměr izolací.

mirek píše: Je normalni, aby se v jednotce tvoril kondenzat i v mistech mimo vanu, ktera je pro to urcena?

Je to úplně normální. Rekuperační jednotka vyžaduje pravidelnou údržbu. I přesto je to na mnohdy nekvalitně ošetřeném povrchu některých vnitřních částí po čase znát.


Pokud vám z výstupu jednotky nesněží, je to v pohodě...