Airforum.cz

Napriek všetkému, pri tejto cene a predpokladanej kvalite Nilanu, sa mi to javí ako dosť zaujímavá mašinka (za predpokladu priestorových možností)

SFO píše:Hm, a stále trvá dotaz, co je xCC vlastně zač.

Pokud chcete vědět co je xCC zač, odpověď naleznete zde http://www.tecomat.com/index.php?ID=388. Základem je PLC a vlastní SW. http://www.tecomat.com/clanek-1380-foxt ... ehled.html

tusite nekdo jestli je ta ct600/602 v cene nebo se MUSI dokoupit? (v propektu je napsana v "dodavce" ale na webu je jako prislusenstvi..)

certifikát PHI včetně akustiky

http://www.nilan.dk/Admin/Public/Downlo ... ficate.pdf

Přehled hlučnosti sestavený z certifikátů.

Decibel je podle mých zkušeností jedna z nejobtížněji představitelných jednotek. Neznám snad nikoho,kdo by ji dokázal správně popsat. Nefunguje běžně zažité násobení nebo dělení hodnot a lidi jsou s představami totálně mimo. Vezměte jen, že tikot hodin je někde okolo 35dB. Nelze ale říct, že když hodiny 4x zesílím, že to bude 4 x 35 a tím dosáhnu hodnoty startující rakety. Posuny hodnot jsou tu naprosto nepředstavitelné a Komenského názornost úpí jak člověk s prsty přiraženými do dveří od auta. Když hodiny zesílíme na dvojnásobný výkon, není to (2 x 35) 70dB, je to zcela nepředstavitelně 38 dB. Proto i změny v jednotkách dB mají význam. Korunu tomu všemu dávají frekvence. Když hodiny budou tikat 60x do hodiny, bude to jiné, než když bude slyšet tik i tak a budeme na 120 tiknutí za hodinu a co potom, když si to tikne 3600 za hodinu nebo 7200 hodinu.

Určitě.

Ještě více to chápání hlučnosti ale deformuje fakt, že v tabulce jsou míchány hrušky s jabkama. Srovnávat hlučnost při objemech vzduchu lišících se až v poměru 1:3 moc korektní není.
Stejně tak jako že z tabulky "vypadly" některé tišší, certifikované a značně rozšířené jednotky.

Ta tabulka mi nevadí. Každý vzduchař potvrdí, že 20 m3/h sem tam nehrají při větrání roli. Je objektivní, že jsou tam uvedené průtoky, ale zase se nenechte mýlit. Někdy jednotka prostě hučí už při 100 m3/h a tak je lepší ji pustit na 300 m3/h s tím, že hluk už se nezvedne lineárně a laik si myslí, že by při 100 m3/h byl hluk nižší a úplně se může zmást , že dokonce 3x nižší. Nicméně já bych porovnal řádově podobné výkony a hlučnosti. Pokud se z tabulky vezme Duplex Easy 250 při 120 m3/h je to v celku dobře porovnatelné s NILAN CT 150 (rozdíl 13m3/h je zanedbatelný), druhou rovinu bych bral u jednotek s výkonem 175-200 m3/h a třetí 235- 265 m3/h. Je ale vidět, že i jednotka při výkonu 265 m3/h může být tišší než při 107 m3/h.

Ferin píše:Stejně tak jako že z tabulky "vypadly" některé tišší, certifikované a značně rozšířené jednotky.

Já tabulku nedělal, ale můžete jí klidně doplnit. Jsem sám zvědav, jakou rozšířenou jednotku/y/ máte na mysli. Absolutně nejrozšířenější jsou Atera, Nilan, Paul...u ostatních značek se skoro ani nedá mluvit o rozšířenosti natož o značné.

Mám těm rozdílům v hlučnosti 35- 62 dB(A) rozumět takhle?

Moc nechápu proč s tu reší že jsou decibely v logaritmické stupnici. Ano 3 dB navíc znamenají dvojnásobek. Důvod proč jsou v logaritmické stupnici je přeci ten, že lidksé ucho taky neslyší intenzitu zvuku lineárně ale logaritmicky. A nebo chcete říct, že pokud mám hluk, který má 20 dB a druhý 40 dB, tak že ten druhý slyšíte 100x hlasitěji? Já rozhodně ne, ikdyž věřím, že toho jsou někteří schopní .
Pokud si člověk neumí představit jak hlasitý je hluk který má 20, 30, 40, .... dB. Tak se obávám že řešení není mu začít vyprávět něco o logaritmech. Pak to totiž skončí něčím podobným jako je graf pana Zvonského v příspěvku nademnou a to má vypovídací hodnotu tuplem nulovou.

Nevím, jestli lidské ucho vnímá dB přesně logaritmicky, ale jinak souhlas se Zumikem. Decibel je naprosto nepředstavitelná hodnota. Je vnímán subjektivně a značně nepřesně. I když si na netu přečtete, že 35 dB odpovídá tikajícím hodinám, tak každý to bude považovat za trochu jinak hlasité, stejně jako seřadit podle intenzity výstřel z děla, startující letadlo nebo raketu. Já nikdy dělo střílet neslyšel a na Bajkonuru nebyl. Řekl bych, že dB z hlediska představitelnosti ještě horší než sáh, píď nebo látro. Co se týče srovnání hlučnosti vzduchotechnických jednotek, je pravdou, že i uchem poznáte rozdíl, ale rozhodně ne podle grafu pana Zvonského.

SFO píše:O Absolutním Intenzistovi jsem zatím NeSlyšel.
Ale co...

Nejde o absolutno. Já si jen nedovedu představit, když slyším nějaký zvuk, kolik to je decibelů. Bouchnou dveře a mně nenaskočí, to už muselo být nejmíň 50 dB, ale když vidím chlapa, jak se sklání ve dveřích, hned mi dojde, že bude mít přes 2 metry. Nemám tedy představu, co mi údaj o hlučnosti u jednotek říká. Pro mě je to jen srovnávací údaj, která je nejtišší, ale jestli hraje roli + 5dB, to už nemám představu. Chápu, že někdy 5 cm taky nehraje roli a někdy to může být celoživotní trauma. U decibelů jsem ale plně bez názoru, nic mi neříkají. Není ještě nějaká jiná jednotka, která by byla představitelnější? Mám na mysli něco jako krok pro měření vzdálenosti?

Pro srovnání úrovně akustického hluku lze využít tuto tabulku:
Práh slyšitelnosti je 0 dB
Tichý pokoj odpovídá asi 33 dB
Tikot hodin odpovídá asi 35 dB
Šum ve studiu odpovídá asi 40 dB
Šepot z 10 cm odpovídá asi 50 dB
Šelest listí odpovídá asi 60 dB
Kytara z 40 cm odpovídá asi 70 dB
Silný provoz odpovídá asi 80 dB
Saxofon z 40 cm odpovídá asi 92 dB
klavír ze 40 cm odpovídá asi 93 dB
Hlasitý výkřik odpovídá asi 96 dB
Práh bolesti je asi 102 dB
Vzlet tryskového letadla odpovídá asi 116 dB
Výstřel z děla odpovídá asi 120 dB
Okenní skla se vysypou asi při 128 dB
Výbuch dělostřeleckého granátu odpovídá asi 132 dB
Start rakety Saturn V měl intenzitu asi 140 dB

Jestli to je pro vás představitelné, to záleží na vás.

A nebo třeba zkusit:
https://play.google.com/store/apps/deta ... ound&hl=cs
Ale zda to funguje opravdu netuším

zumik píše:...Šepot z 10 cm odpovídá asi 50 dB...Šelest listí odpovídá asi 60 dB...

Taková tabulka je na Wikipedii, jen nevím, jestli je to k něčemu panu Zvonskému dobré.
Já používám jako představitelnější
pohodové ticho v místnosti a to i podle norem v místnosti je 30 až max. 40 dB.
Dobře se představí také po 30 dB odstupňované
lednička cca 40 dB
vysavač cca 70 dB
cirkulárka cca 100 dB
Hlučnost jednotek bych bral do 45dB jako super, 45-50dB v pohodě, 50-60dB hlučnější (dát tlumič, mít v technické s dobrou izolací stěn), nad 60 dB už bych byl opatrný, bude to vyžadovat víc protihlukových opatření.

SFO píše:Základní otázka totiž zní: Kde se tam ta ENERGIE VZALA?

To zase není tak složité. Buď něco uvnitř jednotky řve, hlučný motor, nějaká hrana, vibrace a nebo se standardní hluk dostává ven díky použitému materiálu na opláštění jednotky, který nedokáže tlumit. K tomu jsou náchylnější jednotky vyfouknuté z lehčeného EPP. V nejhorším případě je to kombinace obou příčin. Pokud jednotka navíc ještě vibruje, může rezonovat a nepříjemné zvuky umocnit. K vibracím jsou opět náchylnější lehké jednotky. Podívejte se někdy do pračky, kde se používají závaží na bubnu,aby se jednotka neroztancovala po koupelně.

Dobrý den,
plánuji výstavbu dřevostavby NED. Zastavěná plocha 100 m2, užitná 86m2, obývák s KK 38 m2, výše stěn 2.5 m, stěny a střecha U=0.16, okna U=0.6, vytápění elektrokotel a radiátory, bez komína.
Oba potenciální dodavatelé, se kterými jednám, mi nabídli decentrální systémy Inventer nebo Aereco, které jsem díky tomuto fóru odmítl.

Uvažuji o pořízení RJ Nilan CT 150 a digestoře napojené do RJ přes Nilan EM-BOX.
Na schématu k EM-BOXu je uveden nasávaný objem vzduchu digestoří 20l/s.
Mé dotazy: Jaký má mít digestoř výkon (min. 72 m3/h?), případně je toto řešení vhodné?
Díky

Zdravím,
plánujete radiátory a vytápění elektrokotlem? Tohle řešení má výhodu, že můžete v budoucnosti vyměnit zdroj, kdyby elektřina šla hodně nahoru. To má celkem logiku, ale na druhou stranu zvažte, že kdybyste si pověsil na zeď přímotopná el. tělesa, která už dneska vypadají opravdu dobře, vyjde vás systém na zlomek ceny teplovodního systému. Pokud bude dům moderní alespoň nízkoenergetický, bude mít při této velikosti ztráty do 4 kW. Na to stačí 3 přímotopy za celkem 6.000 Kč. Vybudování teplovodního systému včetně elektrokotle odhaduji na 100.000 Kč. Roční provozní náklady stejné. To už bych ušetřených 90.000 Kč dal do nějaké spořící technologie. Ostatně nepíšete nic o ohřevu vody a to může být zásadnější položka než vytápění.
Výkon digestoře se udává na 12-13 ti násobek objemu kuchyně. U spojeného obýváku s kuchyní se bere přibližná kuchyňská část. Uvádíte 38m2 celkem, na kuchyň dáme 18m2 x 12 =216 ...tj. cca 220m3/h by měla mít výkon digestoř. Nevím, co je EM-BOX, ale žádné napojení digestoře do RJ bych nedoporučoval. Každá digestoř má filtraci a každá filtrace nějakou životnost a klade nároky na výměnu a údržbu. Když si jednou zaděláte mastnotou rozvody nebo výměník v RJ, budete muset věnovat úsilí na vyčištění systému. Digestoř bych udělal s recirkulací a nikam ji nenapojoval.
Díval jsem se na uvedenou jednotku a myslím si, že pro dům vaší velikosti by měla bohatě stačit. S každou centrální jednotkou na tom budete líp než s decentrální a to v principu bez ohledu na výběr dodavatele.

Ohřev vody je samostatným 160l bojlerem. Elektrokotel s radiátory mi nabídli v Atriu jako jejich standardní řešení. Em Box právě umožňuje napojení odtahové digestoře do rekuperace. Jeho součástí je tukový filtr, takže by měly odpadnout náklady na výměnu uhlíkových filtrů cirkulační digestoře. Dále je v něm klapka, která při zapnutí digestoře přisává vzduch z technických místností a RJ by se měla přepnout na turbo výkon.
http://pdf.archiexpo.com/pdf/nilan-s/em ... 77959.html

S těmi přímotopy si nechám poradit, ale zatím si je představuji jako zažloutlá vrnící topidla, která buď pálí nebo nehřejí, tak jak si je pamatuji z mé dovolené na horách.
Dodavatele stavby ještě nemám, takže přivítám jakékoli návrhy ekonomicky i uživatelsky optimálních technologií vytápění i větrání.

Přímotopná tělesa už dávno nejsou to, co si pamatujete. Umějí pracovat i s nízkými povrchovými teplotami, nic nepřepalují atd. Alternativou jsou i infrapanely, což je nákladnější, ale pořád levnější než teplovodní rozvod +elektrokotel. Chce to pohledat.
Bojler je právě ta část,která by šla nahradit něčím úspornějším, ať už nějakým solárním systémem nebo bojlerem s integrovaným tepelným čerpadlem.
Na EM-BOX jsem se díval, díky za odkaz. Nicméně uhlíkový filtr v recirkulační digestoři vůbec mít nemusíte. Uhlíkový filtr je na zápach a ten vám odsaje vzduchotechnika. Tukový filtr má digestoř ve formě tahokovové mřížky, kterou vyperete v myčce. V EM-Boxu byste musel také měnit tukový filtr a asi do myčky nepůjde.

Díval jsem se na přímotopy s akumulací šamotovou deskou Thermotec http://www.topeni.cz. Takto bych to asi bral, i když nejsou nejlevnější. S tím TČ na ohřev TUV to asi nemá význam.
Takže zatím mám takovouto představu:
- TUV bojler 160l
- RJ Nilan CT 150 + cirkulační digestoř
- přímotopy s akumulací Thermotec
- topná rohož v koupelně

Mé další dotazy jsou:
Dá se říct, že pokud je TZ domu 4kW, pak by celkový příkon přímotopů měl být min. 4kW?
Jak se potom ty přímotopy regulují, každý samostatně a pak i centrálně jedním termostatem?
Díky moc za váš čas.

Tak tyhle přímotopy vypadají opravdu dobře a cena pořád bude poloviční oproti teplovodnímu systému s elektrokotlem.
Záleží na tom, jak jsou TZ spočítané. Pokud je počítal topenář (používají trochu jiné normy a obvykle se ještě jistí) bude stačit i výkon 4kW. Obykle se ale TZ počítají dle lokality na teploty cca -12°C a vnitřní 21°C. Při takovém výpočtu bych si nechal rezervu cca 2 kW celkem.
Regulace je u každého samostatně. Lze to dělat i nadřazeným systémem. Regulovat přímotopy je triviální, jede jen o spínání napájení podle termostatu.
U teplé vody potřebujete cca 40 litrů teplé na osobu. Záleží, kolik vás doma bude. Podle toho se dá i spočítat potřeba vody a roční nákladovost.