Výpočet tlakových ztrát

[metball]

Ave,
čekaje, až se meteo-modely trošku zastabilizují,
pokračuji v "pruzení neviňátek".

+++++++++++++++++++++++++++++++++++
Nejdříve ke geometrii a vztahu k času:
Bicyklista je 0D objekt, tzv. hmotný bod. OK. Ale ...
Pojede přeci po obecně 3D trajektorii "z kopca dóle", tak kde je tam to 1D, kruciš?

A proč to néjni třebas 2D+-?
Co musíme udělat, aby to bylo 3D a víc?

Začnu od konce:
Skoro 3D model je třebas ROGALISTA NA KOPCI.
Paraglajdista je podle mne "slabý 2.5D model".
Jeho schopnost převádět kinetickou na potenciální energii po "skoro neomezených křivkách" je silně problematická.

Moje představa 2D modelu "kolečkáře" je ještě bizarnější.
Piciglista je stále vázán na povrch kopce (s výjimkou občasného skoku = šikmý vrh).
Aby byl 2D, občas se od něj oddělí tu noha, tu ruka či hlava.
Proč?
Aby ony části těla (hmotného bodu) zanesly trochu té energie bokem od hlavní trajektorie ...

+++++++++++++++++++++++++++++++
Teď k fyzikálně - matematickému vyjádření energií.
Toto se učí na základní škole o hmotném bodu v tíhovém poli Země:

2mgh + mv^2 = Konstanta

to abych nemusel používat znak dělení .

přesněji: mgh + 1/2mv^2 +- jakési Ztráty
tvoří energii hmotného bodu. To bývá ale zmíněno až na střední škole.

+++++++++++++++++++++++++++++++
Nakonec k bandě "piciglistů", kteří se pohybují právě a ZCELA BEZE ZTRÁT.

Nahoře stojí, rychlost má NULA, dole jede maximálkou.
Pak dostanu "záklaďáckou" rovnici:

2mgh = mv^2

Jsem (jako modelář mazaný) a řeknu si,
že kopec jsem umístil na ostrově do nejvyššího bodu dejme tomu 45 m nad cíl.
Výšku si budu určovat v Metrech nad Mořem [mnm].

Cíl stanovím na hladině moře (dál/hlouběji se už blbě bicykluje).
Převýšení je tedy shodné s nadmořskou výškou startu.

Aby mne neotravoval aerodynamický odpor,
šupnu kluky cyklisty pěkně do vakua
a posadím je na ideální kola, která nemají žádný odpor v ložiskách, mezi galuskami a vozovkou, ...

Nenulovou hmotností můžu dělit:
2gh = v^2

2 x 10 x 45 = 900
900 = 9 x 100 a to umím odmocnit i zpaměti, páč 30 x 30 je 900

30 [m s^-1] je 30 x 3.6 = 108 km/h. Dost bzukot, z kopca vysokýho jak 2 8-mi patrový paneláky.

Dostáváme zásadní závěr:
Peloton různě těžkých cyklistů,
jedoucích na ideálních kolech
na ostrově obklopeném VAKUEM:
a) dojede do cíle ve stejném okamžiku
b) všichni budou mít stejnou rychlost
c) ta rychlost bude výrazně vyšší, než bychom očekávali.

iGoNY

P.S.: Srovnej "Blahoslavení chudí duchem, ..."

[metball]

I'm very sorry,
ale počasí je stále nic moc ...

+++++++++++++++++++++++++++++++
Geometrie:
1D+ je základ pro pochopení
proudění ve SPIRO trubkách
i ve stružkách mezi kalužinami.

Dokonce:
1D+ je kouzlo, které vám brutálně pomůže
a na 66.6% vám umožní pochopit princip proudění "luftu v cimře".
V "baráku" už bohužel neééé !

Vsuvka pro znalé:
2D proudění je např.
zdrojové proudění (talířová výustka)
a/nebo
tzv. propad kapaliny ("vcuc špinavé vasrůvky" v dřezu na umývání nádobí).
Jsou to přechody
z/do 1D zásobování/odvodu tekutin (z/do trubky - té !).

++++++++++++++++++++++++++++++++

Další, "zcela nepodstatný důvod" pro opakované
pruzení PTReaders
s "tím debilním PLUS za těma geometrickýma rozměrama"
je snaha si nenaběhnout při potenciálně následném vysvětlení,
jakouže rychlostí se vlastně šíří INFORMACE.

Plus tu používám tehdy,
když nelze "ani náhodou" analyzované děje považovat za ustálené v čase.
Nejsou ani zdaleka aspoň tzv. kvazistacionární.

Informace se šíří v ČASE A PROSTORU.
Proto se připravte.
Motto dalšího směřování objasňovačky,
jak lze pochopit "fyzikální příběh vzniku"
a nakonec i spočítat
tlakové ztráty je následující:

Mobil. Máš?
Na Apollo 13, koukals?
Tak víš!

iGoNY

P.S.:
Ještě co "mladí Juhani" jsme cvičili mentální ekvilibristiku.
Příkladem byl drát, natažený mezi dvěma "spřátelenými armádami".
Cuknu a na druhém konci drátu ihned ví, že jsem na vysílání/příjmu.
No jo, ale co když drát je kilometr dlouhý? Taky je tam ta informace okamžitě?
A jak to bude s "okamžitostí cuknutí",
když si mezi "spřátelenými hlavními městy" natáhneme pořádnou kolejnici,
uloženou na milionech magnetických ložiscích?
A včíl mudrujte!

[metball]

Tož zpět do sedel!

Pokud ale nechceme, aby v pelotonu cestou dolů někdo šlapal,
musíme jim zajistit cestu dolů bez jakýchkoliv odporových sil.

A jsme zase u té bídné GEOMETRIE!
Víme, že z výšky dvou paneláků nad mořem
by všichni v pelotonu mohli dosáhnout
rychlosti 108 km/h v cíli u hladiny moře,
ale nedosáhnou .

Dokonce by mělo být šuma fuk,
jestli pojedou po zdi paneláků rovnou k hladině
(volný pád),
nebo se jim cesta BUDE KLIKATIT a výškově VLNIT třebas v délce 100.0 km.

Jediné, co "výškové vlnky cesty" musí splňovat, je to,
že každý následný horizont (podružný vrcholek),
musí být níž, než bylo místo startu.

Z 0D+ pelotonu si vyberme nejdříve jednoho piciglistu, tak 45kg i s postelí.
Pojmenujme si ho třebas Boreček A.
Když budou všechny horizonty na jeho cestě MAXIMÁLNĚ na stejné nadmořské výšce startu
a Boreček A dokáže zajet s nulovými ztrátami,
tak pokud nešlápne do pedálů, zastaví se jen na těch nejvyšších horizontech.

*********************************************
Máme k dispozici Kolo NULA, které nevyvozuje žádné jízdní odpory.
Libovolně malý sklon/spád k moři Borečka A na kole NULA zrychluje, protisvah jej zpomaluje.

Leč, jen Borečkovo kolo NULA má ztráty třením a valivými odpory proti pohybu přesně nulové.
Má taky GALUSKÁČ, HORÁKA, UKRAJINU a BANTAMÁČA.
A světe div se:
Na galuskáči se bez šlápnutí rozjede i z velmi mírného kopce, na pořádných pneumatikách - "bantamech a s nábama vod místního kovářa" ho i z pěkného šupitáčku budou muset tlačit!

MÁME TU PRVNÍ SLOŽKU ENERGETICKÝCH ZTRÁT.
NEZÁVISÍ NA OKOLNÍM VZDUCHU A JEHO RELATIVNÍ RYCHLOSTI.

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
Pro model kalužin a potrubí je to člen klasické Bernoullky,
který popisuje tzv. lokální zrychlení podél osy proudění
(integrál z at přes dl ).
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§

Můžete si ten "hnusnej integrál" představit jako tu energii, která vám brání libovolně rychle "cuknout" kolejnicí.
V našem případě putrubí a tekutin je to příčina efektu, kdy ventilátor/čerpadlo ječí jak splašené a vzduch/voda se ani nehne!
******************************************
Protože se nám v tom vakuu už trošku BOREČEK A přidusil (má už fleky po těle),
vpusťme konečně do okolí ostrova také vzduch.

3D kontext:
+- Jadran nebo Itálie,
45.0°severní šířky,
krásných 20.0°C,
barometrický tlak 1 013.25 hPa.


Rosný bod -273.15°C je trošku brutus teoretikus, leč
"Má-li být víno
vlastně vzduch,
Extra Dry,
ať to máme sichr!"

Tíhové zrychlení bermež 10.0 [m s^-2], ať se nám to dobře počítá.
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Tak už se herdek někdo ozvěte, ať mám zpětnou vazbu !
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++

iGoNY

[metball]

A herdek, vono se to čte!

Tak pokračuji.

Máme jasno, že
PŘEVÝŠENÍ DEFINUJE POTENCIÁLNÍ ENERGII (pokud nezrušíme tíhové zrychlení, chemické reakce, magnetické pole, kinetickou energii molekul, atomů, ...).

kopec x moře [mnm]
=
horní x dolní kaluž [m]
=
před x za venťasem (tlak [Pa])
=
na východě republiky x na západě [hPa]
=
na kladném pólu x záporném pólu autobaterky (napětí [V])
=
na vodiči 400kV x stojím na potenciálu země (napětí [kV])
=
rozhicovanej Vincek x studenej sklep (teplota [K])
=
sálající střešní okno x naštvaná manželka (tepelný výkon [W])
...

Prostý rozdíl POTENCIÁLŮ (správně, nikoliv potencionálů )
nám umožní hovořit o VYSOKO- a NÍZKO-POTENCIÁLNÍM ...

Pozor, vždy jde o relativní veličinu
(např. rozvody elektrické energie a zkratky VVN, VN, NN).
Nebo třebas vysoko a nízko potenciální teplo.

Mimoto je nutné (skoro vždy) definovat hladinu NULOVÉHO POTENCIÁLU.
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Jenže jak absolutní hodnota, tak samotná diference potenciálů
není dostatečně vypovídající fyzikální veličina.

Je-li mezi vodičem 400 kV a potenciálem země izolátor "jak prase"
je to určitě jiné kafe, než když je tam montér
(lezoucí po sloupu, vztahující ruku 2 metry od vodiče, ..., blik ...).

A zase je nejlepší GEOMETRICKÁ PŘEDSTAVA (model).

Rozdíl potenciálů vztáhneme na nějakou vzdálenost a máme:

sklon
=
tlakový gradient
=
vzdálenost pro "přeskok jiskry"
=
bezpečná vzdálenost od hořlavých předmětů
=
útěková vzdálenost před letícím válečkem na nudle.

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
GRADIENT je pohodová poměrová veličina. Skoro jako měřítko mapy .
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Proč musíme definovat gradient?
1) je to KOLMICE na ekvičáry (zas ta sviňka geometrie)
2) gradient je Alfou a Omegou zákona Cesty Nejmenšího Odporu.
3) říká nám, kdy musíme očekávat skokovou změnu v jinak rozumném a spojitém chování
např. bicyklisty, ventilátoru, akumulátoru, ...

A hlavně, je to prostě pohodlné,
nepamatovat si tisíce absolutních hodnot,
ale jen desítky hodnot poměrných.

Třebas zrovna včera jsem koukal na hustoty plynů. Prostě mne zajímalo, jak je to s difuzivitou
kysličníku uhelnatého CO (12+16).
A světe div se, je přesně stejně hustý jako N2 (plynný dusík, základ to vzduchu, 14+14!).
CO2 je kolikrát hustší, no?
Zase jen stačilo si uvědomit, co definoval Mendělejev (a moudří dále rozpracovávají),
co je dřív, co později v jeho tabulce, a nemusel jsem hledat tabulky fyzikálních vlastností ...

Nebo tento týden vím, že bude neletový,
protože VELIKOST gradientu tlaku nad republikou je stále kolem 1Pa na 1 km
a především,
SMĚR GRADIENTU je blbý!

Tož tak.

iGoNY

P.S.:
Pokud se vám zdá, že to furt néjni o tlakových ztrátách,
tak na A ŽEŇ :
http://www.engineeringtoolbox.com/major ... d_459.html

[mirec]

Ja ako slabý 2,5D model som s pomocou ventilátora trochu polietal.

[metball]

... s pomocou ventilátora ...

Bublinář zdraví Glajďáka,

a má dotaz/prosbu/nabídku.

Co takhle "si zvednout rating a škrábnout sem do vlákna"
pár odlehčených traktátů o tom,
jak se to přihodí, že
s energií benzínu,
prohnanou přes vrtuli
a poslanou na kupu hadýrek
se dostane ParaGlajďák
až do výšek, kde je mu nad Slunce jasné,
jak zbytečně se tam ti dole pinoží, závidí si, pomlouvaj se, ... ?

Klíčová slova zkusím (ve své bezbřehé pýše )
napovědět:
cx, ró, S,
ev. i cy a věta o změně hybnosti.

Předem Ď.
iGoNY

[mirec]

Nie som fyzik, ale mne stačí správna plocha, trocha sily, vztlak a rýchlosť a letím.

[metball]

Jo, jo ... tak kdo mi pomůže? ...
... pomož si sám a bude ti ...

Znáte to:
"Só tam? Cófneme!
Nésó tam? Hrrrr na ně!"

PeopleMeter říká, že tady só, tož že bych raděj cófl?
Hmmm..., ale počasí je furt neletové...

Tak zase ke kalužinám!

Budeme je srovnávat s Borečkem A na reálném kole. Galuskáč a Bantamáč.
Zatím nic víc.
Zapomenem poučku o Bordově ztrátě, vykvánem se na Bernoulliho.

Jen si připomeneme dotaz z tohoto vlákna z 18.3.2011:

...Potřebuju tedy rozhodnout, jestli se pustit do chobotnice, pumpovat jí do huby vzduch a chapadlama do místností nebo vzduch rozhánět stromovou strukturou. ...

A také kardinální dotaz z 10.4.2011, jen jiné vlákno
( viewtopic.php?f=18&t=182 )

... Můžete mi někdo vysvětlit v jakém případě jsou větší ztráty?
Namalovala jsem dvě možnosti a/b,
potrubí bude stejné,
průměry budou právě dva (tenké a silné potrubí),
materiál je stejný,
vzdálenosti výdechů od ventilátoru stejná,
požadavek na množství vyfukovaného vzduchu také,
jen tu bude jiná trasa.

(opět trocha úprav, sorry PT Kamca78)

Dvě kalužiny jsou jako:

1.kalužina = Kopec na Ostrově

2. kalužina = Úroveň Hladiny Moře

(PT MŠ promine, leč tento "Englický zvyk s Velkými Písmeny" se mi celkem zamlouvá ).

Svah definujme o KONSTANÍM SKLONU,
jediným SMĚR (?na sever? Třebas.)
=>
grad (výška) = Vektorová Konstanta

Boreček A je sice přidušen ve VAKUU, ale sjel to!

Rychlosti dosažené v cíli na hladině moře?
Na galuskáči 100.0 km/h
85 km/h na Bantamáči.
!!! VAKUUM kolem ostrova!!!

Proč Ten Rozdíl v dosažené rychlosti?
Ztrátový Výkon obou reálných kol je rozdílný!

Heééé? Co tu zas ten Metball blbne ...
Pamatujete ty "náby vod kovářa"?
A Valivý Odpor, znáš?

Idelání kolo by v cíli jelo
108 km/h, a hlavně,
bylo by tam první!
Pak by dojel Galuskáč, nakonec Bantamáč.
Všechno sBorečkem A v sedle.

Kapíro?
A to stále neřešíme HydroDynamický odpor mezi kalužinami.
Jen tímto PT Studenstvo upozorňuji,
že když budeme chtít jakoukoliv změnu v průtoku stružkami,
bude tu nějaká část ztrátového výkonu,
která nám nedovolí libovolně si cvičit s průtokem.
Bude se to líně zrychlovat, dlouho zpomalovat ...

iGoNY

P.S.:
S kvadratickou závislostí dosažené rychlosti v cíli Borečka A na ODPORU TEKUTINY/KONTINUA už prudit nebudu.
Prostě na Galuskáči dojede tak 72 km/h, na bantamáči tak 65 km/h.
Že původní rozdíl dosažených maximálek byl 15km/h a naráz je jen 7 km/h?
No právě o tom je ta druhá mocnina aerodynamického odporu.

P.P.S.:
PT Kamco78, jste tu ještě? Nebo jsem Vás už svým přístupen "zabil"?

[Froda]

Ave, Pleno Titulo Metball! Vaše příspěvky mi přijdou jako veřejná masturbace před základní školou. Je opravdu nutné s každou jednoduchou otázkou rozepínat kabát i s poklopcem?

[metball]

... jako veřejná masturbace před základní školou. Je opravdu nutné s každou jednoduchou otázkou rozepínat kabát i s poklopcem?

... lépe dlouhý kabát a díra v kapse?

S hlubokou úctou
iGoNY

[Froda]

...doufám, že jste to nebral jako urážku! Jsem jen blondýna, když nenajdu v prvním odstavci odpověď, dál nečtu. Můj sarkasmus jsem použila jen jako připomínku ke zvoleným didaktickým postupům.

[Unstrech]

Krásná blondýno, jestli vyženete Metballa, bude nám tu radit Jarda a to teprve bude striptýz. Prodavači si nás rozeberou na kousky.

[metball]

Ave PT čtenářstvo ...

tak jsem si zase o deset dní prodloužil život .

Jedna průpovídka praví:

"Kdo umí, dělá.
Kdo to neumí dělat, ten to řídí.
No, a kdo to nedokáže ani řídit, ten to učí."

Tož tak.

iGoNY

[metball]

Ave PT readers,

plynule navazuji na poslední dvě doušky.

Pokud ještě Kamca78 jestiť naživu, kouknout na úvahu PT lexina z 18.3.2011 o chobotnici.

Z modelu cyklisty pohybujícího se ve vzduchu plyne pár poznatků:
1) jezdit "v háku" (ideálně za autobusem, TIRákem, ...)
2) když nejde jet v háku,
zabalit se do co nejmenší kule,
kolena k sobě,
na glocku aerodynamickou helmu,
ráfky taky hodně jiný, ...
(vše dle kontextu - časovka jednotlivců, sjezd).
...
99) váš 4 letý mládežník na bantamáči nikdy nebude ryhleji z kopce dole
než jeho 120 kg strejda na "Ukrajině s bantamama jak bejk" .

Shrnutí modelu Hmotný Bod a aerodynamický odpor:
Pro efektivní aplikaci aerodynamického odporu,
který se ve výsledku má projevit jako POŘADÍ cyklistů,
je velmi důležitý poměr hmotnosti cyklisty a jeho čelního průřezu
(to co zůstane otištěné na TIRáku,
když prudce zabrzdí
a má/měl za sebou cyklistu jedoucího "v háku") .

Tož tak.

iGoNY

P.S.:
Dávám vám kontext, 95% je na vašem samostudiu!

P.P.S.:
Už je vám jasné, co psal i ADMIN v elevátoru?
Tady vůbec nejde o tlakové ztráty.
Stejně jako u rekuperátorů nejde o účinnost

[metball]

Ave,
zkusím shrnout aerodynamiku 3D tělesa,
obtékaného/pohybujícího se
ve vazké tekutině.

Existuje-li vzájemný pohyb těleso - tekutina,
vzniká ODPORUJÍCÍ SÍLA.
Odhlédnu-li od všech prkotin:

SÍLA JE ÚMĚRNÁ KVADRÁTU RYCHLOSTI.

Ve svých modelových storkách jsem tento fakt přirovnával k cyklistovi,
jedoucímu BEZ ŠLÁPNUTÍ DO PEDÁLŮ "dole kopcom".

Otevřel jsem si i modelovou situaci "ČASOVKA".
BorečekA nebo ten Borec na špici týmu
musí VYDÁVAT MECHANICKÝ VÝKON.
Opět monovětný závěr:

VÝKON JE ÚMĚRNÝ TŘETÍ MOCNINĚ RYCHLOSTI.

iGoNY

P.S.:
Vzduch je viskózní/vazká tekutina.
Voda je viskózní/vazká tekutina.
Poměr jejich fyzikálních vlastností je cca řádu 10^-3.

P.P.S.:
Reynoldsovo číslo je podobnostní kriterium/číslo, které porovnává
setrvačné síly
se silami tření
na hranici tekutiny a tělesa.
A samozřejmě v tzv. podstatném okolí !

P.P.P.S.:
Odporující síla [N]
v potrubí je převáděna obvykle na
1) hydrostatickou výšku [m],
2) diferenci tlaku [Pa],
3) energii jednoho kilogramu tekutiny [ J kg^-1 ],
4) výkon proudící tekutiny [ W ],
5) cokoliv jiného, co se hodí pro další numerické zpracování
a má minimální potenciál šíření chyb.

Tož tak

Nebojte/bojte se ... Už se vracím ke kalužinám. Pěkně nám venku prší ...

[metball]

Tož KALUŽINY.

Základním principem kalužin je, že musí být NAPÁJENY SHORA. Z nebe, stružkou, spodním "sifonem", ... ale přesto vždy shora.
Bohužel 99.5% populace bojkotuje fakt, který praví, že každá kalužina natošup vyschne.
Nebo neééé?
Nevyschne, pokud je do modelu zahrnuto i tzv. PODSTATNÉ OKOLÍ.
Okolí (tzv. podstatné)
zajišťuje napájení.

Příklad:
Jó, to "můj barák", ten se ve vákuu až tak rychle neoctne.
Correct.
Přelévání hmoty (kontinua) je řízeno tlakovým gradientem.
Vzduch se doplňuje spodem, bokem, přes desatero štěrbinek ... hlavně FURT a NEPOZOROVANĚ.
(Já vídávám vzduch na vlastní oči proudit
- nééé prudit! -
jen pár dnů v roce a je to fakt nářez! To vás srovná.
Pak bez výhrad věříte i těm vizualizacím např. z družic, radaru, indikací blesků, ...)
...
a stejně mne AIR-Buch občas sešrotuje, aniž by mi cokoliv dopředu dal vědět

Takže:
1) naše kalužina nám nikdy nevyschne,
je v ní stále PLNO VODY.
2) PLNO znamená "až po dekl", "po čop", "k česlu", ...
... stále do "přesně konstantní" výšky
nad předem zvolenou referenční HLADINOU.
3) BACHA: Hladina není jen ta VOLNÁ a placatá ("voko vidí, voko není blbec"),
ale každá jiná EKVIPOTENCIÁLNÍ PLOCHA
(třebas i rotační paraboloid uprostřed kýblu na zkrouceným laně ).

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
A teď brutální ztráta iluzí 99.999% znalostichtivé populace:

Rozdíl hladin dvou kalužin je právě ta hledaná TLAKOVÁ ZTRÁTA.
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§

Tedy dotaz, zda:
širší stružka,
hladší dno a břížky,
víc nebo míň zákrutů mezi kalužinami,
hóóódně dlouhá a mírná stružka,
občas taky "tečem do kopce", aby se to "vybrzdilo",
...
to fakt nesouvisí se ztrátami hydrodynamické energie mezi horní a dolní kalužinou?

Ne, se ztrátou to skutečně nesouvisí.

Jak vypadá stružka?
To ta geometrie stružky fakt neovlivní
- aha, co vlastně

Hledáme průtok, přenesený výkon, proteklou hmotu vody, vzduchu, kontinua.
Tlaková ztráta je daná !Rozdílem hladin!

Přenos hmoty je dán parametry stružky.
Přenese se jí "vždy správně".
Přesně tolik, aby se "vyblbl" veškerý potenciál, kterému říkáme tlaková ztráta.
Jó, pokud nezačnete řešit kmity, vlastní frekvence, ...

Tož tak.

iGoNY

P.S.:
Těm, kterým je znalost šumafuk, jediné poučení:
Nekontrolujte profíky.
Byť tomu (i oni profíci) nemusí ale vůbec rozumět,
fortšrifty a Mamča Příroda jim neumožní dlouhodobě a efektivně lhát .
Jediné, co je vám povoleno, je kontrola na ÚČINNOST.
Tam buďte brutálně nekompromisní.
Naučte se, že:
a) účinnosti jsou kladná čísla vždy menší než 1.000,
b) výsledná účinnost je v 99% případů dána součinem dílčích účinností,
c) účinnost 50% - 60% je setsakra dobrá (v případě našich "pidi-aero-úloh").

P.P.S:
Narozdíl od toho, když tomu nerozumíte vy, ti profící vás bleskově rozmáznou jak můru na předním skle.

P.P.P.S.:
Trabl kalužiny? Nachází se na krtině .
A krtek dole, pod zemí, poctivě maká!
Byť ho... vidí.

[Pedro]

Pro Metball.
Je super, že se snažíte o altruistický přístup, leč troufám si tvrdit, že drtivá většina čtenářů z toho stejně nebude moudrá. Někde jsem slyšel, že existuje didaktická metoda, kdy určitá autorita předloží svému publiku fakt jako hotovou věc a víc se v tom nikdo nešťourá. Když paní učitelka v první třídě řekne dětem, že jablko padá ze stromu dolů, je to fakt, protože to řekla paní učitelka, nějaký Newton je jim i s celým tíhovým zrychlením ukradený. Jako elementární zdůvodnění to stačí, protože děcka nemají dostatek vědomostí k nějaké polemice. Sklouznutím do otázek a proč, a proč... nikam nevede. Jak byste jim chtěl vysvětlit, že z kulaté zeměkoule voda nikam nezateče, proč ptáci létají... Tím chci říci, že zde hledají rady lidé, kteří potřebují radu, nikoliv nastavení zrcadla, že nic nevědí. Na začátku vlákna někdo chtěl nalejvárnu o tlakových ztrátách, pak je vlákno v pořádku zasypáno teorií, ale v případě dotazu jestli chobotnici z hadic nebo větvený rozvod z trubek, bych odpověď čekal jasnější a stručnější.

[metball]

Ave Pedro,
díky za echo (jedna z mála zpětných vazeb).

Jsem absurditního založení,
opět tedy použiju jednu ze svých pouček
(raději na kohokoliv cizího, než na sebe sama ... )

Nedává-li to smysl od konce ...

...
ale v případě dotazu jestli chobotnici z hadic nebo větvený rozvod z trubek, bych odpověď čekal jasnější a stručnější.

Rozvod vzduchu bude jen přívodní soustava?
Jak bude řešen odvod vzduchu?

Narážím tím na jednu zásadní drobničku.
Jde o to, že dům ani jeho místnosti nejsou "jednoduché kalužiny" na nějaké topologii stružek.

Jednoduchá odpověď pro všechny P.T. čtenáře tedy zní:
Tlaková ztráta chobotnice versus stromu je velká jak kdy.

iGoNY

P.S.: Jak si tak pročítám toto vlákno,
má snaha už dávno nedává smysl ani od prostředka .

[metball]

Pedro, můžeme pls pokračovat?

Na začátku vlákna někdo chtěl nalejvárnu o tlakových ztrátách,
pak je vlákno
v pořádku
zasypáno teorií ...

... hmmm, já se snažil "storkami" teorie silně upozadit ...

...
Tím chci říci, že zde hledají rady lidé,
kteří potřebují radu,
nikoliv nastavení zrcadla, že nic nevědí ...

Já sám toho vím pramálo.
Když se něco naučím/dozvím/všimnu si,
pak si to aspoň 3x ověřím u dalších nezávislých "borců".
Omlouvám se, pokud na někoho "machruju".
Asi je to tím,
že já měl kliku na fakt dobrý kantory. Machrovali. Přiměřeně.
Leč hlavně věděli, co chtějí a jak to z nás vymlátit.
Nikoliv fyzicky.

To já (?asi?) stále neumím.

Pro Metball.
...
Sklouznutím do otázek a proč, a proč... nikam nevede.
Jak byste jim chtěl vysvětlit, že z kulaté zeměkoule voda nikam nezateče, proč ptáci létají...

Třebas doporučením přečíst si Zeměplochu?
Jenže od Toho Pána Spisovatele já nejsem ani "z ho... dým".

...
drtivá většina čtenářů z toho stejně nebude moudrá.
Někde jsem slyšel, že existuje didaktická metoda, ...

Dík za moudrá slova.
Nevím, zda mám právo být autoritou,
ale metodu zkusím použít.
Držte mi pěsti a dávejte maximum zpětnovazebních signálů.

iGoNY

[MIRAS]

Pedro, můžeme pls pokračovat?
... hmmm, já se snažil "storkami" teorie silně upozadit ...

Já jsem jenom montér, co prostě dělá už pár let podle plánů vzduchařinu. Začínal jsem jako instalatér - topenář a shoda okolností mě zavála ke vzduchu. Já si rád ty storky přečtu, ale většinou taky nevim.
S autoritou má Pedro pravdu. Já dělám podle projektu a věřím, že to někdo spočítal. Já bych to neuměl a kdybych to měl všechno naštudovat, asi by se mi už nechtělo dělat