Na webu Stavebnictví 3000 se píše:Venkovní teploty vzduchu versus venkovní povrchové teploty

Normové stavební výpočty, na které se odvolávají zákon a vyhlášky, podle nichž se stanoví průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a tzv. potřeba tepla na vytápění pomocí denostupňové metody, počítají jen s venkovními denními průměrnými teplotami vzduchu a mezní návrhovou zimní teplotou vzduchu. V daném místě ČR je dejme tomu návrhová venkovní teplota vzduchu –12 °C a v daný den (např. 20. leden) průměrná denní teplota vzduchu –1,5 °C. Z první teploty výpočtář odvodí výkon otopné soustavy a druhé číslo mu slouží k odhadu tepelných ztrát domu pro daný den. Celoroční tepelné ztráty se pak stanoví jako součet tepelných ztrát ze všech dnů topné sezóny. Naopak letní přehřívání, zejména podkrovních místností, se neřeší s odkazem na silnou tepelnou izolaci, která teplo zvenku „nevpustí” dovnitř.

Nerozum tohoto přístupu je v tom, že uvažuje jen teploty vzduchu, ale zapomíná, že je teplo mezi obálkou budovy a venkovním prostředím sdíleno také sáláním.

Sálání způsobí, že skutečné venkovní povrchové teploty stěn a zejména střechy se mohou na osluněných místech vyšplhat o několik desítek °C nad teplotu vzduchu. A naopak, za jasných nocí, mohou o 10 i více stupňů klesnout. To podstatně změní skutečné tepelné ztráty či zisky oproti výpočtu, který je vztažen jen k teplotě venkovního vzduchu a neuvažuje skutečné povrchové teploty. Ukažme si to pro střechu na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla 0,16 W/(m2K):

a) Snížení povrchové teploty střechy o 10 °C oproti teplotě vzduchu 5 °C za jasné noci na podzim či koncem zimy vyvolá zvýšení tepelných ztrát střechou, které odpovídá zhoršení uvedeného součinitele prostupu tepla na nevyhovující hodnotu 0,27 W/(m2K). Přitom uvažujeme minimální vnitřní teplotu 20 °C.

b) V létě při teplotě vzduchu 30 °C, kdy slunce rozpálí střechu na běžných 60 °C, dosahují tepelné zisky takové úrovně, že to odpovídá zhoršení uvedeného součinitele prostupu tepla na zcela nevyhovující hodnotu 1,76 W/(m2K). Přitom uvažujeme maximální normovou vnitřní teplotu 27 °C.
Známe-li součinitel prostupu tepla střechou nebo stěnou U, vnitřní teplotu tI, venkovní teplotu tE a venkovní povrchovou teplotu střechy nebo stěny tEP, budou se obě chovat tak, jako by měly součinitel prostupu tepla
Prohřívání střech
Střecha je v zimě nejvydatnějším zdrojem prochládání a v létě naopak až extrémního přehřívání podkrovních prostor. Tím, že je orientována k nebi, sálá na její plochy ve dne téměř kolmo slunce. Naopak v noci je vystavena chladné až mrazivé obloze (radiační teploty jasné oblohy jsou v zimě až –60 °C, v létě kolem 0 °C). Asi proto předkové intuitivně málokdy využívali podkroví k bydlení, ale spíše ke skladování sena, které v zimě sloužilo i jako izolace. Důvodem tohoto nevyhovujícího účinkování je, jak jsme ukázali, že se nelze spolehnout na sebelepší součinitel U. Dokonce i střecha s doporučeným součinitelem prostupu tepla pro pasivní domy U = 0,07 W/(m2K) účinkuje nevyhovujícím způsobem, tzn. s UEF = 0,77 W/(m2K), je-li rozpálená na 60 °C, a kdy, podle normy, se dosazuje teplota vzduchu 30 °C.

Střechy navíc bývají většinou řešeny jako lehké, s malou tepelnou kapacitou, takže se na rozdíl od těžkých stěn a stropů rychle prohřejí. Prohřátím se ale snižuje jejich izolační účinnost podle tab. 2. Příčinou je růst vlastní tepelné vodivosti vzduchu a dále i sálavých toků ve vzdušných tepelných izolacích.

vejpuste píše:...
Kazdopadne muzu zkusit tema znovu rozvirit a snad i prispet necim do diskuze.
...
Abych se ale dostal k nejakym konkretnim vecem.
1. Zastineni oken z venku je prvni dulezita vec. ... Uplne nejlepsi je resit zastineni oken presahem strechy. Princip je, ze v lete je slunicko vysoko, takze presah strechy okna stini. V zime je nizko, takze to hodne teplo od slunicka pustime dovnitr, aby nas hralo.
2. Zpusob vetrani jste tu uz take resili - kriticky dulezite. Rano zavrit, po ochlazeni otevrit.
3. Zastineni sten ... jsem si natahl lanka a na ne prichytil zastinujici sit, co se dava na ploty. ...
4. Dost dulezite u podstresnich mistnosti je podle me odvetravani stresni krytiny. ... U nas je pod krytinou prostor pro vetrani a az nasledne je parotesna zabrana. Ovsem kdyz ohraty vzduch nema kde nahore odchazet, tak proste jenom vysala teplo do prostoru kam muze - dolu.
...

Kód: Vybrat vše

http://www.floowie.com/sk/nahlad/md-2013-06-maketa/#/strana/10/zvacsenie/152/

Kód: Vybrat vše

http://forum.kosicekrasna.sk/viewtopic.php?p=608#p608

IJK píše:Ave PT PodStřechou,
et item PT vejpuste,
jaký, ...
dobrý?

Kód: Vybrat vše

http://forum.kosicekrasna.sk/post239.html#p239

mirek píše:Kolik mate ve strese izolace?

Unstrech píše:Venku nad střechou 62°C.
Venkovní vzduch 33°C.
Uvnitř podkrovní místnosti 27°C.

Musím mít zavřená okna a puštěný chlazení, jinak teplota leze přes 35°C. U nás mají paradoxně tepleji v přízemí a bohužel k nám jde teplo i chodbou zdola.