bez dovolení vybírám to nejpodstatnější:

SFO píše:Ona do nebe volající BLBOST je i odsouzení
Hranatého potrubí nebo "vysavačovejch" hadic.
Z HLEDISKA TLAKOVÝCH ZTRÁT, samozřejmě.
!Jen! z hlediska Tlakových ztrát.

Z praktického hlediska nenaměříte zásadní rozdíl mezi hadicovým nebo pevným potrubím s ohledem na množství vzduchu a spotřebu jednotky. Měřil jsem stovky jednotek a plus/mínus naměříme v součtu odpovídající objem výkonu jednotky (často s rezervou) a spotřeba zase s rezervou odpovídá příkonu ventilátorů. Rozdíl je především v ceně potrubí / hadic a hlavně v jejich izolaci. Neizolovat přívody je barbarství a hloupá krátkozrakost.

Ještě doplním dotaz. Jaká je souvislost mezi spotřebou jednotky, když bude tlačit 2 m3 vzduchu 1 trubkou nebo 2 trubkami po 1 m3 (trubky jsou stejné).

Zajímalo by mě, jestli tlaková ztráta znamená určitý odpor, který musím překonat pro posun 1 m3 vzduchu po 1 m rozvodu tou nejobtížněji průchozí větví nebo je to až finální hodnota určující celkový tlak potřebný k protlačení 1 m3 tou nejobtížněji průchozí větví rozvodu?

Já si myslím, že tlakové ztráty jsou jedna věc. Jak napsal

Návštěvník píše:..Plocha špuntu se nezvětšuje a tedy k vytlačení jednoho špuntu je potřeba určitá síla (tlak), k vytlačení třeba deseti dalších nebude třeba větší síly...

Tlaková ztráta tedy určuje, jak má být silná jednotka, aby protlačila potřebné množství vzduchu. Můj dotaz směřuje k dalšímu

Návštěvník píše:..něco jiného je to s vykonanou prací a výkonem, když to ještě budeme stopovat.

Jetliže tedy bude rozvod členitější a jednotka bude tlačit vzduch silou po delší dráze a tedy vykonávat větší práci, bude i větší výkon za určitý čas a větší výkon znamená i větší příkon jednotky. Rozumím tomu dobře?

Podla obrazka:
https://docs.google.com/drawings/d/1_QOj37S5MNjdF_OCDbI9FvEhrP4CnImjAZG81Qfqql4/pub?w=301&h=175
uvazujme hasicku hadicu Rb, ktoru rozdelime na dve rovnake uzsie hadice Rc. Co som fyzikalne nepochopil, ze sa celkova tlakova strata pocita ako Rb+Rc a nie Rb+Rc/2 ? Rb a Rc predstavuju celkove tlakove straty usekov, vedenie je uz len pre nazornost. Ziarovka predstavuje cokolvek od skratu po nekonecny odpor, preco je ziarovka nekonecnym odporom?

Návštěvník píše:Síla je síla, síla po dráze (posun špuntu v hrdle flašky) je práce, síla na plochu (šampaňský na plochu špuntu) je tlak. Když ještě přidáme k práci čas, máme výkon. Řeč je o síle a tlaku. Plocha špuntu se nezvětšuje a tedy k vytlačení jednoho špuntu je potřeba určitá síla (tlak), k vytlačení třeba deseti dalších nebude třeba větší síly, něco jiného je to s vykonanou prací a výkonem, když to ještě budeme stopovat.

Uctivost nejhlubší Návštěvníkovi.

A to zcela bez přídechu ironie.
Jeden z mála, který si neplete STATIKU s DYNAMIKOU.
V tomto konkrétním případě při triviální aplikaci pravidel mechaniky tekutin.

Pro hloubavé:
Je zcela jasné, že žádné auto se nemůže rozjet (dostat se z klidu do pohybu). Přesto dnes a denně pozorujeme kolem sebe tento "zázrak". Řidič s pomocí spojky aplikuje třebas na 30-ti tunové auto nekonečně velké zrychlení (z 0.0 na libovolně malou rychlost).
Přesto tvrzení, že motor vyvinul nekonečně velkou sílu (kroutící moment, výkon) je víc než demagogické.

Pro znalé iGIN's Key: Dirakův impuls.
např. http://en.wikipedia.org/wiki/Dirac_delta_function

Pro zbytek:
Omluva, že jsem se už neudržel a ty "ovisogogické" řeči v tomto vláknu okomentoval.
Nebýt Návštěvníka,
považoval bych napsání těchto několika řádek za absolutní ztrátu energie a času.

MetBall

P.S.:
Návštěvník, návštěvník, ...
Není to snad Host?
A víte Návštěvníku, jak to je?
"Host do domu, vidle do ruky!"
Tož tak.

iGoNY

Připletl jsem se k tématu skoro náhodou, neberte mě za slovo. Já to vidím jinak. Musíme si ujasnit, kolik vody chceme někam dopravit. Zvolím si 20l/min. Když to rozdělím na 10l/min. + 10l/min. Nemusím zvyšovat výkon čerpadla, když bude tlaková ztráta stejná. Tím se vracíme na začátek diskuze, zda je tlaková ztráta stejná. To já spočítat neumím.

no aj ja to tak nejako vidim...akokolvek to budeme opisovat a prirovnavat, mne to stale vychadza tak, ze je potrebny proste vacsi vykon jednotky pre dve tensie hadice ako pre jednu vacsiu

Laickým pohledem síla bude stejná, ale práce se vykoná více a v čase i větší výkon. Původně šlo o distribuci vzduchu anebo vody. Tam už ty špunty nejsou košer přirovnání. Protože se nejedná o kontinuální jev, to už je lepší zase rozdělená proudnice dvou hasičů. Když budeme požadovat, aby jim voda stříkala z obou proudnic stejným průtokem, musíme mít větší výkon čerpadla. Tak to vidím já.

OK, ked zoberiem, ze je to tak ako pisste...otazka je nasledne takato:

Ked k vytlaceniu viacerych netreba vacsiu silu (tlak), ako je to potom ale s vykonom?
Treba vacsi, alebo ostava taky isty ako pri jednom stopli?

Síla je síla, síla po dráze (posun špuntu v hrdle flašky) je práce, síla na plochu (šampaňský na plochu špuntu) je tlak. Když ještě přidáme k práci čas, máme výkon. Řeč je o síle a tlaku. Plocha špuntu se nezvětšuje a tedy k vytlačení jednoho špuntu je potřeba určitá síla (tlak), k vytlačení třeba deseti dalších nebude třeba větší síly, něco jiného je to s vykonanou prací a výkonem, když to ještě budeme stopovat.

Rovi píše:

ferol píše:zaver: dva stople = vacsia tlakova strata
(dufam, ze som nebol mimo, o com ste sa bavili

Ferol neni to tak když budou všechny špunty stejný stačí síla, která vyrazí jeden.

no mne to ale nejde nejako do hlavy... lebo ja potrebujem, aby vsetky vyleteli naraz....predsa "potrebujem vzduch" za vsetkymi stoplami..

ked si zjednodusene predstavim nasledovnu situaciu (budem riesit 1kus proti 4 kusom kvoli jasnym cislam):
1/ stvorcovy stopel 10x10mm - tak ten ma prierez 100mm2 a obvod 10x4=40mm
2/ 4 mensie stvorcove stople po 5x5mm - spolu maju tiez prierez 100mm2, ale ich obvod uz je dokopy 5x4x4 = 80mm

cize 4 mensie stople maju 2x vacsi obvod pri rovnakej ploche prierezu (teda 2x vacsiu plochu, kde sa dotykaju stople skla flase)

a mne sa laicky preto zda, ze aby som vyrazil vsetky 4 stople naraz von, musim vyvinut vacsi tlak, pretoze trecia plocha (cize aj sila, ktora stoplne drzi vo flasi) je vacsia

ak to takto nie je, skuste mi to nejako vyvratit

ferol píše:zaver: dva stople = vacsia tlakova strata
(dufam, ze som nebol mimo, o com ste sa bavili

Ferol neni to tak když budou všechny špunty stejný stačí síla, která vyrazí jeden.

Helios píše:

Martin Šperl píše:

Rovi píše: Hele je to něco jako síla kterou musí zevnitř zatlačit šampus na na špunt, aby vylítnul z flašky. Nevim jakuž to napsat.

Moc krásný příklad Představte si, že by z láhve vedla dvě stejná hrdla. Tlak uvnitř láhve nemusí být 2x tak velký, aby vystřelil špunt, než by stačilo k vystřelení jednoho.

No ozaj krásny príklad, ak by to boli rovnaké hrdlá s rovnakými zátkami (rovnaké podmienky) tak pri prekonaní tej hraničnej sily (protitlaku) vystrelia obidva súčasne (podobné ako keby boli v nejakom potrubí poistné ventily dimenzované na rovnaký tlak). Nie je potrbné vytvoriť žiaden tlak navyše. Len objem potom vytekajúceho šampanského sa rozdelí na 2.

Necital som sice celu diskusiu, ale zaujal ma tento priklad so sampusom a dvomi hrdlami...ak to ma byt dokaz, ze tlakova strata je rovnaka pre jeden velky stopel (spunt) a tak isto aj pre 2 mensie stoplne...tak ja by som to videl asi takto:

Stycna plocha jedneho stopla je urcite mensia ako stycna plocha dvoch stoplov, pri rovnakej ploche prierezu otvorov. Stycna plocha je v tomto priklade trecia plocha. Cim vecsia trecia plocha (ked vychadzam z predpokladu, ze stople v oboch pripadoch sa "tlacia" v otvoroch ku sklu rovnako), tym padom je potrebne zvnutra flase potrebna vacsia sila pre dva stoplne na to, aby vyleteli...

zaver: dva stople = vacsia tlakova strata

(dufam, ze som nebol mimo, o com ste sa bavili

To nikdo neví?

Jsem blondýna z kanceláře a nechápu. Můžete mi někdo vysvětlit v jakém případě jsou větší ztráty? Namalovala jsem dvě možnosti a/b, potrubí bude stejné, průměry stejné (tenké a silné), materiál stejný, vzdálenosti výdechů od ventilátoru stejné, požadavek na množství vyfukovaného vzduchu také, jen jiná trasa.

Helios píše: Len v prípade použitia Spira s väčším priemerom môžete začať spochybňovať FlexPipe...

Heliosi, jsem rád, že jsme konečně dospěli ke stejnému závěru. Však já také hodlám proti flexihadicím nasadit spiro nebo jiné trubky s větším průměrem, jinak bych samozřejmě menších tlakových ztrát nemohl dosáhnout. IMHO neznám tlakové ztráty, ale kdybych měl vybírat z Vašeho sortimentu, byl by mým favoritem IsoPipe. Izolace vyřešena při jedné práci (a práce je drahá), jednoduché zpracování, snadná doprava,vyřešené tvarovky, parotěsnost... To je jiný kalibr! Ceny nejsou špatné (počítám s cenami pro montážní firmy a obvyklou marží). To by byla cesta, kterou bych šel já, jako rozpočtář firmy. Při svépomoci docela dobře poslouží plastové odpadní trubky.
..
Vkládám sem ukázku, proč nejsem zastáncem hadicových systémů. Je přeci na první pohled patrné, že v případě izolace každé větve sólo, nutně dojdu k větší ceně materiálu i práce.
..
Čištění je jen strašák, který dobře prodává čistící sady, dělal jsem vzduchařinu přes 40let, zaměření na RD posledních 20let a rozebírali jsme mnohokrát vzduchotechniku v domcích realizovanou od počátku 90tých let a nic v potrubí, které je uvnitř hladké a dobře provedené není. Nechci to více otvírat, pakliže budete mít tendenci reagovat, založme nové téma.

Pán Martin Šperl, na vysvetlenie k potrubiam FlexPipe:
Na to, aby ste dokázal byť niečim alternatívou pre toto potrubie, museli by ste dokázať prepraviť (prívod alebo odvod) z bodu A do bodu B v rodinnom dome (dôležité) objem vzduchu 300 m3/h cez potrubie s plochou prierezu 0,0312 m2 (zodpovedá 10x FlexPipe s vnútorným priemerom 63 mm, jedno potrubie ma prierez 0,00312 m2 a prepraví 30 m3/h) so zachovaním ekvivalentnej rýchlosti prúdenia vzduchu 2,67 m/s, max do 3 m/s.
Nemali by ste zmenšovať prierez, aby sa nezvyšovala rýchlosť prúdenia kvôli komfortu a tlakovým stratám. Pre 300 m3/h by ste museli pracovať s ekvivalentným potrubím s priemerom DN 200 aby ste boli na rovnakej rýchlosti prúdenia vzduchu. Predpokladám, že hneď sa spýtate, načo 300 m3/h? No to je maximum a vetrám ako potrebujem. Tieto súvislosti majú obrovský vplyv na nízku tlakovú stratu systému FlexPipe, t.j. koľko vzduchu reálne dostanete do miestností pri istom výkone (otáčkach) zariadenia. Systém je možné väčšinou montovať tak, aby tam neboli 90° kolená. Potom systém umožňuje prevádzkovať zariadenie na nižších otáčkach a na miesta v dome dostávame rovnaký objem vzduchu ako u Spiro potrubia. Len v prípade použitia Spira s väčším priemerom môžete začať spochybňovať FlexPipe. Ale to sa potom môžeme začať baviť o čistení, klapkách v potrubí, kolenách, prístupu, zaregulovaní atď. A dôležitý aspekt, koľko z výšky v dome zaberie potrubie FlexPipe - 75 mm vonkajší rozmer! Samozrejme zaberá väčšiu plochu v strope, ale to je spôsob ako dosiahnuť väšiu plochu prierezu pre prúdiaci vzduch.
Aj podlahovka s rozdeľovačmi nebola vymyslená len tak pre nič zanič. Z pohľadu priestoru v podlahe (priemer trubiek), tlaku, okruhov, zaregulovania zatiaľ nevymyslel nikto nič lepšie pre systém podlahového vykurovania ako systém s rozdeľovačom a samostatnými vetvami, okruhmi. FlexPipe je podobný systém, len nepracujeme s vodou, ale vzduchom.

Martin Šperl píše:

Rovi píše: Hele je to něco jako síla kterou musí zevnitř zatlačit šampus na na špunt, aby vylítnul z flašky. Nevim jakuž to napsat.

Moc krásný příklad Představte si, že by z láhve vedla dvě stejná hrdla. Tlak uvnitř láhve nemusí být 2x tak velký, aby vystřelil špunt, než by stačilo k vystřelení jednoho.

No ozaj krásny príklad, ak by to boli rovnaké hrdlá s rovnakými zátkami (rovnaké podmienky) tak pri prekonaní tej hraničnej sily (protitlaku) vystrelia obidva súčasne (podobné ako keby boli v nejakom potrubí poistné ventily dimenzované na rovnaký tlak). Nie je potrbné vytvoriť žiaden tlak navyše. Len objem potom vytekajúceho šampanského sa rozdelí na 2.

Rovi píše: Hele je to něco jako síla kterou musí zevnitř zatlačit šampus na na špunt, aby vylítnul z flašky. Nevim jakuž to napsat.

Moc krásný příklad Představte si, že by z láhve vedla dvě stejná hrdla. Tlak uvnitř láhve nemusí být 2x tak velký, aby vystřelil špunt, než by stačilo k vystřelení jednoho.