Vytáhl jsem semestrálku ještě kdysi ze školy a zkusil jsem to spočítat.
Zkusil jsem tedy provést výpočet, kdy jsem vzal standardní deskový výměník od Recairu RS160. Při teplotách 21°C (odtah) a 0°C (přívod) bude vyfukovaný vzduch mít teplotu cca 6°C (pro zjednodušení počítám vnitřní vlhkost 50% a venkovní 40%), průtok 80m³/h.
http://www.recair.com/recuperator_detai ... type=RS160
Výpočet se tu špatně prezentuje, bude-li velký zájem a nějaký volný čas, tak to trochu polidštím, nahodím naskenované vzorečky a data do Matlabu. Zamrzlá část je počítaná s teplotou 0°C jako výměník vzduch - led na výfuku a Al - vzduch na vstupu (jedná se o zjednodušení, nedokážu odhadnout, jestli je přípustné).
Vypočtená délka zamrzlého výměníku 160 mm / 125 mm při venkovní teplotě -15°C činí 3,4 m a celková délka pro dosažení 0°C na přívodu (který bude zapojen do sání deskového výměníku) činí 5,1 m.
Vzhledem k nepřesnosti výpočtu (dané způsobem, jakým se výměník počítá) použiju pro svojí verzi celou délku, kterou mám k dispozici (cca 7 až 8 metrů). Vzhledem k prakticky nulovým nákladům je mi to jedno.
I v případě, že výpočet je zatížen nějakou větší chybou, očekávám minimálně časové posunutí zamrznutí výměníku o několik hodin, dalším řešením by mohlo být další snížení průtoku.
V létě, když by byla potřeba použít bypass deskového výměníku (pro dosažení co nejnižší teploty přiváděného vzduchu), bude těchto 7 - 8 metrů ohřívat vstupní vzduch, což je nechtěné.
To nemusí nutně vadit, v létě se mnoho jednotek přepíná na podtlakový režim, kdy sání probíhá otevřenými okny.
Řešením by také mohl být samostatný vstup pro bypass (+ další klapka + ovládání).
Já plánuji použít chlazení vzduchu pomocí vodního výměníku (pomocí solanky, která bude použitá pro tepelné čerpadlo země - voda), takže tento nedostatek bypassu deskového výměníku neřeším.
Zajištění chodu jednotky v zimě
A můžete alespoň prozradit, jaké dva vzduchy do výměníku budete pouštět? Pokud jste počítal podle Recairu, měl by to být odtah vs. sání. Tedy ne, co jste popisoval prvotně sání vs. výfuk.
Jsem přesvědčen, že vaše úvahy jsou plné chyb a nepochopení principů, viz skupenské přeměny. Nezlobte se na mě, ale i školácké utíkání od "složité" prezentace výpočtu se mi zdá, že vůbec nevíte, o čem je tu řeč. Jediná pravda bude ta, že se těžko prezentuje něco, co ve skutečnosti není, co jste nezvládl nebo je totálně mimo. Omlouvám se za svoji přímou reakci, je možné, že teď budete shánět někoho, kdo něco spočte, abyste mi moje pochybnosti mohl vyvrátit. To není třeba. Stačí si probrat základy. Tedy jaké vzduchy do trubkového výměníku vstupují, zda jsou souproudé nebo protiproudé. Sám jsem takový výměník stavěl, použil jsem měděný okap pro vnitřní jádro, KG trubku pro obal. Mám praktické zkušenosti z provozu a co jsem nezvládl spočítat, to jsem změřil. Můžeme diskutovat a nebo vám mohu rovnou prozradit závěr, který jsem s tímto výměníkem v několika modifikacích získal. Nečekejte zázrak, nic takového se nekoná. Zjistil jsem, že každý obyčejný deskáč je na celkové účinnosti lépe. Dokonce jsem si jich doma několik vyrobil s minimálním nákladem. To už ale příliš odbočuji od tématu.
Jsem přesvědčen, že vaše úvahy jsou plné chyb a nepochopení principů, viz skupenské přeměny. Nezlobte se na mě, ale i školácké utíkání od "složité" prezentace výpočtu se mi zdá, že vůbec nevíte, o čem je tu řeč. Jediná pravda bude ta, že se těžko prezentuje něco, co ve skutečnosti není, co jste nezvládl nebo je totálně mimo. Omlouvám se za svoji přímou reakci, je možné, že teď budete shánět někoho, kdo něco spočte, abyste mi moje pochybnosti mohl vyvrátit. To není třeba. Stačí si probrat základy. Tedy jaké vzduchy do trubkového výměníku vstupují, zda jsou souproudé nebo protiproudé. Sám jsem takový výměník stavěl, použil jsem měděný okap pro vnitřní jádro, KG trubku pro obal. Mám praktické zkušenosti z provozu a co jsem nezvládl spočítat, to jsem změřil. Můžeme diskutovat a nebo vám mohu rovnou prozradit závěr, který jsem s tímto výměníkem v několika modifikacích získal. Nečekejte zázrak, nic takového se nekoná. Zjistil jsem, že každý obyčejný deskáč je na celkové účinnosti lépe. Dokonce jsem si jich doma několik vyrobil s minimálním nákladem. To už ale příliš odbočuji od tématu.
- Návštěvník
ukázka vašich chybných úvah - hloupostí
To ani náhodou neplatí! Velikost teplosměnné plochy s účinností souvisí jen částečně. Přemýšlejte - pokud bude teplosměnná plocha z izolantu, může být nekonečně veliká a pokud oddělí od sebe oba proudy vzduchu, žádná maximální účinnost se nekoná.
iv0 píše:..určitě se shodneme na tom, že teoreticky maximální účinnost má (reálně nezkonstruovatelný) výměník s nekonečně velikou směnnou plochou. Všechny reálně existující výměníky jsou jen kompromisem mezi cenou a účinností.
To ani náhodou neplatí! Velikost teplosměnné plochy s účinností souvisí jen částečně. Přemýšlejte - pokud bude teplosměnná plocha z izolantu, může být nekonečně veliká a pokud oddělí od sebe oba proudy vzduchu, žádná maximální účinnost se nekoná.
Pokud teplosměnná plocha nebude vodit, můžete ji zvětšovat a opět účinnost nezvýšíte. Co zvýšíte, to jsou tlakové ztráty. Takže celková charakteristika výměníku jde do háje. To jsou ty chybné úvahy o tom, že mohu bez rozmyslu protahovat výměník, protože to nic nestojí. Chyba.iv0 píše:Zvětšení plochy rekuperátoru může účinnost pouze zvýšit, v žádném případě jí nemůže zhoršit.
- Návštěvník
Výměník jsem počítal jako protiproudý, zapojený do série s deskovým výměníkem. Tzn. vzduch, který by deskový výměník vyfoukl bez užitku ven, vstupuje do protiproudého výměníku a za ním pak ven z domu. Z druhé strany vstupuje do protiproudého výměníku venkovní vzduch a po ohřátí vstupuje do deskáče ohřátý na teplotu, zabraňující zamrznutí.
Tvrdím, že při parametrech, které jsem si zvolil (viz předchozí příspěvek), je možné ohřát vstupující vzduch o 15K na délce 5,1 m (3,4 m bude zamrzlé).
Promiňte, ale na zbytek už reagovat nebudu. Diskuze s vámi mi nic nepřináší. Chápu, že jste prostě proti, že si myslíte, že to nemůže fungovat, že jsem si to vycucal z prstu apod.
To je v pořádku, já zde nikoho nepřesvědčuji, hledám, především pro sebe, řešení zabraňující zamrzání deskového výměníku. Radu jsem nedostal, jen mě donekonečna nutíte vám popisovat to samé pořád dokola (říká se tomu myslím trollování). Naskenováním 14 stran, z větší části proškrtaných, a jedné matice do Matlabu bych toho trolla tady akorát přikrmil.
Pro sebe jsem si řešení našel a zkusím to konzultovat někde jinde, kde porozumí otázce. Když se někdo najde tady, tak to sem rád dám, ale k prezentaci to potřebuje ještě trochu práce a určitě i konzultaci s někým, kdo to běžně počítá. Určitě tam můžu mít chybu, je možné, že jsem něco moc zjednodušil apod.
Můžeme se rozejít s tím, že spolu nesouhlasíme.
Tvrdím, že při parametrech, které jsem si zvolil (viz předchozí příspěvek), je možné ohřát vstupující vzduch o 15K na délce 5,1 m (3,4 m bude zamrzlé).
Promiňte, ale na zbytek už reagovat nebudu. Diskuze s vámi mi nic nepřináší. Chápu, že jste prostě proti, že si myslíte, že to nemůže fungovat, že jsem si to vycucal z prstu apod.
To je v pořádku, já zde nikoho nepřesvědčuji, hledám, především pro sebe, řešení zabraňující zamrzání deskového výměníku. Radu jsem nedostal, jen mě donekonečna nutíte vám popisovat to samé pořád dokola (říká se tomu myslím trollování). Naskenováním 14 stran, z větší části proškrtaných, a jedné matice do Matlabu bych toho trolla tady akorát přikrmil.
Pro sebe jsem si řešení našel a zkusím to konzultovat někde jinde, kde porozumí otázce. Když se někdo najde tady, tak to sem rád dám, ale k prezentaci to potřebuje ještě trochu práce a určitě i konzultaci s někým, kdo to běžně počítá. Určitě tam můžu mít chybu, je možné, že jsem něco moc zjednodušil apod.
Můžeme se rozejít s tím, že spolu nesouhlasíme.
-
iv0 - registrovaný
- Příspěvky: 10
- Registrován: 05 pro 2014, 14:42
Vy tady vrstvíte jednu hloupost na druhou a prokládáte to ohromujícími atributy ohledně použitých metod. Jako bych se měl posadit z toho, že znáte Matlab (kdo ví jestli) nebo ze jste schopen 14 stránkového výpočtu, který jste vášnivě proškrtal. To je tak směšné a nabubřelé. Žádná fakta.
Vaše výroky jsou plné opravdových hloupostí, viz teplosměnné plochy, skupenské změny, teorie o zamrzání, blud a blud a nic.
Vůbec jsem nepochopil, co vám může taková exhibice marnosti přinést? Vždyť lze žít s tím, že to čo či ono neumím. Mám nápad, zeptám se. Normálně, obyčejně, lidsky a třeba s tím, že budu vypadat jako hlupák. Proti takovým dotazům neřeknu ani popel, sám také naplácám spoustu hloupostí. Váš přístup jakéhosi odborníka je ale tak průhledně hloupý, že nemohu nereagovat. Naučíte se dvě cizí slova, přečtete si něco někde a dokonce jste snad sám sebe přesvědčil, že něco víte.
Nechme osobní hodnocení, to opravdu nemá smysl.
Ujasněte si termíny: Sání je venkovní vzduch, Přívod vzduch do místností, Odtah je vzduch z místností a Výfuk vzduch ven z domu. Počítal jste tedy, že do trubkového výměníku vstupuje Sání vs. Výfuk? To znamená 0°C vs. 6°C ? Zaprvé při 0°C nebude problém s namrzáním ani deskového výměníku. Za druhé s jakou vlhkostí počítáte u Výfuku z deskového výměníku?
Vaše výroky jsou plné opravdových hloupostí, viz teplosměnné plochy, skupenské změny, teorie o zamrzání, blud a blud a nic.
Vůbec jsem nepochopil, co vám může taková exhibice marnosti přinést? Vždyť lze žít s tím, že to čo či ono neumím. Mám nápad, zeptám se. Normálně, obyčejně, lidsky a třeba s tím, že budu vypadat jako hlupák. Proti takovým dotazům neřeknu ani popel, sám také naplácám spoustu hloupostí. Váš přístup jakéhosi odborníka je ale tak průhledně hloupý, že nemohu nereagovat. Naučíte se dvě cizí slova, přečtete si něco někde a dokonce jste snad sám sebe přesvědčil, že něco víte.
Nechme osobní hodnocení, to opravdu nemá smysl.
iv0 píše:Tvrdím, že při parametrech, které jsem si zvolil (viz předchozí příspěvek), je možné ohřát vstupující vzduch o 15K na délce 5,1 m (3,4 m bude zamrzlé)...Zkusil jsem tedy provést výpočet, kdy jsem vzal standardní deskový výměník od Recairu RS160. Při teplotách 21°C (odtah) a 0°C (přívod) bude vyfukovaný vzduch mít teplotu cca 6°C (pro zjednodušení počítám vnitřní vlhkost 50% a venkovní 40%), průtok 80m³/h. .
Ujasněte si termíny: Sání je venkovní vzduch, Přívod vzduch do místností, Odtah je vzduch z místností a Výfuk vzduch ven z domu. Počítal jste tedy, že do trubkového výměníku vstupuje Sání vs. Výfuk? To znamená 0°C vs. 6°C ? Zaprvé při 0°C nebude problém s namrzáním ani deskového výměníku. Za druhé s jakou vlhkostí počítáte u Výfuku z deskového výměníku?
- Návštěvník
Průměrné měsíční relativní vlhkosti venkovního vzduchu [%].
lokalita / měsíc /roční průměr
led. úno. bře. dub. kvě. čen. čec. srp. zář. říj. lis. pro. roční průměr
Praha-Karlov 80,8 80,2 78,8 76,7 73,4 70,4 68,6 69,3 73,0 76,4 78,9 80,2 75,5
Brno-Tuřany 81,3 80,6 79,2 76,8 73,6 70,9 69,3 69,8 73,3 76,7 79,3 80,7 75,9
Liberec 81,3 80,9 79,7 78,0 75,2 72,9 71,7 72,1 74,7 77,1 79,5 80,8 77,0
Churáňov 81,7 81,6 80,8 79,5 77,4 75,6 74,4 74,7 76,5 78,5 80,5 81,4 78,5
lokalita / měsíc /roční průměr
led. úno. bře. dub. kvě. čen. čec. srp. zář. říj. lis. pro. roční průměr
Praha-Karlov 80,8 80,2 78,8 76,7 73,4 70,4 68,6 69,3 73,0 76,4 78,9 80,2 75,5
Brno-Tuřany 81,3 80,6 79,2 76,8 73,6 70,9 69,3 69,8 73,3 76,7 79,3 80,7 75,9
Liberec 81,3 80,9 79,7 78,0 75,2 72,9 71,7 72,1 74,7 77,1 79,5 80,8 77,0
Churáňov 81,7 81,6 80,8 79,5 77,4 75,6 74,4 74,7 76,5 78,5 80,5 81,4 78,5
- Tom
Hezký Tome a co jako s tím? Co má doprčic co dělat nějaká průměrná venkovní vlhkost s mojí otázkou? Vy jste se na mě s inženýrem Matlabem snad domluvili nebo co to při pondělku ma být?
- Návštěvník
Já jsem chtěl jen dodat, že nejsou ideálně zvolené vstupy pro výpočet. Při 0°C je venkovní rel. vlhkost 40% nepravděpodobná.
- Tom
Pane Návštěvníku vy tu pana iv0 napadáte, že tu neprezentuje své výsledky a že se tu jen snaží chvástat atd. ale sám jste žádný důkaz nepředložil, také se tu jen chvástáte, kolik vyměníků jste si sám vyrobil.
Já teda nemám ani zkušenosti a ani dostatek znalostí, abych mohl potvrdit a nebo vyvrátit zda pan iv0 se plete nebo mílí, ale vy jste evidentně ani nepochopil jak to pan iv0 chce zapojit a ani s jakými teplotami kde počítá, přitom mě to přišlo napsané naprosto jasně.
Já teda nemám ani zkušenosti a ani dostatek znalostí, abych mohl potvrdit a nebo vyvrátit zda pan iv0 se plete nebo mílí, ale vy jste evidentně ani nepochopil jak to pan iv0 chce zapojit a ani s jakými teplotami kde počítá, přitom mě to přišlo napsané naprosto jasně.
-
zumik - přispívající
- Příspěvky: 139
- Registrován: 13 zář 2013, 09:13
Že si doma ubastlím nějaký výměník, neznamená, že bych se tím chtěl prezentovat a už vůbec chvástat. Naopak některé věci jsem nedokázal spočítat a tak jsem to zkoušel změřit na reálných modelech. Udělal jsem si vlastní výměník, protože o to přeci jde. Ten jsem změřil. Pro mě nemá smysl řešit výrobky, které bych ve výsledku nepostavil. Nejsem spokojen s výsledkem, výměník fungoval, ale asi někde dělám botu. Nebo je možné, že profi výměníky se testují jinak a třeba líp, než to dělám já.
Ukažte mi, kde jsou popsané teploty od pan iv0 ? Já jsem to nikde nedočetl. Podle mě tu jen napsal teoretické a chybné úvahy nebo Vy snad souhlasíte, že
Ale zpět k teplotám. Pokud jsem tedy dobře pochopil, jak pan iv0, chce výměníky zapojit.
Potřebujeme znát teplotu Sání 1. To je teplota Sání venkovního vzduchu do trubkového výměníku.
Potřebujeme znát teplotu Sání 2. To je teplota Přívodu z trubkového do deskového výměníku.
Potřebujeme znát teplotu Odtahu 1. To je teplota Odtahu do deskového výměníku z místnosti.
Potřebujeme znát teplotu Odtahu 2. To je teplota Výfuku z deskového výměníku do trubkového.
Zajímavá je výsledná teplota Přívodu do místnosti a výsledný Výfuk z trubkového výměníku.
Pan iv0 zde uvedl:
Z těchto údajů lze snad odvodit, že 0°C bude Sání 2, tedy Přívod z trubkového výměníku do deskového. OK, ale pak mi někde schází teplota venkovního vzduchu (Sání 1). Je to oněch zmiňovaných -15°C ? viz
Pokud ano, mám brát, že do trubkového výměníku vstupuje proti sobě -15°C vs. 6°C? Podle mě jednoduchá otázka. Stejně jako s jakou vlhkostí vzduchu se počítá na Odtahu 2, resp. Výfuku z deskového výměníku.
Jde o ty vlhkosti. Abyste dosáhl za daných podmínek uvedené hodnoty, musela by se blížit účinnost trubkového výměníku ca 75%. To je dost nereálné a hlavně by to zamrzalo. Můj trubicový výměník nedosahuje ani 40% účinnosti, ale samozřejmě připouštím, že to někdo dokáže udělat líp. Zajímají mě ta data, protože pokud se uvnitř výměníku tvoří led, jde účinnost ještě níž, nezamrzne to, ale alespoň mě se to ustálilo v určitém stavu a prakticky to ztratilo účinnost úplně. S ledem také narostla tlaková ztráta a rychlost proudění, to jen urychlilo tvorbu ledu, resp. prodloužilo odtávání.
Ukažte mi, kde jsou popsané teploty od pan iv0 ? Já jsem to nikde nedočetl. Podle mě tu jen napsal teoretické a chybné úvahy nebo Vy snad souhlasíte, že
iv0 píše:..určitě se shodneme na tom, že teoreticky maximální účinnost má (reálně nezkonstruovatelný) výměník s nekonečně velikou směnnou plochou. Všechny reálně existující výměníky jsou jen kompromisem mezi cenou a účinností.
Ale zpět k teplotám. Pokud jsem tedy dobře pochopil, jak pan iv0, chce výměníky zapojit.
Potřebujeme znát teplotu Sání 1. To je teplota Sání venkovního vzduchu do trubkového výměníku.
Potřebujeme znát teplotu Sání 2. To je teplota Přívodu z trubkového do deskového výměníku.
Potřebujeme znát teplotu Odtahu 1. To je teplota Odtahu do deskového výměníku z místnosti.
Potřebujeme znát teplotu Odtahu 2. To je teplota Výfuku z deskového výměníku do trubkového.
Zajímavá je výsledná teplota Přívodu do místnosti a výsledný Výfuk z trubkového výměníku.
Pan iv0 zde uvedl:
iv0 píše:.. je možné ohřát vstupující vzduch o 15K na délce 5,1 m (3,4 m bude zamrzlé)...Zkusil jsem tedy provést výpočet, kdy jsem vzal standardní deskový výměník od Recairu RS160. Při teplotách 21°C (odtah) a 0°C (přívod) bude vyfukovaný vzduch mít teplotu cca 6°C (pro zjednodušení počítám vnitřní vlhkost 50% a venkovní 40%), průtok 80m³/h. .
Z těchto údajů lze snad odvodit, že 0°C bude Sání 2, tedy Přívod z trubkového výměníku do deskového. OK, ale pak mi někde schází teplota venkovního vzduchu (Sání 1). Je to oněch zmiňovaných -15°C ? viz
iv0 píše:Vypočtená délka zamrzlého výměníku 160 mm / 125 mm při venkovní teplotě -15°C činí 3,4 m a celková délka pro dosažení 0°C na přívodu (který bude zapojen do sání deskového výměníku) činí 5,1 m.
Pokud ano, mám brát, že do trubkového výměníku vstupuje proti sobě -15°C vs. 6°C? Podle mě jednoduchá otázka. Stejně jako s jakou vlhkostí vzduchu se počítá na Odtahu 2, resp. Výfuku z deskového výměníku.
Jde o ty vlhkosti. Abyste dosáhl za daných podmínek uvedené hodnoty, musela by se blížit účinnost trubkového výměníku ca 75%. To je dost nereálné a hlavně by to zamrzalo. Můj trubicový výměník nedosahuje ani 40% účinnosti, ale samozřejmě připouštím, že to někdo dokáže udělat líp. Zajímají mě ta data, protože pokud se uvnitř výměníku tvoří led, jde účinnost ještě níž, nezamrzne to, ale alespoň mě se to ustálilo v určitém stavu a prakticky to ztratilo účinnost úplně. S ledem také narostla tlaková ztráta a rychlost proudění, to jen urychlilo tvorbu ledu, resp. prodloužilo odtávání.
- Návštěvník
Jak jsem to pochopil já, tak na iv0 zadal teploty a počítal délku trubkového vyměníku a vyšlo mu 5,1 m (3,4 m má být zamrzlé).
Teploty jsou dle mě myšleny takto:
Sání_1 = -15
Sání_2 = 0
Odtah_1 = 21
Odtah_2 = 6
RV vzduch místnosti 50 %.
RV venkovního vzduchu 40% (ta to ale dle mě neovlivní nebo jo?)
To znamená, že předpoklad je, že trubkáč ohřeje na 5,1 m vzduch z -15 °C na 0°C. S vzduchechem vstupujícím 6 °C (RV předpokládám okolo 100%). Osobně se mi zdá neuvěřitelné, že by to bylo možné, ale kdo ví.
Pokud jde o tvrzení:
Tak nás to tak taky ve škole učili, dává to smysl. Proč by nemělo. A pokud bude teplosměnná plocha izolant, tak to už dle mě není vyměník. Ale ruku do ohně za to nedám
.
Teploty jsou dle mě myšleny takto:
Sání_1 = -15
Sání_2 = 0
Odtah_1 = 21
Odtah_2 = 6
RV vzduch místnosti 50 %.
RV venkovního vzduchu 40% (ta to ale dle mě neovlivní nebo jo?)
To znamená, že předpoklad je, že trubkáč ohřeje na 5,1 m vzduch z -15 °C na 0°C. S vzduchechem vstupujícím 6 °C (RV předpokládám okolo 100%). Osobně se mi zdá neuvěřitelné, že by to bylo možné, ale kdo ví.
Pokud jde o tvrzení:
iv0 píše:..určitě se shodneme na tom, že teoreticky maximální účinnost má (reálně nezkonstruovatelný) výměník s nekonečně velikou směnnou plochou. Všechny reálně existující výměníky jsou jen kompromisem mezi cenou a účinností.
Tak nás to tak taky ve škole učili, dává to smysl. Proč by nemělo. A pokud bude teplosměnná plocha izolant, tak to už dle mě není vyměník. Ale ruku do ohně za to nedám
.-
zumik - přispívající
- Příspěvky: 139
- Registrován: 13 zář 2013, 09:13
Izolant jsem myslel ad absurdum. Aby tento výrok platil, museli bychom připustit, že nekonečně veliká teplosměnná plocha ze stříbra vede stejně dobře teplo jako například z gumy. Tím bychom zároveň museli připustit, že na vodivosti u nekonečné plochy nezáleží. Takže i nekonečně veliký nevodič (izolant), je vlastně ideálním vodičem (výměníkem).zumik píše:Tak nás to tak taky ve škole učili, dává to smysl. Proč by nemělo. A pokud bude teplosměnná plocha izolant, tak to už dle mě není vyměník. Ale ruku do ohně za to nedám
Stejně tak by nezáleželo na síle teplosměnné plochy a dalších jejích fyzikálních vlastnostech.
- Návštěvník
Tom píše:Průměrné měsíční relativní vlhkosti venkovního vzduchu [%]
Díky Tome, máte pravdu. Já jsem si tipnul venkovní vlhkost 60% (to mi právě ukazovala meteostanice) a podle Molliera jsem si nahrubo odečetl, že po ohřátí o 15K (z -15°C na 0°C) to bude relativní vlhkost 40% (na vstupu do deskáče). Poraďte, jakou rel. vlhkost zvolit pro interiér... (tipnul jsem 50%)?
Přepisuju (a kultivuju) ten výpočet a začnu to sem postupně dávat, ale zatím to fakt prezentovat nejde. Nejsem žádný odborník (živí mě něco úplně jiného), jenom si myslím, že trochu integrování, volba podobnostního čísla a numerický výpočet by mělo být něco, čeho by se neměl bát nikdo s technickým vzděláním (jakéhokoliv směru).
Rád bych nejprve s někým znalým konzultoval tu zamrzlou část, kterou jsem zjednodušil možná až příliš: Počítám prostup tepla "bimetalovou" stěnou (led/Al), tloušťku ledu zanedbávám, zevnitř to právě zamrzá a v prostoru "mezikruží" je to ochlazované studeným vzduchem (venkovní izolovanou část samozřejmě zanedbávám také). Realitě to přesně neodpovídá, ale nevím, jak to líp počítat (tloušťka ledu se bude směrem ven asi zvětšovat, ale to už vůbec nevím, jak počítat).
Uvidím se brzy s kamarádem, kterého takovéto výpočty živí, tak to nad pivem zkonzultujeme a dám to pak sem.
-
iv0 - registrovaný
- Příspěvky: 10
- Registrován: 05 pro 2014, 14:42
Zde je nakreslené zapojení, myslel jsem si, že to je jasné - omlouvám se.
Část C-D je zamrznutá.
Zadání by teda asi správně mělo být:
Bod A1:
t[A1]=21°C
fí[A1]=50% (nebo teda asi něco jiného)
Bod B1:
t[B1]=0°C (aby nezamrzal deskáč)
Bod D1:
t[D1]=-15°C (výpočtová teplota)
fí[D1]=60% (nebo teda asi spíš 80%)
Pomozte mi prosím vylepšit zadání a můžeme pokračovat.
Část C-D je zamrznutá.
Zadání by teda asi správně mělo být:
Bod A1:
t[A1]=21°C
fí[A1]=50% (nebo teda asi něco jiného)
Bod B1:
t[B1]=0°C (aby nezamrzal deskáč)
Bod D1:
t[D1]=-15°C (výpočtová teplota)
fí[D1]=60% (nebo teda asi spíš 80%)
Pomozte mi prosím vylepšit zadání a můžeme pokračovat.
-
iv0 - registrovaný
- Příspěvky: 10
- Registrován: 05 pro 2014, 14:42
Návštěvník: Tak jak jste to napsal to rozhodně dává smysl. Asi jsem nedával ve škole dostatečný pozor a ani nad tím moc nepřemýšlel.
-
zumik - přispívající
- Příspěvky: 139
- Registrován: 13 zář 2013, 09:13
iv0 píše:
Část C-D je zamrznutá.
Zadání by teda asi správně mělo být:
Bod A1:
t[A1]=21°C
fí[A1]=50% (nebo teda asi něco jiného)
Bod B1:
t[B1]=0°C (aby nezamrzal deskáč)
Bod D1:
t[D1]=-15°C (výpočtová teplota)
fí[D1]=60% (nebo teda asi spíš 80%)
Docela me to zajima, jak dopadl vypocet teto slovni ulohy? Nebo si to musim spocitat sam, abych se dovzdelal a dohledal potrebne souvislosti?
Priznam se, forum jsem cele jeste neprecetl, ale nejaky ten kontext uz trochu pochytavam..
-
Cronello - pozorovatel
- Příspěvky: 69
- Registrován: 05 říj 2015, 16:27
Procetl jsem to cele a uprimne receno se ztracim ve vysledku. Zvazuji totiz stejnou jednotku Zehnder 350 L Luxe s enthalpickym vymenikem. Z odpovedi mi ale neni vubec jasny vysledek. Doporucujete tedy enthalpicky vymenik nebo Ne ? To same se tyka predehrevu. Ano nebo ne ?
-
daavidok - pozorovatel
- Příspěvky: 80
- Registrován: 27 čer 2016, 22:11
daavidok píše:Doporucujete tedy enthalpicky vymenik nebo Ne ? To same se tyka predehrevu. Ano nebo ne ?
Enthalpický výměník má zásadní problém. V domácnostech se běžně produkují VOC látky a některé z nich, zejména formaldahyd, jsou vysoce rozpustné ve vodě, vzdušné vlhkosti. Určitě sám uznáte, že vracet si zpět kontaminovanou vlhkost není žádoucí. Ve světě jsou tyto výměníky používány naopak k odvlhčení. Vlhkost vnějšího vzduchu je předávána výfukovému a tak žádná kontaminace nehrozí ani nevadí. Zase je rozdíl mezi eliminací samotného formaldehydu, k čemuž slouží například nano fotokatalyzátory a separace samotného formaldehydu ze sloučeniny se vzdušnou párou. V krizových situacích se používají se i různé absorpční materiály, které sloučeny pohltí. To samozřejmě není tento případ, ale jsou i vmateriále ve vyměnících, které jsou schopny určité absorpce a samozřejmě je nutné je měnit. Doposud žádný výrobce enthalpických výměníků nepředložil nezávislou studii zdravotní nezávadnosti. Můžete slyšet jen různé nepodložené marketingové výroky. V závěru je to tedy na vás, zda chcete si připlatit za zvýšené riziko.
-
Mathilda - přispívající
- Příspěvky: 151
- Registrován: 17 bře 2014, 15:39
Hmm tomu rozumim. Nicmene je to slozite tema - jak jsem dohledal na netu i nazory fundovanych odborniku se na to lisi. NO a co ten prihrev u jednotky 350 Luxe ? Je to nutne nebo ne ?
-
daavidok - pozorovatel
- Příspěvky: 80
- Registrován: 27 čer 2016, 22:11
Názory odborníků se zásadně neliší. Liší se názory na marketingovém poli. Prodavači si na takové jednotce namastí kapsu. Abych byl konkrétní, náš rabat na podobných jednotkách je 36%. Určitě si na tom ještě vydělá tuzemský dovozce. Počítám, že tak polovina až 60% z ceny padne dovozci + montážníkům. Proto jednotka stojí 100 litrů a proto chce i můj šéf, abychom je nabízeli. Když máme pochyby, otočí to demagogicky proti a řekne, ať nám dokážou, že to škodí. Principy jsou sice hezká věc, ale máme hypotéku a práci potřebuju. Mohu jen sdělit oficiální odpověď: Nebyla prokázána škodlivost entalpických výměníků. Tím se i mazaně vyhýbá případnému zpětném přenosu vlhkosti se vším, co se v ní rozpouští. Připustí se, že by se svinstvo mohlo přenést zpět, ale zároveň jakože to nic neznamená. 
Principy jsou sice hezká věc, ale máme hypotéku a práci potřebuju. Mohu jen sdělit oficiální odpověď: Nebyla prokázána škodlivost entalpických výměníků. Tím se i mazaně vyhýbá případnému zpětném přenosu vlhkosti se vším, co se v ní rozpouští. Připustí se, že by se svinstvo mohlo přenést zpět, ale zároveň jakože to nic neznamená. - Zohan