od Leon » 10 čer 2012, 18:52
Předpokládám, že se budeme bavit o domě 150m2, přízemí + obytné podkroví.
teplovodní topení:
1) radiátory
2) podlahové topení
3) alternativní (stěnové, stropní..)
4) kombinace
teplovzdušné topení:
a) samostatná topná tělesa (u koncových segmentů)
b) centrální ohřívák (ohřev přívodního vzduchu)
c) cirkulační teplovzduch
Určitou samostatnou skupinou jsou fancoily, které mohou být hybridem mezi teplovodním a teplovzdušným vytápěním.
Hodně důležité pro výběr distribuce tepla je úvaha o zdroji. Když zvolím elektřinu (elektrokotel) , je rozhodování jednodušší. Při sázce na plynový kotel nebo tepelné čerpadlo jsme zase u výběru distribuční soustavy jinde. Elektřina má ještě jedno specifikum, protože může do úvah a kalkulací vstupovat i jiné řešení topného zdroje, které se obejde i bez další distribuční soustavy (například: topné fólie), spotřeba bude shodná jako u elektrokotle a už není třeba radiátorů nebo podlahového vytápění.
U varianty s plynem (zejména u kondenzačních kotlů) je potřeba uvažovat o teplotním spádu, který je pro takový kotel optimální a jaké možnosti přenosu tepla zvolená distribuční soustava má. Podobně je to i u tepelných čerpadel.
Také je nutné uvažovat o domě jako celku. Není příliš ideální topnou soustavu komplikovat, volit víceokruhové systémy vyžadující míchací sady (jiné teploty pro podlahové vytápění přízemí a jiné pro radiátory v patře). Optimální je použití distribuční soustavy jednoduché a pokud je to možné pro celý dům stejné.
U teplovzduchů nesmíme zapomínat na fyzikální limity přenosu tepla vzduchem, ale hlavně jaký vzduch chceme ohřívat. Dnes se často používá teplovzduch v kombinaci se vzduchotechnikou a logicky se nabízí ohřev takového vzduchu. Má to několik háčků. Můžeme ohřívat pouze čerstvý vzduch a to klidně topnými segmenty ,které budou v potrubí přímo v místnostech. Není to špatné řešení, ale nesmíme zapomínat na minimální průtočné množství. Nesmíme zapomínat na souvislosti mezi celkovým množstvím přívodního vzduchu, není dost dobře možně do domu vhánět 300m3/h, jen proto, abychom zabezpečili minimální průtok. Dům by se neúměrně vysušoval a zbytečně převětrával. Toto celkem dobře řeší sporná cirkulace, neboť ta protáčí vzduch domem, tím by zajistila i dobrý minimální průtok topnými segmenty, ale...tento systém se u nás prakticky nedělá a více se praktikuje cirkulační teplovzduch s centrálním ohřívákem v jednotce. Nechci nyní probírat výhody a nevýhody tohoto řešení s dopadem na /ne/kvalitu větrání. Důležitý je jiný aspekt a to je řešení vytápění koupelen a záchodů. Ptal jste se na celkové náklady a tady je první často opomíjený zádrhel. Cirkulačním teplovzduchem nejde vytápět koupelny a WC, neboť by se zápach z těchto místností roznesl po domě. To znamená vybudovat paralelní vytápění ještě k teplovzduchu právě pro tyto místnosti. Nabízely by se nějaké topné kabely, ale na začátku jsme uvažovali s použitím TČ, abychom snížili provozní náklady. Proto je dost nelogické investovat do TČ a pak topit v koupelnách přímotopem. To znamená kombinovat teplovzdušné a teplovodní topení, co celkově zamíchá investice. Když pak chcete porovnávat pořizovací náklady, nesmí se na tyto "maličkosti" zapomínat. Také jde o to, že prodejci různě některé náklady schovávají a maskují. Například jste upozorněn, že radiátory do vašeho domu by stály s montáží kolem 80 000 Kč a že je tedy výhodnější vytápět vzduchem, protože máte 2v1 topení a větrání. Jak se to vezme. Rozdíl ceny jen větrací jednotky a jednotky teplovzdušné od stejného výrobce je 30-35.000 Kč, rozdíl jen větracího okruhu a rozšířeného o cirkulační větev př. 10.000 Kč. Uváděl jsem, že chceme vytápět TČ a tedy je potřeba řešit i tu koupelnu/y/ 15-20.000 Kč? Najednou jsou kalkulace zase jinde, proto mluvím o skrytých nákladech a porovnávání celkového řešení. Oblast je velmi široká a je potřeba nastavit do souladu zdroj, distribuci a ostatní technologie (větrání, ohřev vody..)
Předpokládám, že se budeme bavit o domě 150m2, přízemí + obytné podkroví.
[u]teplovodní topení:[/u]
1) radiátory
2) podlahové topení
3) alternativní (stěnové, stropní..)
4) kombinace
[u]teplovzdušné topení:[/u]
a) samostatná topná tělesa (u koncových segmentů)
b) centrální ohřívák (ohřev přívodního vzduchu)
c) cirkulační teplovzduch
Určitou samostatnou skupinou jsou fancoily, které mohou být hybridem mezi teplovodním a teplovzdušným vytápěním.
Hodně důležité pro výběr distribuce tepla je úvaha o zdroji. Když zvolím elektřinu (elektrokotel) , je rozhodování jednodušší. Při sázce na plynový kotel nebo tepelné čerpadlo jsme zase u výběru distribuční soustavy jinde. Elektřina má ještě jedno specifikum, protože může do úvah a kalkulací vstupovat i jiné řešení topného zdroje, které se obejde i bez další distribuční soustavy (například: topné fólie), spotřeba bude shodná jako u elektrokotle a už není třeba radiátorů nebo podlahového vytápění.
U varianty s plynem (zejména u kondenzačních kotlů) je potřeba uvažovat o teplotním spádu, který je pro takový kotel optimální a jaké možnosti přenosu tepla zvolená distribuční soustava má. Podobně je to i u tepelných čerpadel.
Také je nutné uvažovat o domě jako celku. Není příliš ideální topnou soustavu komplikovat, volit víceokruhové systémy vyžadující míchací sady (jiné teploty pro podlahové vytápění přízemí a jiné pro radiátory v patře). Optimální je použití distribuční soustavy jednoduché a pokud je to možné pro celý dům stejné.
U teplovzduchů nesmíme zapomínat na fyzikální limity přenosu tepla vzduchem, ale hlavně jaký vzduch chceme ohřívat. Dnes se často používá teplovzduch v kombinaci se vzduchotechnikou a logicky se nabízí ohřev takového vzduchu. Má to několik háčků. Můžeme ohřívat pouze čerstvý vzduch a to klidně topnými segmenty ,které budou v potrubí přímo v místnostech. Není to špatné řešení, ale nesmíme zapomínat na minimální průtočné množství. Nesmíme zapomínat na souvislosti mezi celkovým množstvím přívodního vzduchu, není dost dobře možně do domu vhánět 300m3/h, jen proto, abychom zabezpečili minimální průtok. Dům by se neúměrně vysušoval a zbytečně převětrával. Toto celkem dobře řeší sporná cirkulace, neboť ta protáčí vzduch domem, tím by zajistila i dobrý minimální průtok topnými segmenty, ale...tento systém se u nás prakticky nedělá a více se praktikuje cirkulační teplovzduch s centrálním ohřívákem v jednotce. Nechci nyní probírat výhody a nevýhody tohoto řešení s dopadem na /ne/kvalitu větrání. Důležitý je jiný aspekt a to je řešení vytápění koupelen a záchodů. Ptal jste se na celkové náklady a tady je první často opomíjený zádrhel. Cirkulačním teplovzduchem nejde vytápět koupelny a WC, neboť by se zápach z těchto místností roznesl po domě. To znamená vybudovat paralelní vytápění ještě k teplovzduchu právě pro tyto místnosti. Nabízely by se nějaké topné kabely, ale na začátku jsme uvažovali s použitím TČ, abychom snížili provozní náklady. Proto je dost nelogické investovat do TČ a pak topit v koupelnách přímotopem. To znamená kombinovat teplovzdušné a teplovodní topení, co celkově zamíchá investice. Když pak chcete porovnávat pořizovací náklady, nesmí se na tyto "maličkosti" zapomínat. Také jde o to, že prodejci různě některé náklady schovávají a maskují. Například jste upozorněn, že radiátory do vašeho domu by stály s montáží kolem 80 000 Kč a že je tedy výhodnější vytápět vzduchem, protože máte 2v1 topení a větrání. Jak se to vezme. Rozdíl ceny jen větrací jednotky a jednotky teplovzdušné od stejného výrobce je 30-35.000 Kč, rozdíl jen větracího okruhu a rozšířeného o cirkulační větev př. 10.000 Kč. Uváděl jsem, že chceme vytápět TČ a tedy je potřeba řešit i tu koupelnu/y/ 15-20.000 Kč? Najednou jsou kalkulace zase jinde, proto mluvím o skrytých nákladech a porovnávání celkového řešení. Oblast je velmi široká a je potřeba nastavit do souladu zdroj, distribuci a ostatní technologie (větrání, ohřev vody..)