Atrea EC4 ucinnost - marketing vz realita

[supiiik]

Nema niekto nahodou rekuperacnu jednotku Atrea EC4 370 a nahodou na nej nemeral teploty a teda aj ucinnost? Chcel by som si porovnat hodnoty, ktore som nameral na mojej jednotke. Do rekuperacnej jednotky som nainstaloval 4ks digitalnych cidiel DS18B20 a teploty zaznamenavam kazdych 15 minut. Vsetky cidla su umiestnene vo vnutornej casti jednotky.
Na moje prekvapenie je ucinnost za posledny mesiac v priemere 83,4%. Nie je to trochu malo? A teda ratam ucinnost iba z teplot, nezaratavam straty, ktore su sposobene znizovanim vlhkosti. Interierova vlhkost sa mi pohybuje medzi 40-45% a vetram na minimum, co je cca 70-80m3/h.
Ked som so svojimi meraniami komfrontoval zastupcov spolocnosti Atrea, tak ich prva odpoved bola, ze ved to je uplne vpohode taka ucinnost, nasledne som im zaslal, ze ich propagacne materialy uvadzaju nieco ine, nato som dostal odpoved, ze asi su moje merania chybne, ale skusia tie cisla preverit u nich. Uz je to asi tyzden bez odpovede a obavam sa, ze sa od nich uz odpovede ani nedockam. Podla Atrea SW mala byt ucinnost za podmienok, ktore v reale mam niekde okolo 96% (podla screenshotu, ktory zasielam). Grafy s hodnotami, ktore som nameral su k dispozicii tu http://goo.gl/6XqwvX
Pytam sa preto:
1. Je to ucinnost, s ktorou mam byt spokojny a je to realita aj pri inych RJ?
2. Je moja RJ chybna a mam ziadat o napravu priamo u vyrobcu?

[Anonym]

ad1 - ano je to naprosto normální
ad2 - jednotka nejspíš nemá žádnou závadu

Ono je to asi jako když si koupíte auto se spotřebou 4,5l/100km a v praxi naměříte víc. Uvádíte, že průtok vzduchu jednotkou je 70-80m3/h. Jak jste ho měřil? Víte jistě, že se množství přiváděného vzduchu přesně rovná odváděnému? Podobně je to s ostatními hodnotami. Čidla mají nějakou setrvačnost, podle vašeho grafu vám nikdy účinnost neklesla pod cca 74%, ale v době odmrazování je účinnost nulová. Stejně jako čidla nezaznamenala špičky směrem dolů (než se ochladila, byl už rekuperátor opět v chodu), tak zřejmě nezaznamenala ani špičky nahoru. Výpočet byl proveden pro venkovní vlhkost 60%, víte jaká byla ve skutečnosti? Podobných nedostatků by se ve vašem měření dalo najít ještě víc. Výrobce nejspíš změří v laboratoři několik stavů a ostatní interpoluje. Jednak interpolace není zcela přesná a jednak výrobce měří ustálený stav.
Nad čím bych se pozastavil je, že vám teplota téměř stále kolísá, což by ukazovalo na aktivaci odmrazování. Ale např. 10.2. za celý den teplota neklesla pod nulu a přesto je křivka účinnosti "horská dráha". Zřejmě se tedy odmrazování aktivuje zbytečně brzo a zbytečně vás tím "okrádá" o účinnost. Zkuste zopakovat měření v období, kdy se odmrazování nebude aktivovat.

[supiiik]

Jednotka ide na minimalny prietok 20%, co by malo odpovedat 70-80m3, vystupny prietok som meral anemometrom TESTO a po prepocitani na priemer potrubia to +- sedelo. To ci su prietoky rovnake som nemeral, ale predpokladam, ze nejaky extra rozdiel tam nie je. Jednotka a oba ventilatory bezia nonstop, na odmrazovanie pouzivam elektricky predohrev. Je pekne vidiet jeho funkciu medzi dnami 5.2 - 7.2, kedy teplota nasavaneho vzduchu zacne oscilovat medzi hodnotami +2°C a -2°C, cize ziadne odmrazovanie sa u mna nekona a ani vymennik nezamrza, zamrzol mi len raz, ked som este nemal predohrev. Je zaujimave, ze tato jednotka ma funkciu odmrazovania a vymennik aj tak zamrzol. Ked som sa na to pozrel blizsie, tak som nasiel termostat s mechanickou kapilarou, ktora ma pevne nastavanu teplotu na -5°C ale co je horsie, kapilara je vyvedena za vymennikom a meria odpadovy vzduch, takze ked tento dosahuje -5°C, tak na vstupe je mozno -10 - -15°C, to je mozno aj dovod, preco vstavane odmrazovanie nefungovalo tak ako malo a vymennik mi vtedy zamrzol, vonku bolo okolo -10°C. Vonkajsiu vlhkost nemeriam a ani nezaznamenavam, ale znovu sa odvolam na SW atrea, podla ktoreho zmena vonkajsej vlhkosti nema vyplv na ucinnost.

[Anonym]

Ze své 20-ti leté praxe vím, že klidně na jednom konci potrubí naměřím např. 1000m3/h a na druhém třeba 800m3/h (tedy vím, že průtok je stejný, ale naměřím klidně 20% rozdíl). také stačí mapý rozdíl v průtoku mezi přívodem a odvodem a už se účinnost hýbe. Takže bych to přičítal nepřesnostem měření jak na straně vaší, tak na straně výrobce.
Protimrazovka je umístěna správně. Studený přívodní vzduch může mít klidně -20°C a 95% vlhkosti, ale jakmile vstoupí do jednotky, začne se ohřívat a jeho relativní vlhkost klesá. Problém způsobuje odpadní vzduch, který má řekněme těch vašich +22°C a 45% vlhkosti, ale jak předává teplo, ochlazuje se a relativní vlhkost roste. Tento váš konkrétní vzduch začne kondenzovat (dosáhne 100%) při asi +8,5°C. Při této teplotě začne z výměníku kapat kondenzát. Pokud se však vzduch ochladí pod bod mrazu, začne kondenzát namrzat. Správně je proto hlídána teplota odvodního vzduchu za rekuperátorem, podle mě by však měla být nastavena těsně nad nulu (např. +5°C), při nastavení na -5°C termostat zareaguje až když je výměník zamrzlý, respektive nezareaguje vůbec, protože přes zamrzlý výměník vzduch neproudí a termostat neměří tedy jeho teplotu, ale nic neříkající teplotu okolí. Já považuji za lepší protimrazovku diferenční presostat, který se aktivuje tím, že na výměníku narostla tlaková ztráta. Nárůst tlakové ztráty indikuje zamrzání. Nemůže tedy zareagovat zbytečně brzo, ale vždy spolehlivě zareaguje.

[supiiik]

To, co sa deje s relativnou vlhkostou, ked sa meni jej teplota je mi jasne. Ale podla mojho nazoru je skor podstatna teplota na vstupe. Akonahle nasavam do jednotky vzduch pod bodom mrazu, tak aj steny vymennika (minimalne na konci) sa zacnu blizit tejto teplote, pricom na druhej strane odchadza vzduch, ktory ma 100% vlhkost, cize od urciteho momentu kondenzuje az po koniec vymennika a ked narazi na stenu, ktora ma menej ako 0°C, tak na nej zacne mrznut. Keby bola na tej kapilare teplota +5°C, tak mozno OK, zrejme by to chodilo presne tak ako popisujete, ale ked som na nej nasiel udaj -5°C, tak som myslel, ze zle vidim a to minusove znamienko je vlastne pomlcka, ale potom som aj v dokumentacii nasiel -5°C a je to pevne nastavena hodnota, neda sa zmenit. Dokazom toho, ze to nefunguje je aj to, ze mi jednotka zamrzla, kym som nemal predohrev.
Je dost mozne, ze jednotka nie je spravne vyregulovana, lebo na miestach, kde cez obalku domu fuci (klucove dierky, kanalizacia po vyprazdneni sifonu) citim, ze nasava dnu, cize mam doma podtlak. Nasavanie je pomalsie ako vyfuk. Co by ale znamenalo, ze aktualna ucinnost ratana podla teplot na vnutornej strane a teploty nasavaneho studeneho vzduchu je vyssia, ako by bola v skutocnosti, keby system bezi v rovnovaznom stave, opravte ma, ak sa mylim.

V tomto momente mi ide skor o to poukazat na fakt, ci je normalne, ze vyrobca uvadza ucinnost 96% a v reale, za takmer rovnakych podmienok, za akych vyrobca udava 96% ja nameriam 83%. Nebral by som to tak, ze je to len 13% rozdiel! V absolutnych cislach tepelnej straty je to az 4 nasobny rozdiel! Nepoviem, keby bol ten rozdiel 2-3%, tam by mohla vzniknut chyba v merani, ale v absolutnej strate 4 nasobok je nieco, co mozem len tazko akceptovat.

[Anonym]

Právě proto, že stěny výměníku mají nižší teplotu než vzduch, mělo by být nastaveno cca +5°C, ale na druhou stranu by bylo zbytečné odmrazovat jakmile venkovní vzduch klesne pod nulu (také jak pak poznat, kdy přestat s odmrazováním?). Klasický křížový výměník má účinnost kolem 50% a u něj dochází k namrzání zcela vynímečně. Obvykle i při venkovní teplotě -15°C je teplota odváděného vzduchu nad nulou a ani stěny výměníku nemívají teplotu pod nulou a výměník nenamrzá. To je jeden z důvodů, proč se tyto výměníky stále používají. Ono je někdy lepší mít stále 50% než možná občas 95%. Samozřejmě každý výměník má své, pro některé použití je vhodnější, pro jiné méně vhodný.
Pokud máte odvod vzduchu větší než přívod, máte účinnost (nemyslím skutečnou, ale tu podle normy) vyšší. příčinou je větší odpor přívodu (předehřívač, složitější trasa...).
Výrobce zřejmě je schopen demonstrovat, že v jeho laboratoři je účinnost taková jakou slibuje. S podobnými problémy se dnes setkáváme na každém kroku. Např. zde http://1url.cz/ZSQ7 slibují, že WV Golf má spotřebu 3,2l/100km a podívejte se jaká je pravda http://1url.cz/ZSWt. Nebo věříte, že prací prášek sám vyhledá skvrnu ? Nebo auto již od 299000.-Kč? Vemte peníze a běžte ho koupit. Taky zjistíte, že to až tak růžové není. Není to lež, že to jen neúplná pravda.