Provětrání zimní zahrady

[Sutt]

Bylo by možný provětrávat zimní zahradu podle mýho schématu? Mám ji celoročně vytápěnou (přítelkyně pěstuje tropický rostliny). Je tam vysoká vlhkost a tak bych ji využil pro zvlhčování vzduchu na větrání v zimě. Co na to zdejší odborníci?

[metball]

Pls. bylo by možné upřesnit zamýšlenou funkci klapky?

Např: když je noc, ext. suchý mráz, int. 24°C/65%, pak uzavřít sání přes ZZ.

iGoNY

P.S.:
Jen pro neznalé. Zelené rostliny v době,
kdy nemůže probíhat asimilace,
vdechují kyslík a vydechují CO2.

[Martin Šperl]

Jen pro neznalé. Zelené rostliny v době,
kdy nemůže probíhat asimilace,
vdechují kyslík a vydechují CO2.

Možná by bylo lepší použít slova fotosyntéza, právě proto, aby zaznělo "foto" a byl tak podtržen význam světla. Zjednodušeně můžeme tvrdit, že sice květiny produkují kyslík, ale zároveň při buněčné respiraci "dýchání" za tmy kyslík spotřebovávají. Proto se nedává do ložnic příliš mnoho květin. To jen okrajově.
..
Když se dívám na schéma ne jako zahrádkář amatér ale jako vzduchař, mám problém s tím, jak chcete přesvědčit natlačený vzduch do zimní zahrady, aby se dostal do potrubí dál šířil rozvodem. Nedovedu si představit, že by běžný ventilátor toto zvládnul, nemluvě o nutné hermetické těsnosti dané mísnosti. Podle mého soudu je to takto nereálné.
..
Nechápu ani zásadní význam takového řešení z hlediska vzdušné vlhkosti, odtahem vzduchu z nějakého teplého a vlhkého prostředí hrozí riziko kondenzace v potrubí, na koncových segmentech atd. Chtělo by to znát také teplotní požadavky na tropické rostliny, resp. teplotu v zimní zahradě. Když skrz ní provedete kompletně celý přívod vzduchu, bude zimní zahradu ochlazovat/ohřívat a tento vzduch se bude šířít dále.
..
Chtělo by to popsat Váš záměr, přiložit půdorys domu a pak bychom možná něco vymysleli. Jestli jde jen on obavu z nízké vlhkosti, lze to vyřešit mnohem efektněji, levnějši a bez možných problémů.

[jzap]

Obnovuji toto téma:

cíl:
Tepelné nárazníky pro vstup do rekuperačního výměníku pro zmírnění tepelných extrémů na vstupu. (Jiné téma bylo sklep jako předchlazování vstupujícího vzduchu).

předpokládám Nilan Eco, po většinu času do 100m3/hod. vstup bude chráněn jemnými filtry plus aktivním uhlím tak jako tak, takže pyl a spol nevadí).

U zimní zahrady uvažuji cílovou teplotu na zimu 5-6C. Tak aby tepelné ztráty byly minimální, rostliny přežily, možná dobře oblečená osoba tam mohla číst?)
Orientace JV, zahrada přiražená k fasádě, možnost postavit levněji z vyřazených oken (1,2W/m2) plus drahá střecha z Lexanu. Byla by spíše mělká a šiřší.

Předpokládám, že tepelné zisky skrz skla a minimalisticky zateplenou fasádu za zahradou zmenší spotřebu na přitápění. Velké ztráty přes noc zářením "do vesmíru" by asi šly minimalizovat zastíněním, které bude pro léto nezbytností?

Takže mojí myšlenkou je obdoba Trombeho stěny.
Zimní zahradou budu "protahovat" 100m3/h ve dne v noci. Proto mi nevadí rostliny produkující CO2 v noci a tolik jich tam zase nebude.
Chtěl bych tak získat na vstupu do rekuperace vlhký vzduch teploty 5C a zamezit tak zamrzání výměníku, co se tu tak neustále diskutuje.

Pokud bych měl předehřívat 100m3/h, tak do toho stejně budu muset investovat energii, u zimní zahrady mi ve dne pomáhá sluníčko, v noci mi samozřejmě není pomoci.
Je otázkou, zda otevřením větracích otvorů ty ztráty nezvětším výrazně přes 100m3/h ohřátých z -12 na 5C. (Kde je maxwellův démon, když ho člověk potřebuje).

----------------------
Takže pokud jsem použil různé výpočetní berličky z webu správně (http://www.qpro.cz/?id=48_1_1_1#OdkazNaZacatekVypoctu a http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vyp ... konstrukci)
takže pokud bych nezateploval, přirazil zimní zahradu 2,5m hlubokou, vysokou 2,5m, širokou 10m k JV fasádě (stěna z francouzských oken 1,2W/m2, strop Lexan 2 W/m2), tak ztráty vedením jsou pro 5C na -12C 1809W,zisk zevnitř fasády 753W (z 20C na 5C). ohřev vzduchu 100m3/h z -12na 5C je (bez uvažování změny vlhkosti vzduchu) cca 600W.

interpretace:
1/nějakou terasu respektive mini zimní zahradu budu mít tak jako tak, kvůli vytvoření zádveří pro vstup ze zahrady, přidanou hodnotu atd.
2/ peníze na zateplení a předehřev rekuperace (ať aktivní nebo pasivní/HeatPipes) mohu přesunout do zimní zahrady (řekněme 50 000).
3/pokud chci garantovat 5C při venkovní extrémní teplotě -22C, tak topení musím mít nadimenzované na cca 3KW (včetně 1 KW na ohřátí 100m3/h), pro typickou teplotu -5C bude stačit nominál 1KW

problém ve výpočtu: neuvažuji vliv změny vlhkosti, a doufám že průchod vzduchu objektem zahrady (řekněme, že vzduch povedu prostorovou diagonálou) bude stačit na jeho ohřev bez nutnosti předimenzovat topení).
mohu doufat, že slunce v průběhu zimy pomůže snížit spotřebu energie a hvězdy ji nezvýší.

[kybos]

Obnovuji toto téma:

cíl:
Tepelné nárazníky pro vstup do rekuperačního výměníku pro zmírnění tepelných extrémů na vstupu.

Zimní zahradu pro vlhčení vstupního vzduchu používám už deset let, ale představovat si, že může fungovat jako tepelný nárazník pro ochranu rekuperátoru je dle mého názoru mylné. Zapojení mám provedeno tak, že vzduch vstupuje přes primární uhlíkový filtr do ZR (kde se i v arktickém období předehřeje na minimálně +3°C), dále postupuje do rekuperátoru, kde se přihřeje na cca +18°C a odtud pokračuje do zimní zahrady, kde získá potřebnou vlhkost (a ochladí se tak na cca 12-15°C). Ze zimní zahrady postupuje do obytných prostor, kde se tepelná ztráta větráním kompenzuje zvýšeným výkonem PT (dnes bych mezi zimní zahradu a obytné místnosti dal raději malý teplovodní výměník, ono to tak stejně jednou skončí - už jej mám delší dobu připravený). Odpadní vzduch se v rekuperátoru (díky ZR) ochladí i v arktických podmínkách jen na cca +5°C a jeho zbytkové teplo je využito ve výstupním plochém vzduchotechnickém potrubí pro krytí tepelných ztrát základu pod jižní prosklenou stěnou zimní zahrady.
Množství vzduchu je cca 70 m3/h trvale a cca 200m3/h nárazově (Duplex 220). Nejnižší teploty v zimní zahradě dosahují cca 8°C. Orientace je JJZ, rozměr cca 4 x 2,5 x 3m, zasklení dvojsklo U=1,1 , střecha dvojitý lexan, podlaha 30cm EPS + 12cm potěr + dlažba. Mezi zimní zahradou a přilehlou místností je francouzské okno 1,8x2,2m. Nátěr jižní stěny je tmavší s vyšší pohltivostí.
V zimní zahradě rostou tropické rostliny (zrovna máme období sklizně pomerančů a banánů).
V zimním a přechodném období je provoz vyhovující. V letním období je nutné kvalitní zastínění a pokud nechceme mít v bytě jak v pralese (špička léta), tak se výstup ze zimní zahrady odklání mimo byt a v horkém létě se větrá severními okny a rekuperační blok se nahrazuje zkratovým dílem (do zimní zahrady vstupuje cca 17°C ze ZR).

Ráno při teplotě exteriéru -20°C (6.1.2004)

[jzap]

Velmi inspirativní přínosná odpověď. Upřímně děkuji. Pár otázek:

Uhlíkový filtr před ZR? Není lepší mezi dům a ZR?

30cm EPS pod zimní zahradou, není to přehnané - ztráty za 8C minimální teploty vzduchu v ZZ a zeminy pod ní (kde bych také očekával 5-7 stabilizovanou teplotu) jsou víceméně nula, ne?

Žádný jiný zdroj tepla než ten vzduch z výměníku?

Co si mám přesně představit pod dvojitým Lexanem?

-----------
Jestli to tedy chápu správně, tak ten Duplex 220 tlačí vzduch do rodinného domu přes zimní zahradu? Žádné další výustky?

[kybos]

Uhlíkový filtr před ZR? Není lepší mezi dům a ZR?

Před ZR je lepší umístění - ne všichni kolem topí ekologicky a jedy a polétavý prach v registru nechci hromadit. Po devíti letech provozu je ještě pořád relativně čistý.

Kromě uhlíkového filtru na vstupu ZR je v Duplexu ještě standardní filtr G4.

30cm EPS pod zimní zahradou, není to přehnané - ztráty za 8C minimální teploty vzduchu v ZZ a zeminy pod ní (kde bych také očekával 5-7 stabilizovanou teplotu) jsou víceméně nula, ne?

Projektová příprava se dělala tak, aby se v případě potřeby dala plocha zimní zahrady využít v budoucnu jako pokoj nebo provozovna. Proto je zde vybudováno i PT (i když ještě není připojené a nebylo ještě napuštěné - dříve zde byla jen venkovní terasa). Proto je podlaha izolována jako ve vytápěných pokojích.

Žádný jiný zdroj tepla než ten vzduch z výměníku?

Částečně tam může přispívat i ztráta neizolované přilehlé stěny domu (45PC) a francouzského okna.

Co si mám přesně představit pod dvojitým Lexanem?

Dvě desky LTC 25/6RS nad sebou. Jedna je nad krokvemi a druhá pod nimi. Na výše uvedené fotografii z roku 2004 je jen jedna (horní) deska. Spodní byla doplněna později.

Jestli to tedy chápu správně, tak ten Duplex 220 tlačí vzduch do rodinného domu přes zimní zahradu? Žádné další výustky?

Chápete to správně. Potrubní rozvody jsou značně minimalizované. Na výstupu čistého vzduchu je za Duplexem jen půl metru trubky, tlumič hluku a dalšího půl metru potrubí. Na odtahu je jen půl metru trubky. Hlavní tlaková ztráta je na filtrech a na třech paralelních větvích ZR. Duplex obsluhuje pouze přízemí - místnosti se provětrávají za sebou, odtah je na WC. Podkroví má vlastní rekuperátor.

[jzap]

LTC 25/6RS/3500 má 44 % prostup světla, dva předpokládám jsou jen lehce průsvitné.
dvě desky na tloušťku krokví jsou efektivnější z hlediska tepelné izolace? Vzhledem k chování vzduchových vrstev tedy předpokládám,že ty krokve přes 4cm moc nejdou.

[jzap]

Jinak poměrně maximalistická zimní zahrada o rozměrech 10x2,5x2,5=63m3, což by nasávání na nejnižší stupeň vyměnilo za 1 hodinu. Během té doby by slunce mělo mít příležitost vykonat něco užitečného, takže to nevidím tak pesimisticky.

[kybos]

Větší zastínění z horní strany je rozumný kompromis. V zimě, kdy je slunce nízko, tak střecha příliš nestíní (hloubka zimní zahrady je menší než její výška) a navíc je většinou pod sněhem a v létě, kdy je přebytek solární energie je potřeba přiměřeně stínit. Svislou jižní stěnu stíním roletami, případně rákosem, střechu ponechávám bez stínění. Konstrukce střechy je z ocelových uzavřených zinkovaných profilů. Jedna sada desek je namontována z horní strany profilu a druhá ze spodní. Je to tak z hlediska tepelné izolace určitě lepší, než kdyby desky ležely na sobě, nehledě na nutnost řešení dilatačních mezer (Lexan má vysokou roztažnost). Druhá přidaná vrstva Lexanu výrazně snížila tepelné ztráty v zimním období.

[kybos]

... by slunce mělo mít příležitost vykonat něco užitečného, takže to nevidím tak pesimisticky.

Důležité je si uvědomit, že v zimním období se zimní zahrada (alespoň ta moje) v průměru chová více jako spotřebič než jako zdroj tepla. Pak bude platit, že čím větší zahrada, tím větší spotřeba...
Je to něco diametrálně odlišného od solárního kolektoru, kterému vypneme oběhové čerpadlo, když nedává výkon. Ztráty tepla zimní zahrady musíte krýt ať slunce svítí či nikoliv.

[jzap]

Přemýšlím, zda tedy vůbec průsvitná střecha má smysl, ztráty střechou mi budou představovat minimálně polovinu celkové TZ. Je to asi o pocitu a míře zastínění vnitřní místnosti v létě, to by chtělo si vizualizovat.

V každém případě počítám s tím,že ZZ bude převážně spotřebič, ale moje myšlenka je, zda při intezivnějším denním větráním, kdy by se sluncem teplota zvedala nad cílových 5C, bych mohl tohle teplo vytěžit do vzduchotechniky, zatímco v noci bych tolik nevětral.

Plus s přihříváním ZZ počítám, s přihříváním vzduchu do vzduchotechniky kvůli zamrzání zřejmě taky. ted je jen otázka, zda pokud přihřívání vzduchu "přihodím do přihřívání ZZ", tak ten součet bude přibližně stejný (a současně budu vyhříváním jen jedním a efektivním zdrojem) nebo otevřením ZZ pro přisávání vzduchu skrz DN 200 ztratím výrazně víc (vedení plus záření PROTI pohybu vzduchu dovnitř).

Není mi jasný mod nočního větrání, pokud by ta vzduchotechnika běžela neustále, musela by přisávací škvíra do ZZ být dimenzovaná stejně. Pokud by bylo přerušované, tak by tam mohla být klapka otevíraná synchronně (při asynchronním otevírání by tam vznikal podtlak a zatížily by se ventilátory vzduchotechniky, sice by se asi minimalizovaly ty nadbytečné ztráty, protože by dosání vzduchu mohlo proběhnout nárazově rychle, ale teplota zahrady by asi neustále výrazně kolísala.

Začínm si myslet, že i do zimní zahrady se nějaký monolit s výraznou tepelnou kapacitou hodí...

[Davson12]

S tím provětráváním je dost problém. Já zase řešil jiný případ, Dal jsem si do zimní zahrady bazén a je to napojené na barák. Musel jsem pak řešit vlhkost atd. Nakonec jsem to moc nepoladil sám, tak jsem se musel obrátit na firmu co se výrobou zimních zahrad zabývá.