Petr Vorlíček píše:hovoříte zde o pracovní teplotě TČ, které je ale-nepletu-li se- určeno primárně k nasávání vnitřního vzduchu z objektu. (proto má také pracovní teploty výrazně plusové)
Máte a nemáte pravdu. Pokud se jedná o provozy s produkcí nadměrného tepla (například pekárny), je to vhodné řešení nechat protočit vnitřní vzduch a získaným teplem ohřát vodu pro zaměstnance na mytí. V rodinném domku by to nedávalo smysl, odebral bych teplo uvnitř a ohřál jím vodu. To by bylo super v létě, ale jinak ne.
Bojlery s TČ nejsou určeny pro větrání a to je hlavní problém. Mají jen vstup a výfuk. To znamená, že dokáží pouze odebrat smrad, ale nedokáží přihřát přívod. Navíc uvnitř nebývají tak výkonné ventilátory, které by zvládaly takovou ztrátu domu. Jednoduše:
nejsou to větrací jednotky! Proto je optimální, když si berou vzduch venku, nezatěžují dům zbytečným větráním. Z těchto důvodů jsou nejlepší ty, které mají nejnižší pracovní bod. Když se udělá šikovný rozvod, dokáží pracovat v zimě s venkovním a v létě s vnitřním vzduchem.
Petr Vorlíček píše:Nebo lze nějak snadno připojit takovou jednotku k jedinému přívodu vzduchu do domu společně s nezávislou rekuperační jednotkou, kde pak nepřetržitě pracují obě zařízení nezávisle na sobě? To si nějak neumím představit...Vám je takové použití jednotek známo?
Přesně tak se to dělá. Napojují se na společný přívod do domu se vzduchotechnikou, ale musí být zajištěn nezávislý chod obou zařízení a když se to udělá hodně šikovně, dokáže bojler s TČ využít i ještě odpadní vzduch z rekuperační jednotky, který si smíchá případně s venkovním a dokáže tak ohřívat vodu i za mrazů pod -10°C. Protože z dobré rekuperační jednotky dokáže jít vzduch kolem 0°C, potřebujete zase bojler s TČ, který dokáže pracovat s nízkými teplotami.