přeloženo znamená, že někteří se zaměří právě na hodnoty kontrolních bodů a okraje pracovních rozsahů je moc nezajímají. Nicméně pokud je TČ určeno pro práci do -10°C, má pořád lepší výsledky než to, které končí o 20°C dříve (už při +10°C). Nelze očekávat COP v nějaké superhodnotě, ale určitě lepší než "jednaceláněco" a tedy lepší než elektropatrona s COP 1. Z praxe mohu říct, že obzvlášť poslední typy s velkým kondenzátorem (natočený vně nádrže), celé zalité do PUR opravdu fungují i při teplotách kolem -10°C a podle měření spotřeby vychází COP (poměr mezi příkonem a výkonem /EE + energie získaná z vnějšího vzduchu/) v průměru za letošní zimu 2,16. Je to měřeno na jednom konkrétním /mém/zařízení bez příspěvku vnitřního vzduchu, validita jednoho vzorku je potřeba brát s rezervou. Přeloženo do běžné řeči -je to úspora kolem 50% elektřiny za zimu. Myslím si, že na vzduchové čerpadlo (vzduch-voda) je to zajímavé. Nelze samozřejmě čekat COP 3 a vyšší, jako by mělo TČ země -voda, ale zase v kontextu pořizovací cena / úspora... Osobně to beru jako jednu z alternativ, nic není ideální. Nemá smysl z bojlerů s TČ dělat zázrak, ale nespravedlivý by byl i opak. To bychom pak museli zpochybnit všechna TČ a i takové teorie jsou.SFO píše:...číst především HVĚZDIČKY A ZAPOMENOUT NA LINEARITU..
___________________________________________________
Doporučit by to šlo tam, kde již někdo má nějakou centrální rekuperaci a řeší levný zdroj TUV.
Spojit s větrací jednotkou to má význam /dle schématu Pedra/ jen s pasivní verzí. Pro aktivní to význam nemá. Vzduch z jednotky je už příliš ochlazen. Lze doporučit i pro letní chlazení - s upozorněním, že po ohřátí vody se vypne a nechladí (na rozdíl od větracích jednotek s chlazením). Samozřejmě i do provozů, kde je nadbytečné teplo.